NEW YORK – Volby by měly ozřejmit nejasnosti v politických záležitostech. Pokud jde o ekonomiku, vítězství Donalda Trumpa nad Kamalou Harrisovou tak právě učinilo. Hned následující ráno po volbách vzrostly všechny tři hlavní americké akciové indexy i výnosy z amerických státních dluhopisů, což odráží očekávání silného ekonomického růstu a současně prohloubení dluhu a zvýšení inflace.
Trumpovo vítězství je pro klimatickou a environmentální politiku jednoznačně špatnou zprávou. Situaci dále zhoršuje extrémní politická nejistota a značně rozporuplné signály, zejména v případech, kdy se Trump možná postaví do cesty větším technologickým a tržním trendům.
Vezměme si elektrická vozidla. Trump, který se prezentuje jako zastánce spalovacích motorů, prohlašuje, že hned první den své vlády hodlá zrušit předpisy o emisích z výfukových plynů. Tento krok bude v jeho pravomoci a může do jisté míry upadající odvětví uměle oživit. Zároveň ale akcie společnosti Tesla po zveřejnění volebních výsledků poskočily o 15 %. Investoři totiž očividně sází na to, že firma bude těžit z investice ve výši více než 100 milionů dolarů, které její CEO Elon Musk věnoval na podporu Trumpovy kampaně.
Tohle všechno se odehrává v době, kdy se ukazuje, že elektromobily předčí veškeré dosud používané technologie. Přeměňují totiž 90 % energie na pohyb, zatímco vozidla se spalovacím motorem pouze 20 %. Jejich celková energetická účinnost sice závisí na tom, kolik elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů, i elektrárny na uhlí jsou ale efektivnější než spalovací motory. Ve státě Západní Virginie, kde asi 90 % energie pochází z uhlí, elektromobily snižují emise uhlíku přibližně o 30 %. Průměrný nárůst energetické účinnosti v celé USA je už kolem 50 % a dále roste.
Základní fyzikální zákony tedy říkají, že jakýkoli Trumpův pokus zabránit přechodu na elektromobilitu je odsouzen k neúspěchu. Přesto však může Spojeným státům značně uškodit, zejména pokud jde o jejich konkurenceschopnost. Americké automobilky už nyní čelí tvrdé konkurenci z Číny i jiných zemí a žádný obrat americké politiky v oblasti elektromobility nebo jiných čistých technologií nezastaví ekologizaci průmyslu ve zbytku světa.
V Číně tvoří elektromobily nebo plug-in hybridy více než polovinu nově registrovaných automobilů – to je více než dvojnásobek světového průměru. USA za tímto trendem zaostávají a Trumpovo vítězství prakticky znamená, že to tak ještě nějakou dobu zůstane. Přestože Trump tvrdí opak, zavedení cel ve výši 10-20 % na všechny dovozy a 60 % na čínské zboží domácí výrobce neochrání. Trump už v prvním prezidentském období zavedl clo ve výši 25 %, to však automobilkám nijak nepomohlo připravit se na elektrickou budoucnost. Stejně tak jim neprospěla ani cla ve výši 100 % na čínské elektromobily, která zavedla Bidenova administrativa.
Trumpova snaha zastavit přechod k nízkouhlíkovým technologiím bude ještě méně účinná v oblasti solárních, větrných a dalších zdrojů nízkouhlíkové energie. Také zde Čína světovému trhu dominuje, vyrábí totiž 97 % solárních waferů, 85 % solárních článků a 80 % solárních modulů. Proto Bidenova administrativa v rámci zákona o snížení inflace (IRA) zavedla subvence pro domácí výrobce a pokusila se tak přesunout část řetězce dodavatelů obnovitelných zdrojů energie do USA. Výsledkem byly projekty jako např. společnost Illuminate USA, která vznikla ve městě Pataskala v Ohiu jako společný podnik s čínským výrobcem solárních panelů LONGi. Předpokládaný objem produkce tohoto závodu je přes devět milionů solárních panelů ročně, což stačí k napájení jednoho milionu amerických domácností.
Trumpova administrativa možná bude chtít pokračovat v uplatňování daňového zvýhodnění zavedeného zákonem IRA, v rámci něhož vláda subvencuje asi 25 % nákladů společnosti Illuminate. Tak či onak, Trumpův přístup bude mít především dopad na 1 000 lidí, které tento výrobní závod v Ohiu zaměstnává. Efekt na globální trh solárních panelů bude zanedbatelný; bude-li to třeba, LONGi si jednoduše najde levnější možnosti výroby.
