SAN FRANCISCO, KALIFORNIE – Klimatické změny si vyžádaly další oběť. Letos odumřela téměř čtvrtina korálů v oblasti světového dědictví Velký bariérový útes u pobřeží Austrálie – jednoho z nejbohatších a nejkomplexnějších ekosystémů na světě. Jde o nejhorší masové vybělení korálů v doložených dějinách. Dokonce i v nejsevernějších partiích útesu, které byly dlouho v natolik dostatečné vzdálenosti od lidských vlivů, jako je rozvoj pobřeží, že se tamní korály zachovaly do značné míry zdravé, odumřelo letos závratných 50% korálů.
Nadprůměrné teploty moře, které toto vybělení vyvolaly, byly v důsledku klimatických změn 175krát pravděpodobnější než dříve. Jak oceán dál pohlcuje teplo z atmosféry, je stále pravděpodobnější, že se rozsáhlé vybělení korálů podobné tomu, jež právě zdecimovalo Velký bariérový útes – nemluvě o dalších ničivých úkazech vyvolaných rostoucími teplotami –, stane ještě četnějším a pustošivějším.
Budoucnost drahocenných památek světového dědictví – a celé naší planety – závisí na okamžitém snížení emisí skleníkových plynů, které vyvolávají klimatické změny. Mnohé vlády zodpovědné za ochranu těchto oblastí situovaných na svém území však nejen nepodnikají dostatečně rázné kroky v oblasti ochrany klimatu, ale dokonce aktivně prosazují špinavé energetické projekty typu uhelných dolů a elektráren.
I v době, kdy nám Velký bariérový útes odumírá před očima, Austrálie dál zvyšuje těžbu špinavých fosilních paliv. Australská vláda loni schválila jak projekt mohutného uhelného dolu Carmichael, tak i terminálu Abbot Point situovaného poblíž útesu, aby usnadnila vývoz uhlí z dolu Carmichael do celého světa. Emise připsatelné dolu Carmichael se budou řadit k nejvyšším z jediného projektu kdekoliv na světě.
Problém se však neomezuje pouze na Austrálii. V nízko položeném Bangladéši, který patří z hlediska klimatických změn mezi nejzranitelnější státy, vláda podporuje návrh výstavby dvou obrovských uhelných elektráren sousedících s památkou světového dědictví Sundarbans. Také Indie tento návrh podporuje.
Nejenže budou tyto elektrárny emitovat velká množství skleníkových plynů, ale zničí i park Sundarbans, kde se řeka Ganga a další vlévají do Bengálského zálivu ve velkolepé deltě tvořené mangrovovými ostrovy. Tato delta je přitom domovem ohrožených tygrů indických a říčních delfínů. Elektrárny znečistí vodu toxickým uhelným popílkem, vyvolají nepřetržitý provoz uhelných lodí a vyžádají si vybagrování říčních koryt. Rtuť z komínů se bude hromadit v mořské fauně a natrvalo kontaminuje dodávky potravin pro statisíce lidí i bezbranná zvířata.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Je pravda, že Bangladéš je chudý na energii a že se tento problém musí řešit, má-li se země ekonomicky rozvíjet. Existují však alternativy. Bangladéš má značný potenciál výroby obnovitelné energie a už dnes je světovým lídrem v produkci sluneční energie ze střech.
Závazek vyhnout se nebezpečným antropogenním změnám klimatu samozřejmě neleží jen na státech, na jejichž území se nacházejí památky světového dědictví. Vzhledem k tomu, co už dnes víme, je však zahajování takto ničivých projektů špinavé energie neobhájitelné.
V případě vlád, které nedokážou chránit naše přírodní dědictví, musí nastoupit Výbor pro světové dědictví (WHC), aby pomohl ukončit bezohlednou těžbu fosilních paliv. Konkrétně by měl dávat vládám doporučení, jak omezit hrozby spojené s fosilními palivy, identifikovat místa, která jsou těmito hrozbami obzvláště ohrožená, a provádět monitorovací mise.
Cílem by mělo být za prvé a především podněcovat vlády, které jsou schopny snižovat ohrožení chráněných míst v důsledku těžby a spalování fosilních paliv, aby podnikly příslušné kroky. Takový postup WHC by zároveň pomohl vzdělávat a posilovat občanskou společnost a současně by vyvíjel tlak na finanční instituce, aby odmítaly poskytnout potřebné financování masivním projektům průmyslového rozvoje.
Každoroční zasedání WHC, jako bylo to, které právě skončilo v Istanbulu, představují pro takové úsilí ideální platformu. Už dnes se desítky organizací a více než 60 000 jednotlivců obrátilo na výbor se žádostí, ať naléhavě vyzve Indii a Bangladéš ke zrušení navrhovaných uhelných elektráren a jejich nahrazení investicemi do obnovitelné energie. Desítky renomovaných vědců, nevládních organizací a mezinárodních i australských právníků zase požadují, ať WHC doporučí Austrálii nepokračovat v podpoře projektů, které zhorší dopad klimatických změn na Velký bariérový útes.
V době, kdy hrozba klimatických změn sílí, se vlivné instituce typu WHC musí postavit proti toxické a zákeřné závislosti na uhlí a dalších fosilních palivech. Bude-li výbor k této klíčové otázce nadále mlčet, utrpí tím památky světového dědictví po celém světě.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
In 2024, global geopolitics and national politics have undergone considerable upheaval, and the world economy has both significant weaknesses, including Europe and China, and notable bright spots, especially the US. In the coming year, the range of possible outcomes will broaden further.
offers his predictions for the new year while acknowledging that the range of possible outcomes is widening.
