WASHINGTON, DC – V popředí politických debat je dnes „energetický přechod“ od uhlovodíků k obnovitelným zdrojům a elektrifikaci, česky častěji „transformace energetiky“. Posledních 18 měsíců ale ukázalo, že se jedná o náročnější a složitější podnik, než by si člověk myslel po pouhém prostudování grafů, které se objevují v mnoha scénářích. I ve Spojených státech a Evropě, kde byly přijaty rozsáhlé iniciativy (například zákon o snižování inflace a RePowerEU), aby se věci hnuly vpřed, se o vývoji, zavádění a rozšiřování nových technologií, na nichž bude transformace v posledku záviset, rozhodne až časem.
Pojem „energetický přechod“ naznačuje, že jednoduše děláme další krok na cestě, která začala před staletími průmyslovou revolucí. Když jsem se však ve své knize The New Map zabýval dřívějšími energetickými přechody, odlišnost té současné mě ohromila. Hnací silou dřívějších proměn byla technická a ekonomická výhodnost, kdežto v současnosti je nejdůležitějším faktorem veřejná politika.
K předchozím proměnám energetiky navíc docházelo během století či ještě delší doby a zavedené technologie nevytlačovaly úplně. Ropa předstihla uhlí coby hlavní zdroj energie na světě v 60. letech 20. století, přesto dnes používáme třikrát víc uhlí než tehdy, přičemž globální spotřeba v roce 2022 dosáhla rekordní výše.
WASHINGTON, DC – V popředí politických debat je dnes „energetický přechod“ od uhlovodíků k obnovitelným zdrojům a elektrifikaci, česky častěji „transformace energetiky“. Posledních 18 měsíců ale ukázalo, že se jedná o náročnější a složitější podnik, než by si člověk myslel po pouhém prostudování grafů, které se objevují v mnoha scénářích. I ve Spojených státech a Evropě, kde byly přijaty rozsáhlé iniciativy (například zákon o snižování inflace a RePowerEU), aby se věci hnuly vpřed, se o vývoji, zavádění a rozšiřování nových technologií, na nichž bude transformace v posledku záviset, rozhodne až časem.
Pojem „energetický přechod“ naznačuje, že jednoduše děláme další krok na cestě, která začala před staletími průmyslovou revolucí. Když jsem se však ve své knize The New Map zabýval dřívějšími energetickými přechody, odlišnost té současné mě ohromila. Hnací silou dřívějších proměn byla technická a ekonomická výhodnost, kdežto v současnosti je nejdůležitějším faktorem veřejná politika.
K předchozím proměnám energetiky navíc docházelo během století či ještě delší doby a zavedené technologie nevytlačovaly úplně. Ropa předstihla uhlí coby hlavní zdroj energie na světě v 60. letech 20. století, přesto dnes používáme třikrát víc uhlí než tehdy, přičemž globální spotřeba v roce 2022 dosáhla rekordní výše.