SEATTLE – Před několika lety jsme s Melindou navštívili skupinu pěstitelů rýže v indickém Biháru, který patří k regionům nejvíce ohroženým záplavami. Všichni farmáři byli extrémně chudí a odkázaní na pěstování rýže, aby uživili sebe a své rodiny. A když každoročně přišly monzunové deště, hladina řek se zvedla a hrozilo nebezpečí, že jim zaplaví farmy a zničí úrodu. Přesto byli tito lidé ochotni vsadit vše na to, že jejich farma zůstane ušetřena. Tuto sázku přitom mnohdy prohráli. Po zničení celé úrody uprchli do měst, kde hledali příležitostnou práci, aby uživili rodiny. Napřesrok se nicméně vrátili – často chudší, než když odcházeli – a byli ochotni osít svá políčka znovu.
Tato návštěva nám posloužila jako silná připomínka, že pro nejchudší farmáře světa je život balancováním na nataženém laně – bez záchranných sítí. Tito lidé nemají přístup ke kvalitnějším osivům, hnojivům, zavlažovacím systémům a dalším přínosným technologiím, jaké používají zemědělci v bohatých státech, a také nemají pojištění proti neúrodě, které by je chránilo před ztrátami. Stačí jediná rána osudu – sucho, povodeň či nemoc –, aby zabředli ještě hlouběji do chudoby a hladu.
Klimatické změny dnes přidávají do jejich životů další úroveň rizika. Růst teplot v nadcházejících desetiletích povede k velkému narušení zemědělství, zejména v tropických oblastech. Plodiny neporostou kvůli nedostatku či přebytku srážek. Teplejší klima bude prospívat škůdcům, kteří budou ničit úrodu.
Také farmáři v bohatších zemích zažijí změny. Ti však mají potřebné nástroje a podporu k tomu, aby tato rizika zvládli. Naopak nejchudší farmáři světa přicházejí každý den do práce v podstatě s prázdnýma rukama. Proto ze všech lidí, kteří budou trpět klimatickými změnami, budou právě oni trpět nejvíce.
Chudí farmáři navíc pocítí palčivost těchto změn v době, kdy bude svět potřebovat jejich pomoc s nasycením stále početnější populace. Očekává se, že do roku 2050 se globální poptávka po potravinách zvýší o 60%. Klesající sklizně zatíží globální potravinový systém, povedou k rozšíření hladu a zvrátí obrovský pokrok, jehož svět v boji proti chudobě v posledních padesáti letech dosáhl.
Jsem optimistou v názoru, že dokážeme odvrátit nejhorší dopady klimatických změn a současně nasytit svět – budeme-li jednat ihned. Je naléhavě zapotřebí, aby vlády investovaly do nových inovací v oblasti čisté energie, jež dramaticky sníží emise skleníkových plynů a zastaví růst teplot. Současně si musíme uvědomit, že na zastavení všech dopadů vyšších teplot je už příliš pozdě. I kdyby svět příští týden objevil levný zdroj čisté energie, potrvá nějaký čas, než se zbavíme starých zvyků poháněných fosilními palivy a přejdeme na bezuhlíkovou budoucnost. Proto má stěžejní význam, aby svět investoval do snahy pomoci nejchudším lidem s adaptací.
Mnohé nástroje, které budou tito lidé potřebovat, mají zcela základní charakter – jsou to věci, jež potřebují tak jako tak, aby mohli vypěstovat víc potravin a vydělat víc peněz: jde o přístup k financování, kvalitnějšímu osivu, hnojivům, výcviku a také na trhy, kde budou moci své produkty prodávat.
Další nástroje jsou nové a šité na míru požadavkům měnícího se klimatu. Nadace Gatesových a její partneři společně vyvinuli nové odrůdy osiv, která rostou i v době sucha či záplav. Například pěstitelé rýže, s nimiž jsem se setkal v Biháru, dnes pěstují novou odrůdu – dostala přezdívku „scuba“, protože lépe snáší záplavy a dokáže přežít dva týdny pod vodou. Další vyvíjené odrůdy rýže jsou odolné vůči suchu, horku, zimě a půdním problémům, jako je vysoká kontaminace solí.
