diwan18_ANWAR AMROAFP via Getty Images_lebanonprotestgirls Anwar Amro/AFP via Getty Images

Souběh šoků v Libanonu

BEJRÚT – Finanční krize se při pohledu zpět obvykle jeví jako předurčené, leč zřídka nabízejí jasnější přehled ohledně směřování dějin. Rozhodně to platí v dnešním Libanonu, kde předvídatelná krize vmetla zemi do stavu hluboké nejistoty.

Od konce dlouhé občanské války (1975-1990) podepírají libanonskou ekonomiku a politický systém externí půjčky, nevyhnutelně ústící v neudržitelné hladiny veřejného dluhu. V určitém okamžiku musely kapitálové přílivy ustat; onen moment nadešel koncem roku 2019, po sérii negativních šoků.

Po tomto „náhlém ustrnutí“ se země ocitá ve trojí krizi drásavé závažnosti. První potíží je platební bilance. Libanonský deficit běžného účtu dosahuje obřích 25 % HDP a vývozní základna země je příliš malá i na uhrazení nepostradatelného dovozu. Druhý problém je fiskální. Úhrnný veřejný dluh Libanonu aktuálně přesahuje 150 % HDP. Vládní příjmy se hroutí pod vahou recese a rozpočtový schodek – už dříve značný, v roce 2019 na úrovni 10 % HDP – rychle bobtná.

https://prosyn.org/quxLVy6cs