NEW YORK – Byly by Spojené státy připravené riskovat katastrofální válku s Čínskou lidovou republikou, aby ochránily Čínskou republiku, známou spíše pod názvem Tchaj-wan? Prezident Joe Biden nastínil minulý týden svou vizi jasně. Soupeření ČLR a USA vnímá jako globální konflikt mezi demokracií a autokracií, přičemž Čínská republika se nezpochybnitelně řadí mezi nejúspěšnější asijské demokracie.
Prezident Dwight D. Eisenhower v roce 1954 pohrozil použitím jaderných zbraní poté, co Čína ostřelovala skalnatý ostrůvek poblíž tchajwanského pobřeží, když byl Tchaj-wan ještě vojenskou diktaturou. Tehdy však byla jiná situace. USA byly k obraně Tchaj-wanu vázané smlouvou. To se změnilo po roce 1972, kdy prezident Richard M. Nixon přistoupil na tvrzení, že Tchaj-wan je součástí „jediné Číny“, a také po anulování smlouvy o obraně prezidentem Jimmym Carterem v roce 1979. Otázka, zda by USA stále vedly kvůli Tchaj-wanu válku, se stala tématem, které dal Henry Kissinger kdysi dávno název „strategická nejednoznačnost“.
V důsledku toho jsou americké vojenské závazky ve Východočínském moři velmi zvláštní. Obranná smlouva s Japonskem zavazuje USA k obraně pár neobydlených skal s názvem Souostroví Senkaku (nebo v čínštině Tiao-jü-tao), ale nikoliv demokratického Tchaj-wanu a jeho 23 milionů obyvatel.
NEW YORK – Byly by Spojené státy připravené riskovat katastrofální válku s Čínskou lidovou republikou, aby ochránily Čínskou republiku, známou spíše pod názvem Tchaj-wan? Prezident Joe Biden nastínil minulý týden svou vizi jasně. Soupeření ČLR a USA vnímá jako globální konflikt mezi demokracií a autokracií, přičemž Čínská republika se nezpochybnitelně řadí mezi nejúspěšnější asijské demokracie.
Prezident Dwight D. Eisenhower v roce 1954 pohrozil použitím jaderných zbraní poté, co Čína ostřelovala skalnatý ostrůvek poblíž tchajwanského pobřeží, když byl Tchaj-wan ještě vojenskou diktaturou. Tehdy však byla jiná situace. USA byly k obraně Tchaj-wanu vázané smlouvou. To se změnilo po roce 1972, kdy prezident Richard M. Nixon přistoupil na tvrzení, že Tchaj-wan je součástí „jediné Číny“, a také po anulování smlouvy o obraně prezidentem Jimmym Carterem v roce 1979. Otázka, zda by USA stále vedly kvůli Tchaj-wanu válku, se stala tématem, které dal Henry Kissinger kdysi dávno název „strategická nejednoznačnost“.
V důsledku toho jsou americké vojenské závazky ve Východočínském moři velmi zvláštní. Obranná smlouva s Japonskem zavazuje USA k obraně pár neobydlených skal s názvem Souostroví Senkaku (nebo v čínštině Tiao-jü-tao), ale nikoliv demokratického Tchaj-wanu a jeho 23 milionů obyvatel.