NEW YORK – Ještě než svět vůbec něco tušil o novém koronaviru, který vyvolal celosvětovou paniku, všiml si wuchanský oftalmolog Li Wen-liang u několika pacientů čehosi zvláštního. Zdálo se mu, že se nakazili neznámým virem připomínajícím těžký akutní respirační syndrom (SARS), který o generaci dříve ochromil Čínu. Když po pár dnech zaslal tento 34letý lékař varovný vzkaz několika kolegům ve skupinovém chatu, obdržel předvolání na policii, která ho donutila podepsat dopis, v němž se přiznává k „šíření falešných poznámek rozvracejících společenský řád“. Li už dnes nežije; stal se obětí viru, kvůli němuž začal burcovat na poplach – viru označovaného dnes jako COVID-19.
Liova smrt – spolu s dalšími odhaleními snahy čínských orgánů umlčet osoby upozorňující na COVID-19 – právem vyvolala po celém světě rozhořčení. Kdyby se vláda více zajímala o ochranu veřejného zdraví a méně o zamlčování nepříjemných informací, možná mohla zabránit šíření viru. Dosud se virem COVID-19 nakazilo pouze v Číně přes 74 000 osob, z nichž více než 2000 zemřelo.
Navíc to není poprvé, kdy odepírání svobody projevu přímo souviselo se smrtelnou zdravotnickou krizí v Číně. Když v roce 2002 vypukla epidemie SARS, čínské úřady se ji rovněž zpočátku snažily ututlat.
NEW YORK – Ještě než svět vůbec něco tušil o novém koronaviru, který vyvolal celosvětovou paniku, všiml si wuchanský oftalmolog Li Wen-liang u několika pacientů čehosi zvláštního. Zdálo se mu, že se nakazili neznámým virem připomínajícím těžký akutní respirační syndrom (SARS), který o generaci dříve ochromil Čínu. Když po pár dnech zaslal tento 34letý lékař varovný vzkaz několika kolegům ve skupinovém chatu, obdržel předvolání na policii, která ho donutila podepsat dopis, v němž se přiznává k „šíření falešných poznámek rozvracejících společenský řád“. Li už dnes nežije; stal se obětí viru, kvůli němuž začal burcovat na poplach – viru označovaného dnes jako COVID-19.
Liova smrt – spolu s dalšími odhaleními snahy čínských orgánů umlčet osoby upozorňující na COVID-19 – právem vyvolala po celém světě rozhořčení. Kdyby se vláda více zajímala o ochranu veřejného zdraví a méně o zamlčování nepříjemných informací, možná mohla zabránit šíření viru. Dosud se virem COVID-19 nakazilo pouze v Číně přes 74 000 osob, z nichž více než 2000 zemřelo.
Navíc to není poprvé, kdy odepírání svobody projevu přímo souviselo se smrtelnou zdravotnickou krizí v Číně. Když v roce 2002 vypukla epidemie SARS, čínské úřady se ji rovněž zpočátku snažily ututlat.