Všechny tyto snahy mají potenciál proměňovat lidské životy. Je docela běžný úkaz, že zmínění farmáři zdvojnásobí nebo i ztrojnásobí objem sklizně a vlastní příjmy, pokud získají přístup k pokročilým řešením, která jejich kolegové v bohatém světě berou jako automatickou věc. Díky této nové prosperitě se pak mohou kvalitněji stravovat, investovat do svých farem a posílat děti do školy. Zároveň přestanou balancovat na ostří nože a získají pocit bezpečí, i když zažijí špatnou sklizeň.
Klimatické změny však přinesou i hrozby, které neumíme předvídat. Aby na ně byl svět připravený, potřebuje urychlit výzkum osiv a podporu malopěstitelů. Jednou z nejúžasnějších inovací, která může farmářům pomoci, je satelitní technologie. V Africe používají vědci satelitní snímky k sestavování podrobných půdních map, které mohou informovat farmáře, jakým plodinám se bude na jejich polích dařit.
Lepší osivo ani nové technologie však nemohou proměnit životy farmářských rodin, dokud nebudou spočívat v jejich rukou. Řada organizací včetně neziskové skupiny s názvem One Acre Fund nacházejí způsoby, jak zajistit, aby farmáři měli z těchto řešení prospěch. One Acre Fund úzce spolupracuje s více než 200 000 africkými farmáři a poskytuje jim přístup k financím, nástroje a výcvik. Do roku 2020 plánuje tato organizace oslovit milion farmářů.
V letošním výročním dopise jsme s Melindou uzavřeli sázku, že se Afrika bude za dalších 15 let schopna uživit sama. Navzdory rizikům spojeným s klimatickými změnami si za touto sázkou stojím.
Ano, chudí farmáři to mají těžké. Jejich životy jsou skládankami obsahujícími spoustu kousků, které je třeba sestavit správně – od osetí správných osiv a použití správného hnojiva až po zajištění výcviku a odbytiště pro jejich sklizeň. Pokud jediný kus skládanky vypadne ze svého místa, mohou se jim rozpadnout celé životy.
Vím, že svět má vše potřebné k tomu, aby dokázal udržet tyto kusy skládanky na správném místě, a to jak v případě výzev, jimž farmáři čelí dnes, tak i v případě problémů zítřka. A co je ze všeho nejdůležitější, vím, že vše potřebné mají i samotní farmáři.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
SEATTLE – Před několika lety jsme s Melindou navštívili skupinu pěstitelů rýže v indickém Biháru, který patří k regionům nejvíce ohroženým záplavami. Všichni farmáři byli extrémně chudí a odkázaní na pěstování rýže, aby uživili sebe a své rodiny. A když každoročně přišly monzunové deště, hladina řek se zvedla a hrozilo nebezpečí, že jim zaplaví farmy a zničí úrodu. Přesto byli tito lidé ochotni vsadit vše na to, že jejich farma zůstane ušetřena. Tuto sázku přitom mnohdy prohráli. Po zničení celé úrody uprchli do měst, kde hledali příležitostnou práci, aby uživili rodiny. Napřesrok se nicméně vrátili – často chudší, než když odcházeli – a byli ochotni osít svá políčka znovu.
Tato návštěva nám posloužila jako silná připomínka, že pro nejchudší farmáře světa je život balancováním na nataženém laně – bez záchranných sítí. Tito lidé nemají přístup ke kvalitnějším osivům, hnojivům, zavlažovacím systémům a dalším přínosným technologiím, jaké používají zemědělci v bohatých státech, a také nemají pojištění proti neúrodě, které by je chránilo před ztrátami. Stačí jediná rána osudu – sucho, povodeň či nemoc –, aby zabředli ještě hlouběji do chudoby a hladu.
Klimatické změny dnes přidávají do jejich životů další úroveň rizika. Růst teplot v nadcházejících desetiletích povede k velkému narušení zemědělství, zejména v tropických oblastech. Plodiny neporostou kvůli nedostatku či přebytku srážek. Teplejší klima bude prospívat škůdcům, kteří budou ničit úrodu.
Také farmáři v bohatších zemích zažijí změny. Ti však mají potřebné nástroje a podporu k tomu, aby tato rizika zvládli. Naopak nejchudší farmáři světa přicházejí každý den do práce v podstatě s prázdnýma rukama. Proto ze všech lidí, kteří budou trpět klimatickými změnami, budou právě oni trpět nejvíce.
