BRUSEL – Svět netrpělivě sleduje zavádění očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 a po roce omezení volného pohybu osob očekává návrat k normálu. Vakcínu proti jiné hrozbě, před kterou jako lidstvo stojíme – proti změně klimatu – však nikdy mít nebudeme.
Apokalyptické záběry lesních požárů v Kalifornii a ničivých záplav v Bangladéši jsou předzvěstí toho, co nás čeká, pokud se nám nepodaří klimatickou krizi řešit. Bez drastických opatření budou takové katastrofy řádit stále častěji a budou čím dál tím ničivější. Změna klimatu je navíc jednou z největších geopolitických výzev, kterým čelíme. Jako multiplikátor konfliktů podněcuje sociálně-politickou nestabilitu, vytváří migrační tlaky, zhoršuje globální nespravedlnost a ohrožuje lidská práva a mír, a to zejména v nestabilních státech.
Klimatologové jasně uvedli, že pro omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí – což je cíl Pařížské dohody – může svět vypustit už jen 580 gigatun oxidu uhličitého. To je náš uhlíkový rozpočet – jednou provždy. Při současné globální míře emisí v množství přibližně 37 gigatun za rok však tento svůj rozpočet vyčerpáme do roku 2032. Musíme proto neprodleně dekarbonizovat. Vzhledem k tomu, že svět se již oteplil o 1,1 °C, přičemž v mnoha regionech byly teploty ještě mnohem vyšší, máme v příštím desetiletí poslední šanci tento problém řešit.
Evropská unie je v této otázce již několik desetiletí světovým lídrem a od svých ambicí neustoupila ani během koronavirové krize. EU mimo jiné zahájila program, který místopředseda Evropské komise Frans Timmermans právem označil za „nejzelenější stimulační plán na světě“. Prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu EU rovněž navýšila svůj cíl snížení emisí do roku 2030 na 55 % a zavázala se do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.
Na podporu tohoto úsilí se členské státy dohodly na přeměně Evropské investiční banky (EIB) na klimatickou banku EU. Jak je uvedeno v plánu pro klimatickou banku na období 2021–2025, cílem skupiny EIB je mobilizovat mezi lety 2021 a 2030 investice ve výši 1 bilionu EUR (1,2 bilionu USD) na opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti. Jde o první mezinárodní rozvojovou banku na světě, jejíž operace budou plně v souladu s Pařížskou dohodou.
Pro dosažení skutečné účinnosti však musí toto vnitřní úsilí Evropy doprovázet proaktivní zahraniční politika. Ve světě, v němž se EU podílí na celosvětových emisích necelými 8 %, se naše úsilí v oblasti klimatu nemůže omezovat na náš kontinent. Pokud dovolíme, aby rostoucí poptávku po energii v Africe a v některých částech Asie pokrývaly další uhelné a plynové elektrárny financované Čínou nebo jinými zeměmi, naše naděje na omezení globálního oteplování se doslova rozplyne jako dým. Musíme naše globální partnery přesvědčit, aby si naše ambice vzali za své, a musíme je přimět k přijetí nezbytných opatření nebo jim v tom pomáhat.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Za tímto účelem se Evropa bude muset celou svou hospodářskou a diplomatickou vahou postavit za klimatickou otázku a stát se globální mocností, pokud jde o diplomatickou činnost v oblasti klimatu. Musíme úsilí v oblasti klimatu propojit s reálnou politikou a uznat nesporné vazby mezi inovacemi a udržitelným rozvojem. Pouze prostřednictvím inovací můžeme zajistit budoucí konkurenceschopnost Evropy a řešit klimatické výzvy uvnitř Unie i za jejími hranicemi. A pouze prostřednictvím inovací a zelených investic můžeme posílit ekonomickou odolnost v Africe i jinde.
Evropa disponuje nástroji k tomu, aby dokázala dosáhnout změny v celosvětovém měřítku. EU si může jako jeden z největších světových trhů a obchodních bloků určovat pravidla a normy pro dovážené zboží a služby. Máme již celou řadu obchodních dohod a strategických partnerství se zeměmi a regiony na celém světě a EU a její členské státy jsou společně největším světovým dárcem rozvojové a humanitární pomoci. Díky EIB má EU navíc k dispozici největšího multilaterálního věřitele.
Kapacita EIB je nutně zapotřebí. Podle Konference OSN o obchodu a rozvoji je pro dosažení našich cílů v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje do roku 2030 nutné zacelit roční investiční mezeru ve výši přibližně 2,5 bilionu EUR. Nikde nemůžeme spoléhat pouze na veřejný sektor, zejména však ne v méně rozvinutých regionech. EIB sehrává jako instituce veřejného financování a průkopník v oblasti zelených dluhopisů důležitou úlohu jak při přesměrování soukromých finančních prostředků na udržitelné investiční projekty na celém světě, tak při zajišťování (prostřednictvím svých odborných znalostí v oblasti bankovnictví a technických oborů) toho, aby všechny projekty byly smysluplné z ekonomického hlediska.
