NEW YORK – Americký prezident Joe Biden a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching dokázali v roce 2024 udržet napětí mezi USA a Čínou v rozumných mezích. S lednovým návratem Donalda Trumpa do Bílého domu však skončí období křehké stability; Trump rozpoutá neřízený rozkol nejdůležitějšího geopolitickém vztahu na světě a zvýší riziko globálního ekonomického rozvratu a krize.
Trump zahájí své druhé funkční období uložením nových cel na čínské zboží s cílem vynutit si na Číně novou hospodářskou dohodu. Ačkoli nová cla nedosáhnou plošné 60 % sazby, kterou hrozil během kampaně, nejvyšší sazba na veškerý čínský dovoz se pravděpodobně zdvojnásobí a do konce roku 2025 dosáhne přibližně 25 %. Čínští představitelé mezitím začnou reagovat důrazněji a budou nabízet méně ústupků než během Trumpova prvního funkčního období i přes trvající oslabení čínské ekonomiky.
Čínští představitelé se obávají, že smířlivý přístup by byl vnímán jako souhlas s národním ponížením, což by ještě více podnítilo již tak rostoucí hněv čínské veřejnosti. Jestliže konstruktivnější přístup vůči Spojeným státům v roce 2024 měl za následek pouze návrat „muže celní sazby“, proč touto cestou pokračovat? Trumpovy hrozby jsou pouze posledním agresivním gestem USA, které potvrzuje čínské podezření, že američtí politici mají v úmyslu omezit nástup Číny na pozici velmoci.
Nejcitlivějším ze všech témat americko-čínských vztahů je technologická politika. Čína se ohrazuje vůči snahám USA, které dle ní mají za cíl zmrazit čínský technologický rozvoj a zpomalit hospodářský vzestup. Trumpův bezpečnostní tým plánuje zařadit další čínské společnosti na „seznam subjektů“ amerického ministerstva obchodu, čímž jim ztíží přístup k americkým technologiím a rozšíří vývozní kontroly na více hospodářských odvětví.
Trump také hodlá jít v Bidenových stopách a nadále omezovat vývoz vyspělých počítačových čipů čínským technologickým firmám. Čína již dala najevo, že je připravena reagovat na taková opatření omezením vývozu kritických nerostných surovin a technologií používaných k jejich zpracování. Tyto nerosty jsou nezbytné pro výrobu široké škály moderních technologií, včetně baterií pro elektrická vozidla, počítačů a spotřební elektroniky, a mnoha výrobků, které USA považují za nezbytné pro národní bezpečnost.
Ačkoli Tchaj-wanu v roce 2025 nehrozí čínská invaze, spory o ostrov letos zřejmě ještě vyostří čínsko-americké vztahy. Zdá se, že Trump o Tchaj-wan nemá zájem. Ale jestřábí členové jeho administrativy, včetně Marca Rubia, kandidáta na ministra zahraničí, a nastupujícího poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze, budou prosazovat nejen užší vazby mezi USA a Tchaj-wanem, ale také jednoznačnější americké záruky bezpečnosti Tchaj-wanu, čímž by zasáhli do „červené linie“ Číny.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Čínští představitelé se prozatím domnívají, že jejich nátlaková taktika drží tchajwanského nacionalistického prezidenta Williama Laie na uzdě, a pravděpodobně mají pravdu. Vzhledem k tomu, že tchajwanská ekonomika je nadále silní silná, nepotřebuje Lai provokovat Čínu, aby posílil svou popularitu u veřejnosti.
Pokud však Čína usoudí, že Tchaj-wan učinil významné kroky směrem k větší faktické nezávislosti, nebo pokud USA překročí některou z dalších čínských červených linií (například pokud Rubio navštíví ostrov nebo americké námořní lodě zakotví v tchajwanském přístavu), mohla by se Čína rozhodnout pro vojenskou eskalaci. To by mohlo mít podobu námořní blokády nebo obsazení jednoho z vnějších tchajwanských ostrovů. Taková rizika budou i tak s blížícími se volbami na Tchaj-wanu v roce 2028 jen narůstat a Čína bude stupňovat tlak, aby zabránila dalšímu Laiovu vítězství.
Ani Čína, ani USA si nepřejí krizi v roce 2025, protože jak Si Ťin-pching, tak Trump doufají, že se budou soustředit na domácí politiku. Si Ťin-pching stojí tváří v tvář vážným ekonomickým problémům, rostoucím obavám o sociální stabilitu a rozvrácenému vojenskému vedení. Trump se chce vyhnout jakémukoli problému, který by mohl potopit americký akciový trh, a doufá v uzavření dohod, které posílí důvěru v jeho vedení. S jednotnou vládou a konsolidovanou kontrolou své strany je Trump v lepší pozici, než kdy byl Biden, aby zajistil, že USA budou vystupovat jednotně.
