ŽENEVA – Jídlo je mocný vypravěč. Náš jídelníček prozrazuje, zda vaříme doma, nakupujeme u místních producentů, preferujeme levná jídla nebo vůbec přemýšlíme o tom, co jíme. Spotřebitelská stránka však představuje jen jednu z mnoha zápletek spojených s potravinami. I potraviny totiž mají své příběhy, přičemž žádný z nich není nechutnější než tento: u pracovníků v zemědělství – tedy u lidí, díky nimž máme každý den na stole večeři – existuje nejvyšší pravděpodobnost, že půjdou spát hladoví.
Do práce na farmách po celém světě dochází každý den přibližně 1,1 miliardy lidí – tedy třetina světové pracovní síly. A každý večer se mnozí z nich – poté, co museli snášet bezpočet porušování lidských práv – vracejí domů s tak málo penězi, že to nestačí ani na nasycení jejich rodiny.
Práce v zemědělství patří k několika málo profesím, v nichž se běžně ignorují státní předpisy právní ochrany. Minimální mzdové standardy, které schválila Mezinárodní organizace práce (ILO) a přijaly je mnohé průmyslové sektory po celém světě, se v zemědělském sektoru buď vůbec nevymáhají, nebo se nevztahují na neoficiální pracovníky. Protože však významnou část zemědělské pracovní síly tvoří migranti, stala se z této mezery propast.
ŽENEVA – Jídlo je mocný vypravěč. Náš jídelníček prozrazuje, zda vaříme doma, nakupujeme u místních producentů, preferujeme levná jídla nebo vůbec přemýšlíme o tom, co jíme. Spotřebitelská stránka však představuje jen jednu z mnoha zápletek spojených s potravinami. I potraviny totiž mají své příběhy, přičemž žádný z nich není nechutnější než tento: u pracovníků v zemědělství – tedy u lidí, díky nimž máme každý den na stole večeři – existuje nejvyšší pravděpodobnost, že půjdou spát hladoví.
Do práce na farmách po celém světě dochází každý den přibližně 1,1 miliardy lidí – tedy třetina světové pracovní síly. A každý večer se mnozí z nich – poté, co museli snášet bezpočet porušování lidských práv – vracejí domů s tak málo penězi, že to nestačí ani na nasycení jejich rodiny.
Práce v zemědělství patří k několika málo profesím, v nichž se běžně ignorují státní předpisy právní ochrany. Minimální mzdové standardy, které schválila Mezinárodní organizace práce (ILO) a přijaly je mnohé průmyslové sektory po celém světě, se v zemědělském sektoru buď vůbec nevymáhají, nebo se nevztahují na neoficiální pracovníky. Protože však významnou část zemědělské pracovní síly tvoří migranti, stala se z této mezery propast.