SAN FRANCISCO, KALIFORNIE – Klimatické změny si vyžádaly další oběť. Letos odumřela téměř čtvrtina korálů v oblasti světového dědictví Velký bariérový útes u pobřeží Austrálie – jednoho z nejbohatších a nejkomplexnějších ekosystémů na světě. Jde o nejhorší masové vybělení korálů v doložených dějinách. Dokonce i v nejsevernějších partiích útesu, které byly dlouho v natolik dostatečné vzdálenosti od lidských vlivů, jako je rozvoj pobřeží, že se tamní korály zachovaly do značné míry zdravé, odumřelo letos závratných 50% korálů.
Nadprůměrné teploty moře, které toto vybělení vyvolaly, byly v důsledku klimatických změn 175krát pravděpodobnější než dříve. Jak oceán dál pohlcuje teplo z atmosféry, je stále pravděpodobnější, že se rozsáhlé vybělení korálů podobné tomu, jež právě zdecimovalo Velký bariérový útes – nemluvě o dalších ničivých úkazech vyvolaných rostoucími teplotami –, stane ještě četnějším a pustošivějším.
Budoucnost drahocenných památek světového dědictví – a celé naší planety – závisí na okamžitém snížení emisí skleníkových plynů, které vyvolávají klimatické změny. Mnohé vlády zodpovědné za ochranu těchto oblastí situovaných na svém území však nejen nepodnikají dostatečně rázné kroky v oblasti ochrany klimatu, ale dokonce aktivně prosazují špinavé energetické projekty typu uhelných dolů a elektráren.
I v době, kdy nám Velký bariérový útes odumírá před očima, Austrálie dál zvyšuje těžbu špinavých fosilních paliv. Australská vláda loni schválila jak projekt mohutného uhelného dolu Carmichael, tak i terminálu Abbot Point situovaného poblíž útesu, aby usnadnila vývoz uhlí z dolu Carmichael do celého světa. Emise připsatelné dolu Carmichael se budou řadit k nejvyšším z jediného projektu kdekoliv na světě.
Problém se však neomezuje pouze na Austrálii. V nízko položeném Bangladéši, který patří z hlediska klimatických změn mezi nejzranitelnější státy, vláda podporuje návrh výstavby dvou obrovských uhelných elektráren sousedících s památkou světového dědictví Sundarbans. Také Indie tento návrh podporuje.
Nejenže budou tyto elektrárny emitovat velká množství skleníkových plynů, ale zničí i park Sundarbans, kde se řeka Ganga a další vlévají do Bengálského zálivu ve velkolepé deltě tvořené mangrovovými ostrovy. Tato delta je přitom domovem ohrožených tygrů indických a říčních delfínů. Elektrárny znečistí vodu toxickým uhelným popílkem, vyvolají nepřetržitý provoz uhelných lodí a vyžádají si vybagrování říčních koryt. Rtuť z komínů se bude hromadit v mořské fauně a natrvalo kontaminuje dodávky potravin pro statisíce lidí i bezbranná zvířata.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Je pravda, že Bangladéš je chudý na energii a že se tento problém musí řešit, má-li se země ekonomicky rozvíjet. Existují však alternativy. Bangladéš má značný potenciál výroby obnovitelné energie a už dnes je světovým lídrem v produkci sluneční energie ze střech.
Závazek vyhnout se nebezpečným antropogenním změnám klimatu samozřejmě neleží jen na státech, na jejichž území se nacházejí památky světového dědictví. Vzhledem k tomu, co už dnes víme, je však zahajování takto ničivých projektů špinavé energie neobhájitelné.
V případě vlád, které nedokážou chránit naše přírodní dědictví, musí nastoupit Výbor pro světové dědictví (WHC), aby pomohl ukončit bezohlednou těžbu fosilních paliv. Konkrétně by měl dávat vládám doporučení, jak omezit hrozby spojené s fosilními palivy, identifikovat místa, která jsou těmito hrozbami obzvláště ohrožená, a provádět monitorovací mise.
Cílem by mělo být za prvé a především podněcovat vlády, které jsou schopny snižovat ohrožení chráněných míst v důsledku těžby a spalování fosilních paliv, aby podnikly příslušné kroky. Takový postup WHC by zároveň pomohl vzdělávat a posilovat občanskou společnost a současně by vyvíjel tlak na finanční instituce, aby odmítaly poskytnout potřebné financování masivním projektům průmyslového rozvoje.
Každoroční zasedání WHC, jako bylo to, které právě skončilo v Istanbulu, představují pro takové úsilí ideální platformu. Už dnes se desítky organizací a více než 60 000 jednotlivců obrátilo na výbor se žádostí, ať naléhavě vyzve Indii a Bangladéš ke zrušení navrhovaných uhelných elektráren a jejich nahrazení investicemi do obnovitelné energie. Desítky renomovaných vědců, nevládních organizací a mezinárodních i australských právníků zase požadují, ať WHC doporučí Austrálii nepokračovat v podpoře projektů, které zhorší dopad klimatických změn na Velký bariérový útes.
V době, kdy hrozba klimatických změn sílí, se vlivné instituce typu WHC musí postavit proti toxické a zákeřné závislosti na uhlí a dalších fosilních palivech. Bude-li výbor k této klíčové otázce nadále mlčet, utrpí tím památky světového dědictví po celém světě.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.