KYJEV: Dnes, čtrnáct let poté, co do atmosféry vychrlila mračna radioaktivního prachu, bude zastavena nejznámější jaderná elektrárna na světě, elektrárna v Černobylu. Tehdy se Ukrajina dostala do centra světové pozornosti, ale samotní Ukrajinci se o katastrofě dozvěděli o mnoho později. Vzpomínám si, jak jsem se tu osudnou sobotu procházel se svou šestiletou dcerou po Kyjevě, bez nejmenšího tušení o tom hrozném nebezpečí.
Černobyl změnil Ukrajinu navždy a stal se jedním z katalyzátorů pádu Sovětského svazu. Černobyl ostatně změnil celý svět. Nyní, kdy má dojít k definitivnímu uzavření černobylské elektrárny, světová pozornost se opět soustřeďuje na Ukrajinu. Tentokrát však v naději.
Uzavření nejvýznamnějšího zdroje elektrické energie, kterým pro Ukrajinu Černobyl stále je, nebude nijak snadné, zejména s ohledem na blížící se zimu. Energetická infrastruktura země je ubohá; ztráta osmi až deseti procent produkce elektřiny a jednoho sta milionů dolarů v příjmech sevře smyčku ještě více.
Poneseme rovněž důsledky propouštění zaměstnanců Černobylu a toho, že přilehlé město Slavutyč (28 000 obyvatel) přijde o svůj hlavní zdroj příjmů. Musíme se kromě toho vypořádávat s technickými a ekologickými problémy v blízkosti černobylského sarkofágu a dohlížet na jadernou bezpečnost v ostatních jaderných elektrárnách na Ukrajině včetně areálu uzavřené černobylské elektrárny.
V posledních letech financovala veškeré výlohy spojené s černobylským neštěstím sama Ukrajina. Ročně na tyto činnosti vynakládá pět až deset procent státního rozpočtu. Odstraňování následků katastrofy zůstane finančním břemenem, i když bude elektrárna uzavřena.
Ovšem uzavření černobylské elektrárny je také důkazem, že plníme sliby. V dohodě se státy G7 a s Evropskou komisí jsme se zavázali, že černobylskou elektrárnu v tomto roce uzavřeme. Mám za to, že zastavení posledního reaktoru by se mohlo stát začátkem nové fáze spolupráce mezi Evropskou unií a státy G7.
As the US presidential election nears, stay informed with Project Syndicate - your go-to source of expert insight and in-depth analysis of the issues, forces, and trends shaping the vote. Subscribe now and save 30% on a new Digital subscription.
Subscribe Now
Uzavření Černobylu, jakkoli je možná nejdramatičtější událostí, je jen malou epizodou našich reformních snah. Když jsme získali nezávislost, očekával svět od Ukrajiny veliké věci. Během deseti let na nás ale svět jako by zcela zapomněl. Nyní máme konečně šanci vymanit se z prudkého a nekončícího ekonomického poklesu. Naše společnost a ekonomie se po dlouhé době vydaly směrem růstu a rozvoje.
Poté, co v loňských prezidentských volbách zvítězily proreformní síly, začaly všechny větve vlády společně pracovat na pevném zakotvení demokracie a tržní ekonomiky na Ukrajině.Vůbec poprvé během období nezávislosti zaznamenala Ukrajina růst průmyslové produkce o 12,5 procenta, a to během prvních jedenácti měsíců roku 2000. Hrubý domácí produkt přitom letos vzrostl o 5,4 procenta.
Byla učiněna striktní rozhodnutí, energetický sektor nevyjímaje. Barterový způsob platby, který ukrajinskou energetiku značně omezoval, byl zrušen, stejně jako daňové úlevy a jiná privilegia, jež překrucovala pravidla hry ve prospěch několika vyvolených.
Udělali jsme maximum pro to, aby se Ukrajina stala atraktivní zemí pro zahraniční investory. V sektoru energetiky privatizujeme státní distribuční podniky. Abychom zajistili úplnou průhlednost výběrových řízení a minimalizovali problémy, s nimž jsme bojovali v minulosti, pomáhají nám poradci ze západních zemí. Naším cílem je přilákat velké západní energetické firmy se zkušenostmi v tomto oboru v roli strategického investora. A skutečně, privatizace první skupiny podniků se zúčastní deset předních zahraničních energetických společností.
Do konce příštího roku chceme privatizovat dalších dvanáct energetických podniků. Díky svému rozměru se tento proces může snadno stát největší privatizační akcí jediného energetického trhu v Evropě. Naše energetické podniky obsluhují území velikosti Francie a privatizovány mají být všechny.
Těmto reformám se pochopitelně snaží zabránit oligarchové, kterým jde k duhu nedostatečná transparentnost a kteří využívají privilegovaného přístupu ke zdrojům k obohacení svých vlastních obchodních zájmů. Zrušením směnného obchodu a zavedením povinnosti peněžního plnění jsme zredukovali možnosti jejich obohacování se na úkor státu.
