galbraith21_SAUL LOEBAFP via Getty Images_USgasstation Saul Loeb/AFP via Getty Images

Zvyšování sazeb není správnou odpovědí na „mzdově-cenovou perzistenci"

TOWNSHEND, VERMONT – Je poněkud dráždivé, když pohodlně zajištěný profesor píše, že aby se podařilo potlačit inflaci, musí jiní přijít o práci. Ještě horší je, když vysvětluje, že „jediným řešením… je utlumit poptávku“ skrze vyšší úrokové sazby – velice dobré řešení pro ty, kdo mají po ruce hotovost. Dovolte mi ale odpovědět na podstatu nedávného volání Jasona Furmana po tomto „řešení“.

Furman o Spojených státech píše: „Kromě vzestupů cen potravin a energií zapříčinila inflaci prvotně z velké části poptávka.“ Klíčové je ono „kromě“. Během 12 měsíců do konce června 2022 se ceny energií zvýšily o 40 % – konkrétně benzin o 60 % a topný olej o téměř 100 % – a ceny potravin o 10 %. Ceny všeho ostatního vystoupaly jen o 5,9 %, přičemž je třeba připustit, že se do nich promítají ceny energií. Furmanovo tvrzení připomíná starý americký vtip: „A kromě toho, paní Lincolnová, jaká byla ta hra?“ (Na prezidenta Abrahama Lincolna byl během divadelního představení spáchán atentát.)

Neexistují žádné opravdové důkazy, že vzestupy cen mimo oblast energií a potravin zapříčinila poptávka, nikoli náklady – a existují dobré důvody ke skepsi. Náklady jsou mzdy a suroviny plus zisky; hradí se z odbytu, rovněž známého jako poptávka. Poptávka a náklady jsou tudíž téměř neoddělitelné; jsou to dvě strany týchž ekonomických účtů. Sám Furman píše, že jejich „přesná kombinace… je nepoznatelná“.

To continue reading, register now.

As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.

Register

or

Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.

https://prosyn.org/PA8xNuzcs