EU musí k získání globálního vlivu důrazně využívat všech nástrojů, které má k dispozici. Například veškeré současné úsilí EU o řešení sociálních a hospodářských škod způsobených onemocněním COVID-19 v sousedních regionech by mělo být koncipováno a realizováno se zřetelem k širší agendě v oblasti klimatu.
Kromě toho by ostatní rozvojové banky měly následovat příkladu EIB a uvést své operace do souladu s cíli Pařížské dohody, aby se ustálily modely rozvoje vyznačujícího se nízkými emisemi a odolností vůči změně klimatu (nebo aby se alespoň předešlo narušení ekologické transformace).
Klíčovým milníkem pro zvýšení globálních ambicí bude konference OSN o změně klimatu (COP26), která proběhne v listopadu v Glasgow. Na rozdíl od předcházejících konferencí smluvních stran se bude méně jednat o nových mnohostranných pravidlech a více o tom, jak zajistit, aby co nejvíce zemí – zejména velcí producenti emisí – posílilo své závazky. Příští týden budou ministři zahraničních věcí EU diskutovat o tom, jakým způsobem zajistit úspěch v Glasgow a jak rozvíjet naši diplomacii v oblasti klimatu a energetiky s cílem podpořit vnější rozměry Zelené dohody pro Evropu.
Urychlení opatření v oblasti klimatu a řízení transformace energetiky musí být jádrem zahraniční politiky EU a naší spolupráce s partnery z celého světa a v tomto ohledu vítáme zásadní rozhodnutí prezidenta Bidena znovu se připojit k Pařížské dohodě. To, co děláme dnes, vytyčí směr pro nadcházející desetiletí. Máme v úmyslu dosáhnout toho, aby se rok 2021 stal rozhodným rokem, v němž se Evropa celou svou diplomatickou a finanční vahou postaví za celosvětový boj proti změně klimatu. Jak uvedl generální tajemník OSN António Guterres, jedná se o „určující výzvu naší doby“.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Iran’s mass ballistic missile and drone attack on Israel last week raised anew the specter of a widening Middle East war that draws in Iran and its proxies, as well as Western countries like the United States. The urgent need to defuse tensions – starting by ending Israel’s war in Gaza and pursuing a lasting political solution to the Israeli-Palestinian conflict – is obvious, but can it be done?
The most successful development stories almost always involve major shifts in the sources of economic growth, which in turn allow economies to reinvent themselves out of necessity or by design. In China, the interplay of mounting external pressures, lagging household consumption, and falling productivity will increasingly shape China’s policy choices in the years ahead.
explains why the Chinese authorities should switch to a consumption- and productivity-led growth model.
Designing a progressive anti-violence strategy that delivers the safety for which a huge share of Latin Americans crave is perhaps the most difficult challenge facing many of the region’s governments. But it is also the most important.
urge the region’s progressives to start treating security as an essential component of social protection.
BRUSEL – Svět netrpělivě sleduje zavádění očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 a po roce omezení volného pohybu osob očekává návrat k normálu. Vakcínu proti jiné hrozbě, před kterou jako lidstvo stojíme – proti změně klimatu – však nikdy mít nebudeme.
Apokalyptické záběry lesních požárů v Kalifornii a ničivých záplav v Bangladéši jsou předzvěstí toho, co nás čeká, pokud se nám nepodaří klimatickou krizi řešit. Bez drastických opatření budou takové katastrofy řádit stále častěji a budou čím dál tím ničivější. Změna klimatu je navíc jednou z největších geopolitických výzev, kterým čelíme. Jako multiplikátor konfliktů podněcuje sociálně-politickou nestabilitu, vytváří migrační tlaky, zhoršuje globální nespravedlnost a ohrožuje lidská práva a mír, a to zejména v nestabilních státech.
Klimatologové jasně uvedli, že pro omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí – což je cíl Pařížské dohody – může svět vypustit už jen 580 gigatun oxidu uhličitého. To je náš uhlíkový rozpočet – jednou provždy. Při současné globální míře emisí v množství přibližně 37 gigatun za rok však tento svůj rozpočet vyčerpáme do roku 2032. Musíme proto neprodleně dekarbonizovat. Vzhledem k tomu, že svět se již oteplil o 1,1 °C, přičemž v mnoha regionech byly teploty ještě mnohem vyšší, máme v příštím desetiletí poslední šanci tento problém řešit.
Evropská unie je v této otázce již několik desetiletí světovým lídrem a od svých ambicí neustoupila ani během koronavirové krize. EU mimo jiné zahájila program, který místopředseda Evropské komise Frans Timmermans právem označil za „nejzelenější stimulační plán na světě“. Prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu EU rovněž navýšila svůj cíl snížení emisí do roku 2030 na 55 % a zavázala se do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.
