DILLÍ – Na červnovém summitu skupiny G7 se Indie připojila k 11 dalším signatářům – od Kanady přes Jižní Koreu až po Evropskou unii –, kteří vydali společné prohlášení ubezpečující o jejich „společné víře v otevřenou společnost, demokratické hodnoty a multilateralismus“. Prohlášení zdůraznilo závazek signatářů vůči mezinárodním pravidlům a normám týkajícím se mimo jiné „svobody projevu online i offline“, a označilo „politicky motivované vypínání internetu“ za hrozbu pro svobodu a demokracii. Podle této definice už Indii nelze považovat za modelový příklad demokratických hodnot.
Potenciální schopnost internetu působit jako pozitivní síla je dobře známá i indickým občanům. Během ničivé druhé vlny pandemie COVID-19, kdy veřejné služby selhávaly, používali Indové sociální platformy typu Twitter nebo WhatsApp k mobilizaci prostředků.
Indové však těchto platforem využívali také k organizaci a mobilizaci podpory protestů vůči kontroverzním zemědělským reformám a diskriminačnímu zákonu o úpravách občanství. Vládnoucí Indická lidová strana (BJP) to ovšem pokládala za nepřijatelné a kabinet premiéra Naréndry Módího pod záminkou „zachování veřejné bezpečnosti“ opakovaně přerušoval přístup k internetu.
DILLÍ – Na červnovém summitu skupiny G7 se Indie připojila k 11 dalším signatářům – od Kanady přes Jižní Koreu až po Evropskou unii –, kteří vydali společné prohlášení ubezpečující o jejich „společné víře v otevřenou společnost, demokratické hodnoty a multilateralismus“. Prohlášení zdůraznilo závazek signatářů vůči mezinárodním pravidlům a normám týkajícím se mimo jiné „svobody projevu online i offline“, a označilo „politicky motivované vypínání internetu“ za hrozbu pro svobodu a demokracii. Podle této definice už Indii nelze považovat za modelový příklad demokratických hodnot.
Potenciální schopnost internetu působit jako pozitivní síla je dobře známá i indickým občanům. Během ničivé druhé vlny pandemie COVID-19, kdy veřejné služby selhávaly, používali Indové sociální platformy typu Twitter nebo WhatsApp k mobilizaci prostředků.
Indové však těchto platforem využívali také k organizaci a mobilizaci podpory protestů vůči kontroverzním zemědělským reformám a diskriminačnímu zákonu o úpravách občanství. Vládnoucí Indická lidová strana (BJP) to ovšem pokládala za nepřijatelné a kabinet premiéra Naréndry Módího pod záminkou „zachování veřejné bezpečnosti“ opakovaně přerušoval přístup k internetu.