Ačkoli můžeme a budeme i nadále bojovat proti korupci, nezvládneme všechno sami. Mezinárodní podpora je pro naše snahy nesmírně významná. Pozitivním znamením je v tomto ohledu nedávné rozhodnutí Evropské banky pro obnovu a rozvoj poskytnout 215 milionů dolarů na dokončení jaderných elektráren v Rivném a Chmelnickém, které v budoucnu vynahradí ztrátu výrobní kapacity Černobylu. Svým dílem přispěla také organizace Euroatom, která poskytla půjčku 585 milionů dolarů na financování oprav fungujících ukrajinských jaderných elektráren.
Výměnou Ukrajina dodrží svůj díl úmluvy: kromě uzavření Černobylu zavedeme západní standardy jaderné bezpečnosti a obnovíme spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem prostřednictvím programu Extended Fund Facility. Přesto bychom byli rádi, kdyby zájem projevili i další potenciální investoři.
Zastavení provozu černobylské elektrárny neznamená konec černobylské hrozby. Naši občané nebudou stovky let moci žít na tisících akrů kontaminované půdy. Betonový sarkofág, pod nímž se skrývá zničený reaktor, je nutno opravovat. Jsme vděčni všem sponzorským zemím, které spolu s příspěvky z našeho státního rozpočtu pomohly dát dohromady 760 milionů dolarů, jichž je potřeba k zabezpečení sarkofágu.
Dědictví Černobylu nepatří jen Ukrajině, neboť jsme země uprostřed Evropy. Jsme evropský národ. Uvědomujeme si, že nikdo za nás reformy uskutečňovat nebude. Západ však může pomoci urychlit a podpořit naše úsilí, podobně jako tomu bylo v případě odstavení černobylské elektrárny. Kooperace mezi Ukrajinou a západními zeměmi – i bez tragédií, na než všichni obracejí pozornost – přinese prospěch všem zúčastněným.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The World Trade Organization's precipitous decline into irrelevance should serve as a warning to the International Monetary Fund's shareholder governments, its management, and everyone who values multilateral economic cooperation. In a rapidly changing world, global institutions must reform or die.
propose incremental changes to keep developing and emerging economies on board and engaged.
The old Europe of the Cold War sought comfort in the past and confidence in the solitary US leadership that defined the era. Unfortunately, when it comes to its own security, Europe seemingly remains in a time warp, stuck somewhere before 1989.
laments that nostalgia for US leadership unites a continent that must define the decisive action needed now.
KYJEV: Dnes, čtrnáct let poté, co do atmosféry vychrlila mračna radioaktivního prachu, bude zastavena nejznámější jaderná elektrárna na světě, elektrárna v Černobylu. Tehdy se Ukrajina dostala do centra světové pozornosti, ale samotní Ukrajinci se o katastrofě dozvěděli o mnoho později. Vzpomínám si, jak jsem se tu osudnou sobotu procházel se svou šestiletou dcerou po Kyjevě, bez nejmenšího tušení o tom hrozném nebezpečí.
Černobyl změnil Ukrajinu navždy a stal se jedním z katalyzátorů pádu Sovětského svazu. Černobyl ostatně změnil celý svět. Nyní, kdy má dojít k definitivnímu uzavření černobylské elektrárny, světová pozornost se opět soustřeďuje na Ukrajinu. Tentokrát však v naději.
Uzavření nejvýznamnějšího zdroje elektrické energie, kterým pro Ukrajinu Černobyl stále je, nebude nijak snadné, zejména s ohledem na blížící se zimu. Energetická infrastruktura země je ubohá; ztráta osmi až deseti procent produkce elektřiny a jednoho sta milionů dolarů v příjmech sevře smyčku ještě více.
Poneseme rovněž důsledky propouštění zaměstnanců Černobylu a toho, že přilehlé město Slavutyč (28 000 obyvatel) přijde o svůj hlavní zdroj příjmů. Musíme se kromě toho vypořádávat s technickými a ekologickými problémy v blízkosti černobylského sarkofágu a dohlížet na jadernou bezpečnost v ostatních jaderných elektrárnách na Ukrajině včetně areálu uzavřené černobylské elektrárny.
V posledních letech financovala veškeré výlohy spojené s černobylským neštěstím sama Ukrajina. Ročně na tyto činnosti vynakládá pět až deset procent státního rozpočtu. Odstraňování následků katastrofy zůstane finančním břemenem, i když bude elektrárna uzavřena.
