zizek8_Ying TangNurPhoto via Getty Images_iran protest Ying TangNurPhoto via Getty Images

Ženy, život, svoboda a levice

LUBLAŇ – Během uplynulého měsíce pronikly do novinových titulků hned čtyři události, které se točily kolem žen: volební vítězství Giorgie Meloniové v Itálii, úmrtí a pohřeb královny Alžběty II., premiéra filmu Válečnice (The Woman King) a rozsáhlé protesty v Íránu po zabití Mahsy Aminiové íránskou mravnostní policií. Dohromady tyto čtyři příběhy vykreslují základní rysy dnešní politické mapy.

Jelikož levice nedokázala nabídnout adekvátní odpověď na krizi liberální demokracie, není vzestup nových pravicových vlád v Evropě žádným velkým překvapením. Stěžejní role žen v tomto posunu si však zatím nezískala takovou pozornost, jakou si zaslouží. Pravicové lídryně typu Meloniové nebo Marine Le Penové ve Francii se prezentují jako silnější alternativy k tradičním mužským technokratům hlavního proudu. Ztělesňují nejen pravicovou tvrdost, ale zároveň i rysy, které bývají obvykle spojovány s ženskostí, jako je důraz na péči o druhé a na rodinu: je to fašismus s lidskou tváří.

A nyní se zamysleme nad televizní událostí v podobě pohřbu Alžběty II., který obnažil zajímavý paradox: přestože se britský stát stále více vzdaluje od svého někdejšího statusu supervelmoci, schopnost britské královské rodiny probouzet imperiální sny se naopak zvýšila. Neměli bychom to zavrhovat jako ideologii maskující skutečné mocenské vztahy. Monarchistické fantazie jsou spíš samy o sobě součástí procesu, v jehož rámci se mocenské vztahy reprodukují.

https://prosyn.org/g0dgZBvcs