khor2_SerhiiNemyrivskyiGEtty Images_eurocoronavirusfacemask Serhii Nemyrivskyi/Getty Images

Proč Asie a Evropa reagují na stejnou krizi odlišně

SINGAPUR/LUCEMBURK – COVID-19 si vyžádal víc než 700 tisíc životů, nakazil přes 19 milionů lidí a zdecimoval bohaté i chudé ekonomiky. Třebaže však většina světa čelí bezprecedentní recesi, politické reakce se výrazně liší. Názorným příkladem je kontrast mezi Evropou a Asií.

Oba regiony se nepochybně potýkají s vážnými hospodářskými těžkostmi. Evropská komise očekává, že ekonomika eurozóny – která v roce 2019 vzrostla o 1,3 % – letos ubyde o 8,7 %. V zemích ASEAN+3 – skupině deseti členů Sdružení států jihovýchodní Asie (Brunej Darussalam, Kambodža, Indonésie, Laoská lidově demokratická republika, Malajsie, Myanmar, Filipíny, Singapur, Thajsko a Vietnam) plus Číně, Hongkongu, Japonsku a Jižní Koreji – se očekává, že letos se růst HDP zřítí na 0 %, přičemž loni dosáhl 4,8 %.

Tvůrci politik v obou regionech zareagovali důrazně, bezprecedentními měnovými a fiskálními stimulacemi, jakož i dalšími opatřeními na podporu ekonomiky. Z rozdílných hospodářských struktur, institucionálních uspořádání a slabin však plyne, že podpora se liší co do rozsahu, obsahu i distribuce.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading and receive unfettered access to all content, subscribe now.

Subscribe

or

Unlock additional commentaries for FREE by registering.

Register

https://prosyn.org/ZKMOdbqcs