NEW YORK – Globální hospodářská krize zjitřuje stávající lidskou krizi. Před rokem 2008 existovaly široce rozšířené nerovnosti: hýřivý životní styl části lidstva, zatímco polovina dětí na planetě žila za méně než dva dolary denně, trpěla podvýživou a omezeným přístupem ke zdravotnictví, školství, pitné vodě a adekvátnímu přístřeší. Když propukla krize, miliony lidí čelily zhoršujícím se životním podmínkám.
Třebaže dnes se globální pozornost soustřeďuje na těžkosti Evropy, hospodářská krize nadále postihuje celý svět zničujícími sociálními důsledky. Analýza nejnovějších mezinárodních dat v nové knize Divize politiky a praxe UNICEF, A Recovery for All (Zotavení pro všechny) s podtitulem Přehodnocení socioekonomických politik pro děti a chudé domácnosti, dokládá, že velkou část světové populace ohrožuje finanční nedostupnost potravin, pronikavá nezaměstnanost a slábnoucí sociální podpora.
V prvé řadě po dvou významných mezinárodních vzestupech cen potravin v letech 2007-2008 a 2010-2011 lidé v bezmála 60 rozvojových zemích platí v roce 2012 za místní potraviny v průměru o 80 % víc než před krizí. Ohrožena je tudíž potravinová bezpečnost chudých rodin, které jsou nuceny snižovat kvalitu či kvantitu své stravy.
NEW YORK – Globální hospodářská krize zjitřuje stávající lidskou krizi. Před rokem 2008 existovaly široce rozšířené nerovnosti: hýřivý životní styl části lidstva, zatímco polovina dětí na planetě žila za méně než dva dolary denně, trpěla podvýživou a omezeným přístupem ke zdravotnictví, školství, pitné vodě a adekvátnímu přístřeší. Když propukla krize, miliony lidí čelily zhoršujícím se životním podmínkám.
Třebaže dnes se globální pozornost soustřeďuje na těžkosti Evropy, hospodářská krize nadále postihuje celý svět zničujícími sociálními důsledky. Analýza nejnovějších mezinárodních dat v nové knize Divize politiky a praxe UNICEF, A Recovery for All (Zotavení pro všechny) s podtitulem Přehodnocení socioekonomických politik pro děti a chudé domácnosti, dokládá, že velkou část světové populace ohrožuje finanční nedostupnost potravin, pronikavá nezaměstnanost a slábnoucí sociální podpora.
V prvé řadě po dvou významných mezinárodních vzestupech cen potravin v letech 2007-2008 a 2010-2011 lidé v bezmála 60 rozvojových zemích platí v roce 2012 za místní potraviny v průměru o 80 % víc než před krizí. Ohrožena je tudíž potravinová bezpečnost chudých rodin, které jsou nuceny snižovat kvalitu či kvantitu své stravy.