Problémem je, že neexistuje žádný základ pro dohodu, která by posílila širší vztahy mezi USA a Čínou. Čínská vláda by mohla nabídnout, že bude nakupovat více amerických zemědělských produktů a energetických vývozů, a mohla by usnadnit život americkým společnostem, které chtějí v Číně podnikat. Kromě toho může Si Ťin-pching dát zelenou většímu množství čínských investic v USA, a dokonce sehrát aktivnější podpůrnou roli při dosažení příměří na Ukrajině.
Tato konstruktivní gesta však neuspokojí Trumpa a jestřáby v jeho administrativě, kteří se domnívají, že vzestup Číny je pro USA nevýhodný. Trumpovo odhodlání zvýšit tlak na Čínu a její klopýtající ekonomiku přiměje čínské vedení k opačné reakci. Současně by v letošním roce mohly vztahy mezi USA a Čínou ovlivnit dvě divoké karty: Trump a jeho nový oblíbený poradce Elon Musk. Trump by se mohl pokusit vybudovat lepší osobní vztah s čínským protějškem a Muskovy četné obchodní zájmy v Číně by z něj mohly udělat užitečného prostředníka. Tyto možnosti však nedokáží vykompenzovat sílu, která rozvrací vztah těchto dvou zemí.
Dopady nadcházejícího „rozchodu“ pocítí celý svět. Jelikož většina zemí nestojí o další studenou válku, v nejbližší době na ni zřejmě nedojde. Klíčoví spojenci a obchodní partneři USA, jako jsou Japonsko, Jižní Korea, Mexiko a Evropská unie, však mohou pocítit narůstající nátlak, aby se přidali k té či oné straně, přinejmenším v bezpečnostních otázkách, což může být pro jejich ekonomiky značně nákladné.
I když v roce 2025 Čína ani USA nestojí o nákladnou konfrontaci, první signály z obou stran naznačují, že je stále těžší vyhnout se eskalaci konfliktu.
Ian Bremmer, zakladatel a předseda společností Eurasia Group a GZERO Media, je
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Less than two months into his second presidency, Donald Trump has imposed sweeping tariffs on America’s three largest trading partners, with much more to come. This strategy not only lacks any credible theoretical foundations; it is putting the US on a path toward irrevocable economic and geopolitical decline.
Today's profound global uncertainty is not some accident of history or consequence of values-free technologies. Rather, it reflects the will of rival great powers that continue to ignore the seminal economic and social changes underway in other parts of the world.
explains how Malaysia and other middle powers are navigating increasingly uncertain geopolitical terrain.
NEW YORK – Americký prezident Joe Biden a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching dokázali v roce 2024 udržet napětí mezi USA a Čínou v rozumných mezích. S lednovým návratem Donalda Trumpa do Bílého domu však skončí období křehké stability; Trump rozpoutá neřízený rozkol nejdůležitějšího geopolitickém vztahu na světě a zvýší riziko globálního ekonomického rozvratu a krize.
Trump zahájí své druhé funkční období uložením nových cel na čínské zboží s cílem vynutit si na Číně novou hospodářskou dohodu. Ačkoli nová cla nedosáhnou plošné 60 % sazby, kterou hrozil během kampaně, nejvyšší sazba na veškerý čínský dovoz se pravděpodobně zdvojnásobí a do konce roku 2025 dosáhne přibližně 25 %. Čínští představitelé mezitím začnou reagovat důrazněji a budou nabízet méně ústupků než během Trumpova prvního funkčního období i přes trvající oslabení čínské ekonomiky.
Čínští představitelé se obávají, že smířlivý přístup by byl vnímán jako souhlas s národním ponížením, což by ještě více podnítilo již tak rostoucí hněv čínské veřejnosti. Jestliže konstruktivnější přístup vůči Spojeným státům v roce 2024 měl za následek pouze návrat „muže celní sazby“, proč touto cestou pokračovat? Trumpovy hrozby jsou pouze posledním agresivním gestem USA, které potvrzuje čínské podezření, že američtí politici mají v úmyslu omezit nástup Číny na pozici velmoci.
Nejcitlivějším ze všech témat americko-čínských vztahů je technologická politika. Čína se ohrazuje vůči snahám USA, které dle ní mají za cíl zmrazit čínský technologický rozvoj a zpomalit hospodářský vzestup. Trumpův bezpečnostní tým plánuje zařadit další čínské společnosti na „seznam subjektů“ amerického ministerstva obchodu, čímž jim ztíží přístup k americkým technologiím a rozšíří vývozní kontroly na více hospodářských odvětví.