Samozřejmě, že Trump může a bude klást překážky rozšiřování obnovitelných zdrojů i na domácí půdě. Po oznámení výsledků voleb poklesly akcie výrobců větrných turbín Ørsted a Vestas téměř o tolik, o kolik vzrostly akcie Tesly, Trump se totiž dříve nechal slyšet, že zastaví udělování licencí na offshore větrné elektrárny. Jeho administrativa také ztíží připojování nových obnovitelných zdrojů k síti a bude se snažit prodloužit životnost zastaralé infrastruktury založené na fosilních palivech, přičemž podpoří finančně zainteresované subjekty. Takové taktiky však pouze oddálí, co je nevyhnutelné.
Během svého prvního funkčního období se Trump pokusil oživit domácí uhelný průmysl, ale neuspěl. Uhlí bylo na ústupu dávno předtím, než se dostal do funkce, a úpadek tohoto odvětví od té doby ještě zrychlil. V čele tohoto trendu stojí státy jako např. Texas, který nedávno předstihl Kalifornii v celkovém množství velkokapacitních solárních elektráren.
Ano, Trump může způsobit značné škody – a to i škody na veřejném zdraví, které mohou vzniknout následkem rušení environmentálních předpisů a ochranných opatření – a pravděpodobně tak učiní. Během svého předchozího mandátu zrušil více než 125 takových předpisů, většina z nich však byla za Bidenovy vlády obnovena. Tentokrát bude ještě bezohlednější a dá si dobrý pozor, aby jím provedené změny zůstaly v platnosti. V roce 2019 měla vyšší úroveň místního znečištění vzduchu v USA za následek odhadovaných 22 000 obětí; taková čísla se stanou novým standardem.
Biden však napravil škody, které Trump napáchal na klimatické frontě, a pokročil ještě dál. Odcházející administrativa nastavila klimatickou politiku ještě ambiciózněji, než navrhoval senátor Bernie Sanders v roce 2016. Bidenova strategie, podepřená zákonem o snížení inflace, odstartovala v USA závod v odvětví zelených technologií. Trump může a bude oslabovat domácí průmysl v boji o umístění v této globální soutěži, nemůže ji ale zastavit.
NEW YORK – Volby by měly ozřejmit nejasnosti v politických záležitostech. Pokud jde o ekonomiku, vítězství Donalda Trumpa nad Kamalou Harrisovou tak právě učinilo. Hned následující ráno po volbách vzrostly všechny tři hlavní americké akciové indexy i výnosy z amerických státních dluhopisů, což odráží očekávání silného ekonomického růstu a současně prohloubení dluhu a zvýšení inflace.
Trumpovo vítězství je pro klimatickou a environmentální politiku jednoznačně špatnou zprávou. Situaci dále zhoršuje extrémní politická nejistota a značně rozporuplné signály, zejména v případech, kdy se Trump možná postaví do cesty větším technologickým a tržním trendům.
Vezměme si elektrická vozidla. Trump, který se prezentuje jako zastánce spalovacích motorů, prohlašuje, že hned první den své vlády hodlá zrušit předpisy o emisích z výfukových plynů. Tento krok bude v jeho pravomoci a může do jisté míry upadající odvětví uměle oživit. Zároveň ale akcie společnosti Tesla po zveřejnění volebních výsledků poskočily o 15 %. Investoři totiž očividně sází na to, že firma bude těžit z investice ve výši více než 100 milionů dolarů, které její CEO Elon Musk věnoval na podporu Trumpovy kampaně.
Tohle všechno se odehrává v době, kdy se ukazuje, že elektromobily předčí veškeré dosud používané technologie. Přeměňují totiž 90 % energie na pohyb, zatímco vozidla se spalovacím motorem pouze 20 %. Jejich celková energetická účinnost sice závisí na tom, kolik elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů, i elektrárny na uhlí jsou ale efektivnější než spalovací motory. Ve státě Západní Virginie, kde asi 90 % energie pochází z uhlí, elektromobily snižují emise uhlíku přibližně o 30 %. Průměrný nárůst energetické účinnosti v celé USA je už kolem 50 % a dále roste.
Základní fyzikální zákony tedy říkají, že jakýkoli Trumpův pokus zabránit přechodu na elektromobilitu je odsouzen k neúspěchu. Přesto však může Spojeným státům značně uškodit, zejména pokud jde o jejich konkurenceschopnost. Americké automobilky už nyní čelí tvrdé konkurenci z Číny i jiných zemí a žádný obrat americké politiky v oblasti elektromobility nebo jiných čistých technologií nezastaví ekologizaci průmyslu ve zbytku světa.
