Umělá inteligence v obecném zájmu

LONDÝN – Svět technologií v roce 2022 vynesl na titulní strany čerstvou spoustu zpráv. V říjnu Elon Musk koupil Twitter – jednu z hlavních platforem veřejné komunikace, již využívají novináři, akademici, podnikatelé a tvůrci politik – a přikročil k propuštění většiny personálu, který moderoval obsah; naznačil přitom, že společnost bude raději spoléhat na umělou inteligenci (UI).

V listopadu pak zaměstnanci skupiny Meta prozradili, že vyvinuli program UI schopný porazit většinu lidí ve strategické hře Diplomacie. V čínském Šen-čenu úřady využívají „digitálních dvojčat“ tisíců mobilních zařízení připojených k síti 5G, aby v reálném čase sledovali a řídili toky lidí, dopravy a spotřeby energie. A s nejnovější verzí modelu ChatGPT pro predikci jazyka leckdo vyhlašuje konec vysokoškolských referátů.

Krátce, byl to rok, kdy se vážné obavy ohledně toho, jak se technologie vyvíjejí a používají, prohloubily v ještě dotěrnější předtuchy. Kdo tady má situaci pod palcem? Kdo by ji měl mít pod palcem? Veřejné politiky a instituce by měly být uzpůsobeny tak, aby zajišťovaly, že inovace zlepšují svět, přesto se dnes mnohé technologie zavádějí ve vakuu. Potřebujeme inkluzivní úkolově zaměřené struktury veřejné správy, vybudované kolem skutečného obecného dobra. Schopné vlády dokážou tuto technologickou revoluci formovat tak, aby sloužila veřejnému zájmu.