Jak zarazit pandemii úspor

NEW YORK – Svět má před sebou vícečetné, umocňující se krize, od covidu-19 přes energetické, inflační, dluhové a klimatické šoky až po závratné životní náklady a politickou nestabilitu. Potřebnost ambiciózních činů nemůže být větší. Hrozí však, že návrat zkrachovaných politik úspor, dnes nazývaných „fiskální zdrženlivost“ či „fiskální konsolidace“, a absence účinného zdanění a iniciativ usilujících o snižování dluhů ještě zhorší makroekonomickou nestabilitu a každodenní útrapy, s nimiž se potýkají miliardy lidí. Pokud tvůrci politik nezmění kurz, „pandemie úsporných opatření“ ještě dále zkomplikuje globální ekonomické oživení.

Jak dokládáme v nedávné zprávě, rýsující se vlna úsporných opatření bude ještě ukvapenější a přísnější než ta, která přišla po globální finanční krizi roku 2008. Analýza výdajových předpokladů MMF naznačuje, že v roce 2023 seškrtá výdaje (jako podíl HDP) 143 vlád, což postihne víc než 6,7 miliardy lidí – čili 85 % světové populace. Ostatně většina vlád začala s redukcí veřejných výdajů už v roce 2021 a očekává se, že počet vlád ořezávajících rozpočty poroste ještě v roce 2025. S průměrnými výdajovými škrty ve výši 3,5 % HDP v roce 2021 už se jedná o mnohem větší smrštění než při dřívějších šocích.

Ještě znepokojivější je, že víc než 50 zemí zavádí nadměrné škrty, tedy že tamní výdaje klesly pod jejich (už beztak nízké) hladiny z doby před pandemií. Tato kohorta zahrnuje mnoho zemí – mimo jiné Rovníkovou Guineu, Svazijsko, Guyanu, Libérii, Libyi, Súdán, Surinam a Jemen – s velkými nenaplněnými rozvojovými potřebami.