ISLÁMÁBÁD – V únoru pořádala Greenova-Templetonova kolej (GTC) Oxfordské univerzity v Egrove Parku své každoroční Sympozium o rozvíjejících se trzích. Téma pro letošní rok znělo „Zdraví a výživa matky a dítěte“. Posledním příspěvkem úvodní prezentace, kterou přednesl člen GTC Stephen Kennedy, byl kreslený obrázek zachycující dva mladé soutěžící na startu závodu: jeden z nich byl silný a zdravý, zatímco druhý byl vyzáblý, spoutaný, na zádech nesl zátěž nemocí a před ním stála mohutná bariéra podvýživy. Sdělení bylo zřejmé: ne každý zahajuje život se stejnou šancí na úspěch.
To samozřejmě není nikterak převratný postřeh. Vliv faktorů, jako jsou chudoba, gramotnost matky, hygienické poměry či úroveň bydlení, na dětské zdraví – a potažmo i na sociální a ekonomické výsledky – je dobře doložený. Problém spočívá v tom, že tyto faktory nelze ovlivnit izolovanými intervencemi na poli veřejného zdraví. Další, mnohem méně diskutovaný sociální determinant – výživa matky – by se však ovlivnit dal.
Už od dob Hippokrata diskutují lidé o tom, jak „příroda“ a „výchova“ utvářejí ve vzájemné interakci vývoj člověka. I starověké civilizace přitom pokládaly dostatečnou výživu matky za nezbytnou k zajištění přežití a prosperity budoucích generací. Chudoba a nevědomost však mohou zmařit i ty nejlepší záměry.
ISLÁMÁBÁD – V únoru pořádala Greenova-Templetonova kolej (GTC) Oxfordské univerzity v Egrove Parku své každoroční Sympozium o rozvíjejících se trzích. Téma pro letošní rok znělo „Zdraví a výživa matky a dítěte“. Posledním příspěvkem úvodní prezentace, kterou přednesl člen GTC Stephen Kennedy, byl kreslený obrázek zachycující dva mladé soutěžící na startu závodu: jeden z nich byl silný a zdravý, zatímco druhý byl vyzáblý, spoutaný, na zádech nesl zátěž nemocí a před ním stála mohutná bariéra podvýživy. Sdělení bylo zřejmé: ne každý zahajuje život se stejnou šancí na úspěch.
To samozřejmě není nikterak převratný postřeh. Vliv faktorů, jako jsou chudoba, gramotnost matky, hygienické poměry či úroveň bydlení, na dětské zdraví – a potažmo i na sociální a ekonomické výsledky – je dobře doložený. Problém spočívá v tom, že tyto faktory nelze ovlivnit izolovanými intervencemi na poli veřejného zdraví. Další, mnohem méně diskutovaný sociální determinant – výživa matky – by se však ovlivnit dal.
Už od dob Hippokrata diskutují lidé o tom, jak „příroda“ a „výchova“ utvářejí ve vzájemné interakci vývoj člověka. I starověké civilizace přitom pokládaly dostatečnou výživu matky za nezbytnou k zajištění přežití a prosperity budoucích generací. Chudoba a nevědomost však mohou zmařit i ty nejlepší záměry.