Chudí farmáři navíc pocítí palčivost těchto změn v době, kdy bude svět potřebovat jejich pomoc s nasycením stále početnější populace. Očekává se, že do roku 2050 se globální poptávka po potravinách zvýší o 60%. Klesající sklizně zatíží globální potravinový systém, povedou k rozšíření hladu a zvrátí obrovský pokrok, jehož svět v boji proti chudobě v posledních padesáti letech dosáhl.
Jsem optimistou v názoru, že dokážeme odvrátit nejhorší dopady klimatických změn a současně nasytit svět – budeme-li jednat ihned. Je naléhavě zapotřebí, aby vlády investovaly do nových inovací v oblasti čisté energie, jež dramaticky sníží emise skleníkových plynů a zastaví růst teplot. Současně si musíme uvědomit, že na zastavení všech dopadů vyšších teplot je už příliš pozdě. I kdyby svět příští týden objevil levný zdroj čisté energie, potrvá nějaký čas, než se zbavíme starých zvyků poháněných fosilními palivy a přejdeme na bezuhlíkovou budoucnost. Proto má stěžejní význam, aby svět investoval do snahy pomoci nejchudším lidem s adaptací.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Mnohé nástroje, které budou tito lidé potřebovat, mají zcela základní charakter – jsou to věci, jež potřebují tak jako tak, aby mohli vypěstovat víc potravin a vydělat víc peněz: jde o přístup k financování, kvalitnějšímu osivu, hnojivům, výcviku a také na trhy, kde budou moci své produkty prodávat.
Další nástroje jsou nové a šité na míru požadavkům měnícího se klimatu. Nadace Gatesových a její partneři společně vyvinuli nové odrůdy osiv, která rostou i v době sucha či záplav. Například pěstitelé rýže, s nimiž jsem se setkal v Biháru, dnes pěstují novou odrůdu – dostala přezdívku „scuba“, protože lépe snáší záplavy a dokáže přežít dva týdny pod vodou. Další vyvíjené odrůdy rýže jsou odolné vůči suchu, horku, zimě a půdním problémům, jako je vysoká kontaminace solí.
Všechny tyto snahy mají potenciál proměňovat lidské životy. Je docela běžný úkaz, že zmínění farmáři zdvojnásobí nebo i ztrojnásobí objem sklizně a vlastní příjmy, pokud získají přístup k pokročilým řešením, která jejich kolegové v bohatém světě berou jako automatickou věc. Díky této nové prosperitě se pak mohou kvalitněji stravovat, investovat do svých farem a posílat děti do školy. Zároveň přestanou balancovat na ostří nože a získají pocit bezpečí, i když zažijí špatnou sklizeň.
Klimatické změny však přinesou i hrozby, které neumíme předvídat. Aby na ně byl svět připravený, potřebuje urychlit výzkum osiv a podporu malopěstitelů. Jednou z nejúžasnějších inovací, která může farmářům pomoci, je satelitní technologie. V Africe používají vědci satelitní snímky k sestavování podrobných půdních map, které mohou informovat farmáře, jakým plodinám se bude na jejich polích dařit.
Lepší osivo ani nové technologie však nemohou proměnit životy farmářských rodin, dokud nebudou spočívat v jejich rukou. Řada organizací včetně neziskové skupiny s názvem One Acre Fund nacházejí způsoby, jak zajistit, aby farmáři měli z těchto řešení prospěch. One Acre Fund úzce spolupracuje s více než 200 000 africkými farmáři a poskytuje jim přístup k financím, nástroje a výcvik. Do roku 2020 plánuje tato organizace oslovit milion farmářů.
V letošním výročním dopise jsme s Melindou uzavřeli sázku, že se Afrika bude za dalších 15 let schopna uživit sama. Navzdory rizikům spojeným s klimatickými změnami si za touto sázkou stojím.
Ano, chudí farmáři to mají těžké. Jejich životy jsou skládankami obsahujícími spoustu kousků, které je třeba sestavit správně – od osetí správných osiv a použití správného hnojiva až po zajištění výcviku a odbytiště pro jejich sklizeň. Pokud jediný kus skládanky vypadne ze svého místa, mohou se jim rozpadnout celé životy.
Vím, že svět má vše potřebné k tomu, aby dokázal udržet tyto kusy skládanky na správném místě, a to jak v případě výzev, jimž farmáři čelí dnes, tak i v případě problémů zítřka. A co je ze všeho nejdůležitější, vím, že vše potřebné mají i samotní farmáři.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.