Ovšem uzavření černobylské elektrárny je také důkazem, že plníme sliby. V dohodě se státy G7 a s Evropskou komisí jsme se zavázali, že černobylskou elektrárnu v tomto roce uzavřeme. Mám za to, že zastavení posledního reaktoru by se mohlo stát začátkem nové fáze spolupráce mezi Evropskou unií a státy G7.
Go beyond the headlines with PS - and save 30%
As the US presidential election nears, stay informed with Project Syndicate - your go-to source of expert insight and in-depth analysis of the issues, forces, and trends shaping the vote. Subscribe now and save 30% on a new Digital subscription.
Subscribe Now
Uzavření Černobylu, jakkoli je možná nejdramatičtější událostí, je jen malou epizodou našich reformních snah. Když jsme získali nezávislost, očekával svět od Ukrajiny veliké věci. Během deseti let na nás ale svět jako by zcela zapomněl. Nyní máme konečně šanci vymanit se z prudkého a nekončícího ekonomického poklesu. Naše společnost a ekonomie se po dlouhé době vydaly směrem růstu a rozvoje.
Poté, co v loňských prezidentských volbách zvítězily proreformní síly, začaly všechny větve vlády společně pracovat na pevném zakotvení demokracie a tržní ekonomiky na Ukrajině.Vůbec poprvé během období nezávislosti zaznamenala Ukrajina růst průmyslové produkce o 12,5 procenta, a to během prvních jedenácti měsíců roku 2000. Hrubý domácí produkt přitom letos vzrostl o 5,4 procenta.
Byla učiněna striktní rozhodnutí, energetický sektor nevyjímaje. Barterový způsob platby, který ukrajinskou energetiku značně omezoval, byl zrušen, stejně jako daňové úlevy a jiná privilegia, jež překrucovala pravidla hry ve prospěch několika vyvolených.
Udělali jsme maximum pro to, aby se Ukrajina stala atraktivní zemí pro zahraniční investory. V sektoru energetiky privatizujeme státní distribuční podniky. Abychom zajistili úplnou průhlednost výběrových řízení a minimalizovali problémy, s nimž jsme bojovali v minulosti, pomáhají nám poradci ze západních zemí. Naším cílem je přilákat velké západní energetické firmy se zkušenostmi v tomto oboru v roli strategického investora. A skutečně, privatizace první skupiny podniků se zúčastní deset předních zahraničních energetických společností.
Do konce příštího roku chceme privatizovat dalších dvanáct energetických podniků. Díky svému rozměru se tento proces může snadno stát největší privatizační akcí jediného energetického trhu v Evropě. Naše energetické podniky obsluhují území velikosti Francie a privatizovány mají být všechny.
Těmto reformám se pochopitelně snaží zabránit oligarchové, kterým jde k duhu nedostatečná transparentnost a kteří využívají privilegovaného přístupu ke zdrojům k obohacení svých vlastních obchodních zájmů. Zrušením směnného obchodu a zavedením povinnosti peněžního plnění jsme zredukovali možnosti jejich obohacování se na úkor státu.
Ačkoli můžeme a budeme i nadále bojovat proti korupci, nezvládneme všechno sami. Mezinárodní podpora je pro naše snahy nesmírně významná. Pozitivním znamením je v tomto ohledu nedávné rozhodnutí Evropské banky pro obnovu a rozvoj poskytnout 215 milionů dolarů na dokončení jaderných elektráren v Rivném a Chmelnickém, které v budoucnu vynahradí ztrátu výrobní kapacity Černobylu. Svým dílem přispěla také organizace Euroatom, která poskytla půjčku 585 milionů dolarů na financování oprav fungujících ukrajinských jaderných elektráren.
Výměnou Ukrajina dodrží svůj díl úmluvy: kromě uzavření Černobylu zavedeme západní standardy jaderné bezpečnosti a obnovíme spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem prostřednictvím programu Extended Fund Facility. Přesto bychom byli rádi, kdyby zájem projevili i další potenciální investoři.
Zastavení provozu černobylské elektrárny neznamená konec černobylské hrozby. Naši občané nebudou stovky let moci žít na tisících akrů kontaminované půdy. Betonový sarkofág, pod nímž se skrývá zničený reaktor, je nutno opravovat. Jsme vděčni všem sponzorským zemím, které spolu s příspěvky z našeho státního rozpočtu pomohly dát dohromady 760 milionů dolarů, jichž je potřeba k zabezpečení sarkofágu.
Dědictví Černobylu nepatří jen Ukrajině, neboť jsme země uprostřed Evropy. Jsme evropský národ. Uvědomujeme si, že nikdo za nás reformy uskutečňovat nebude. Západ však může pomoci urychlit a podpořit naše úsilí, podobně jako tomu bylo v případě odstavení černobylské elektrárny. Kooperace mezi Ukrajinou a západními zeměmi – i bez tragédií, na než všichni obracejí pozornost – přinese prospěch všem zúčastněným.