Trump také hodlá jít v Bidenových stopách a nadále omezovat vývoz vyspělých počítačových čipů čínským technologickým firmám. Čína již dala najevo, že je připravena reagovat na taková opatření omezením vývozu kritických nerostných surovin a technologií používaných k jejich zpracování. Tyto nerosty jsou nezbytné pro výrobu široké škály moderních technologií, včetně baterií pro elektrická vozidla, počítačů a spotřební elektroniky, a mnoha výrobků, které USA považují za nezbytné pro národní bezpečnost.
Ačkoli Tchaj-wanu v roce 2025 nehrozí čínská invaze, spory o ostrov letos zřejmě ještě vyostří čínsko-americké vztahy. Zdá se, že Trump o Tchaj-wan nemá zájem. Ale jestřábí členové jeho administrativy, včetně Marca Rubia, kandidáta na ministra zahraničí, a nastupujícího poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze, budou prosazovat nejen užší vazby mezi USA a Tchaj-wanem, ale také jednoznačnější americké záruky bezpečnosti Tchaj-wanu, čímž by zasáhli do „červené linie“ Číny.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Čínští představitelé se prozatím domnívají, že jejich nátlaková taktika drží tchajwanského nacionalistického prezidenta Williama Laie na uzdě, a pravděpodobně mají pravdu. Vzhledem k tomu, že tchajwanská ekonomika je nadále silní silná, nepotřebuje Lai provokovat Čínu, aby posílil svou popularitu u veřejnosti.
Pokud však Čína usoudí, že Tchaj-wan učinil významné kroky směrem k větší faktické nezávislosti, nebo pokud USA překročí některou z dalších čínských červených linií (například pokud Rubio navštíví ostrov nebo americké námořní lodě zakotví v tchajwanském přístavu), mohla by se Čína rozhodnout pro vojenskou eskalaci. To by mohlo mít podobu námořní blokády nebo obsazení jednoho z vnějších tchajwanských ostrovů. Taková rizika budou i tak s blížícími se volbami na Tchaj-wanu v roce 2028 jen narůstat a Čína bude stupňovat tlak, aby zabránila dalšímu Laiovu vítězství.
Ani Čína, ani USA si nepřejí krizi v roce 2025, protože jak Si Ťin-pching, tak Trump doufají, že se budou soustředit na domácí politiku. Si Ťin-pching stojí tváří v tvář vážným ekonomickým problémům, rostoucím obavám o sociální stabilitu a rozvrácenému vojenskému vedení. Trump se chce vyhnout jakémukoli problému, který by mohl potopit americký akciový trh, a doufá v uzavření dohod, které posílí důvěru v jeho vedení. S jednotnou vládou a konsolidovanou kontrolou své strany je Trump v lepší pozici, než kdy byl Biden, aby zajistil, že USA budou vystupovat jednotně.
Problémem je, že neexistuje žádný základ pro dohodu, která by posílila širší vztahy mezi USA a Čínou. Čínská vláda by mohla nabídnout, že bude nakupovat více amerických zemědělských produktů a energetických vývozů, a mohla by usnadnit život americkým společnostem, které chtějí v Číně podnikat. Kromě toho může Si Ťin-pching dát zelenou většímu množství čínských investic v USA, a dokonce sehrát aktivnější podpůrnou roli při dosažení příměří na Ukrajině.
Tato konstruktivní gesta však neuspokojí Trumpa a jestřáby v jeho administrativě, kteří se domnívají, že vzestup Číny je pro USA nevýhodný. Trumpovo odhodlání zvýšit tlak na Čínu a její klopýtající ekonomiku přiměje čínské vedení k opačné reakci. Současně by v letošním roce mohly vztahy mezi USA a Čínou ovlivnit dvě divoké karty: Trump a jeho nový oblíbený poradce Elon Musk. Trump by se mohl pokusit vybudovat lepší osobní vztah s čínským protějškem a Muskovy četné obchodní zájmy v Číně by z něj mohly udělat užitečného prostředníka. Tyto možnosti však nedokáží vykompenzovat sílu, která rozvrací vztah těchto dvou zemí.
Dopady nadcházejícího „rozchodu“ pocítí celý svět. Jelikož většina zemí nestojí o další studenou válku, v nejbližší době na ni zřejmě nedojde. Klíčoví spojenci a obchodní partneři USA, jako jsou Japonsko, Jižní Korea, Mexiko a Evropská unie, však mohou pocítit narůstající nátlak, aby se přidali k té či oné straně, přinejmenším v bezpečnostních otázkách, což může být pro jejich ekonomiky značně nákladné.
I když v roce 2025 Čína ani USA nestojí o nákladnou konfrontaci, první signály z obou stran naznačují, že je stále těžší vyhnout se eskalaci konfliktu.
Ian Bremmer, zakladatel a předseda společností Eurasia Group a GZERO Media, je