V Číně tvoří elektromobily nebo plug-in hybridy více než polovinu nově registrovaných automobilů – to je více než dvojnásobek světového průměru. USA za tímto trendem zaostávají a Trumpovo vítězství prakticky znamená, že to tak ještě nějakou dobu zůstane. Přestože Trump tvrdí opak, zavedení cel ve výši 10-20 % na všechny dovozy a 60 % na čínské zboží domácí výrobce neochrání. Trump už v prvním prezidentském období zavedl clo ve výši 25 %, to však automobilkám nijak nepomohlo připravit se na elektrickou budoucnost. Stejně tak jim neprospěla ani cla ve výši 100 % na čínské elektromobily, která zavedla Bidenova administrativa.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Trumpova snaha zastavit přechod k nízkouhlíkovým technologiím bude ještě méně účinná v oblasti solárních, větrných a dalších zdrojů nízkouhlíkové energie. Také zde Čína světovému trhu dominuje, vyrábí totiž 97 % solárních waferů, 85 % solárních článků a 80 % solárních modulů. Proto Bidenova administrativa v rámci zákona o snížení inflace (IRA) zavedla subvence pro domácí výrobce a pokusila se tak přesunout část řetězce dodavatelů obnovitelných zdrojů energie do USA. Výsledkem byly projekty jako např. společnost Illuminate USA, která vznikla ve městě Pataskala v Ohiu jako společný podnik s čínským výrobcem solárních panelů LONGi. Předpokládaný objem produkce tohoto závodu je přes devět milionů solárních panelů ročně, což stačí k napájení jednoho milionu amerických domácností.
Trumpova administrativa možná bude chtít pokračovat v uplatňování daňového zvýhodnění zavedeného zákonem IRA, v rámci něhož vláda subvencuje asi 25 % nákladů společnosti Illuminate. Tak či onak, Trumpův přístup bude mít především dopad na 1 000 lidí, které tento výrobní závod v Ohiu zaměstnává. Efekt na globální trh solárních panelů bude zanedbatelný; bude-li to třeba, LONGi si jednoduše najde levnější možnosti výroby.
Samozřejmě, že Trump může a bude klást překážky rozšiřování obnovitelných zdrojů i na domácí půdě. Po oznámení výsledků voleb poklesly akcie výrobců větrných turbín Ørsted a Vestas téměř o tolik, o kolik vzrostly akcie Tesly, Trump se totiž dříve nechal slyšet, že zastaví udělování licencí na offshore větrné elektrárny. Jeho administrativa také ztíží připojování nových obnovitelných zdrojů k síti a bude se snažit prodloužit životnost zastaralé infrastruktury založené na fosilních palivech, přičemž podpoří finančně zainteresované subjekty. Takové taktiky však pouze oddálí, co je nevyhnutelné.
Během svého prvního funkčního období se Trump pokusil oživit domácí uhelný průmysl, ale neuspěl. Uhlí bylo na ústupu dávno předtím, než se dostal do funkce, a úpadek tohoto odvětví od té doby ještě zrychlil. V čele tohoto trendu stojí státy jako např. Texas, který nedávno předstihl Kalifornii v celkovém množství velkokapacitních solárních elektráren.
Ano, Trump může způsobit značné škody – a to i škody na veřejném zdraví, které mohou vzniknout následkem rušení environmentálních předpisů a ochranných opatření – a pravděpodobně tak učiní. Během svého předchozího mandátu zrušil více než 125 takových předpisů, většina z nich však byla za Bidenovy vlády obnovena. Tentokrát bude ještě bezohlednější a dá si dobrý pozor, aby jím provedené změny zůstaly v platnosti. V roce 2019 měla vyšší úroveň místního znečištění vzduchu v USA za následek odhadovaných 22 000 obětí; taková čísla se stanou novým standardem.
Biden však napravil škody, které Trump napáchal na klimatické frontě, a pokročil ještě dál. Odcházející administrativa nastavila klimatickou politiku ještě ambiciózněji, než navrhoval senátor Bernie Sanders v roce 2016. Bidenova strategie, podepřená zákonem o snížení inflace, odstartovala v USA závod v odvětví zelených technologií. Trump může a bude oslabovat domácí průmysl v boji o umístění v této globální soutěži, nemůže ji ale zastavit.