ATÉNY – „Brutální lekce z geopolitiky“, tak označil berlínský deník Der Tagesspiegel oznámení o vzniku AUKUS, nového bezpečnostního partnerství Austrálie, Velké Británie a Spojených států. Dohoda není jen velkou finanční ranou pro Francii, jejíž kontrakt na dodávku dvanácti ponorek do Austrálie za 50 miliard australských (36 miliard amerických) dolarů byl při tomto procesu bez okolků shozen ze stolu. Snad ještě důležitější byla skutečnost, že se americký prezident Joe Biden rozhodl oznámit vznik AUKUS způsobem, který nelze interpretovat jinak než jako záměrné ponížení Francie a potažmo i zbytku Evropské unie.
Není to první brutální lekce, kterou USA v poslední době unii uštědřily. Když Donald Trump nedostál smlouvě, kterou společně uzavřeli bývalý americký prezident Barack Obama a EU s cílem ukončit jaderný program Íránu, byla jedním z jeho důvodů snaha ukázat Německu, kde je jeho místo. Jen pár hodin poté, co německá kancléřka Angela Merkelová oznámila, že unijní firmy budou Trumpovy sankce ignorovat a dál obchodovat s Íránem, německé korporace přišly s vlastním prohlášením: protože nebyly ochotné nechat se vystrnadit z amerického trhu a nechat si ujít Trumpovy škrty korporátních daní, raději samy přestaly v Íránu obchodovat.
Oba tyto incidenty posloužily jedinému cíli: udržet americkou finanční a geostrategickou hegemonii nad Západem. A oba tyto incidenty rozlítily evropské představitele natolik, že uvažovali o odplatě. Trumpova hrozba sankcí vůči firmám se sídlem v EU, které budou dál obchodovat s Íránem, rozvířila v EU diskuse o odpovídajících sankcích vůči americkým společnostem. Francouzský prezident Emmanuel Macron reagoval minulý týden na Bidenovo ohlášení vzniku AUKUS počinem, jenž dříve představoval nejzazší krok před vyhlášením války: odvolal francouzské velvyslance z Washingtonu a Canberry.
ATÉNY – „Brutální lekce z geopolitiky“, tak označil berlínský deník Der Tagesspiegel oznámení o vzniku AUKUS, nového bezpečnostního partnerství Austrálie, Velké Británie a Spojených států. Dohoda není jen velkou finanční ranou pro Francii, jejíž kontrakt na dodávku dvanácti ponorek do Austrálie za 50 miliard australských (36 miliard amerických) dolarů byl při tomto procesu bez okolků shozen ze stolu. Snad ještě důležitější byla skutečnost, že se americký prezident Joe Biden rozhodl oznámit vznik AUKUS způsobem, který nelze interpretovat jinak než jako záměrné ponížení Francie a potažmo i zbytku Evropské unie.
Není to první brutální lekce, kterou USA v poslední době unii uštědřily. Když Donald Trump nedostál smlouvě, kterou společně uzavřeli bývalý americký prezident Barack Obama a EU s cílem ukončit jaderný program Íránu, byla jedním z jeho důvodů snaha ukázat Německu, kde je jeho místo. Jen pár hodin poté, co německá kancléřka Angela Merkelová oznámila, že unijní firmy budou Trumpovy sankce ignorovat a dál obchodovat s Íránem, německé korporace přišly s vlastním prohlášením: protože nebyly ochotné nechat se vystrnadit z amerického trhu a nechat si ujít Trumpovy škrty korporátních daní, raději samy přestaly v Íránu obchodovat.
Oba tyto incidenty posloužily jedinému cíli: udržet americkou finanční a geostrategickou hegemonii nad Západem. A oba tyto incidenty rozlítily evropské představitele natolik, že uvažovali o odplatě. Trumpova hrozba sankcí vůči firmám se sídlem v EU, které budou dál obchodovat s Íránem, rozvířila v EU diskuse o odpovídajících sankcích vůči americkým společnostem. Francouzský prezident Emmanuel Macron reagoval minulý týden na Bidenovo ohlášení vzniku AUKUS počinem, jenž dříve představoval nejzazší krok před vyhlášením války: odvolal francouzské velvyslance z Washingtonu a Canberry.