Na podporu tohoto úsilí se členské státy dohodly na přeměně Evropské investiční banky (EIB) na klimatickou banku EU. Jak je uvedeno v plánu pro klimatickou banku na období 2021–2025, cílem skupiny EIB je mobilizovat mezi lety 2021 a 2030 investice ve výši 1 bilionu EUR (1,2 bilionu USD) na opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti. Jde o první mezinárodní rozvojovou banku na světě, jejíž operace budou plně v souladu s Pařížskou dohodou.
Pro dosažení skutečné účinnosti však musí toto vnitřní úsilí Evropy doprovázet proaktivní zahraniční politika. Ve světě, v němž se EU podílí na celosvětových emisích necelými 8 %, se naše úsilí v oblasti klimatu nemůže omezovat na náš kontinent. Pokud dovolíme, aby rostoucí poptávku po energii v Africe a v některých částech Asie pokrývaly další uhelné a plynové elektrárny financované Čínou nebo jinými zeměmi, naše naděje na omezení globálního oteplování se doslova rozplyne jako dým. Musíme naše globální partnery přesvědčit, aby si naše ambice vzali za své, a musíme je přimět k přijetí nezbytných opatření nebo jim v tom pomáhat.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Za tímto účelem se Evropa bude muset celou svou hospodářskou a diplomatickou vahou postavit za klimatickou otázku a stát se globální mocností, pokud jde o diplomatickou činnost v oblasti klimatu. Musíme úsilí v oblasti klimatu propojit s reálnou politikou a uznat nesporné vazby mezi inovacemi a udržitelným rozvojem. Pouze prostřednictvím inovací můžeme zajistit budoucí konkurenceschopnost Evropy a řešit klimatické výzvy uvnitř Unie i za jejími hranicemi. A pouze prostřednictvím inovací a zelených investic můžeme posílit ekonomickou odolnost v Africe i jinde.
Evropa disponuje nástroji k tomu, aby dokázala dosáhnout změny v celosvětovém měřítku. EU si může jako jeden z největších světových trhů a obchodních bloků určovat pravidla a normy pro dovážené zboží a služby. Máme již celou řadu obchodních dohod a strategických partnerství se zeměmi a regiony na celém světě a EU a její členské státy jsou společně největším světovým dárcem rozvojové a humanitární pomoci. Díky EIB má EU navíc k dispozici největšího multilaterálního věřitele.
Kapacita EIB je nutně zapotřebí. Podle Konference OSN o obchodu a rozvoji je pro dosažení našich cílů v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje do roku 2030 nutné zacelit roční investiční mezeru ve výši přibližně 2,5 bilionu EUR. Nikde nemůžeme spoléhat pouze na veřejný sektor, zejména však ne v méně rozvinutých regionech. EIB sehrává jako instituce veřejného financování a průkopník v oblasti zelených dluhopisů důležitou úlohu jak při přesměrování soukromých finančních prostředků na udržitelné investiční projekty na celém světě, tak při zajišťování (prostřednictvím svých odborných znalostí v oblasti bankovnictví a technických oborů) toho, aby všechny projekty byly smysluplné z ekonomického hlediska.
EU musí k získání globálního vlivu důrazně využívat všech nástrojů, které má k dispozici. Například veškeré současné úsilí EU o řešení sociálních a hospodářských škod způsobených onemocněním COVID-19 v sousedních regionech by mělo být koncipováno a realizováno se zřetelem k širší agendě v oblasti klimatu.
Kromě toho by ostatní rozvojové banky měly následovat příkladu EIB a uvést své operace do souladu s cíli Pařížské dohody, aby se ustálily modely rozvoje vyznačujícího se nízkými emisemi a odolností vůči změně klimatu (nebo aby se alespoň předešlo narušení ekologické transformace).
Klíčovým milníkem pro zvýšení globálních ambicí bude konference OSN o změně klimatu (COP26), která proběhne v listopadu v Glasgow. Na rozdíl od předcházejících konferencí smluvních stran se bude méně jednat o nových mnohostranných pravidlech a více o tom, jak zajistit, aby co nejvíce zemí – zejména velcí producenti emisí – posílilo své závazky. Příští týden budou ministři zahraničních věcí EU diskutovat o tom, jakým způsobem zajistit úspěch v Glasgow a jak rozvíjet naši diplomacii v oblasti klimatu a energetiky s cílem podpořit vnější rozměry Zelené dohody pro Evropu.
Urychlení opatření v oblasti klimatu a řízení transformace energetiky musí být jádrem zahraniční politiky EU a naší spolupráce s partnery z celého světa a v tomto ohledu vítáme zásadní rozhodnutí prezidenta Bidena znovu se připojit k Pařížské dohodě. To, co děláme dnes, vytyčí směr pro nadcházející desetiletí. Máme v úmyslu dosáhnout toho, aby se rok 2021 stal rozhodným rokem, v němž se Evropa celou svou diplomatickou a finanční vahou postaví za celosvětový boj proti změně klimatu. Jak uvedl generální tajemník OSN António Guterres, jedná se o „určující výzvu naší doby“.