PAŘÍŽ – Znečištění ovzduší zkracuje lidem životy o celé roky. Způsobuje značnou bolest a utrpení mezi dospělými i mezi dětmi. A poškozuje produkci potravin právě v době, kdy musíme nasytit více lidí než kdykoliv v minulosti. Není to jen ekonomický problém; je to i problém morální.
Vzduch lze znečistit venku i uvnitř. V případě nejchudších rodin je obvykle závažnější problém smogu v interiéru, který vzniká spalováním uhlí nebo zvířecího trusu v kamnech. S rozvojem ekonomik a jejich elektrifikací, motorizací a urbanizací se však větším problémem stává znečištění venkovního ovzduší.
Čistší technologie jsou k dispozici a mají potenciál podstatně zlepšit kvalitu ovzduší. Politici však mají sklon krátkozrace se zaměřovat spíše na náklady spojené s činností než na cenu za nečinnost. V době, kdy hospodářský růst a rostoucí poptávka po energii zákonitě vyvolají setrvalý vzestup emisí znečišťujících látek a rychlý růst koncentrací pevných částic (PM) a ozonu v budoucích desetiletích, je však takový přístup neudržitelný.
Nová zpráva OECD s názvem Ekonomické důsledky znečištění venkovního ovzduší odhaduje, že znečištění venkovního ovzduší si do roku 2060 vyžádá 6-9 milionů předčasných úmrtí ročně, oproti třem milionům v roce 2010. To se zhruba rovná jednomu úmrtí každých 4-5 vteřin. Dohromady tak kvůli znečištěnému ovzduší v příštích 45 letech předčasně zemře více než 200 milionů osob.
Zároveň dojde k většímu výskytu onemocnění, která se znečištěním souvisejí. Podle předpovědí se počet nových případů bronchitidy u dětí ve věku 6-12 let zvýší do roku 2060 z dnešních 12 milionů na 36 milionů ročně. U dospělých predikujeme do roku 2060 deset milionů nových případů ročně, oproti dnešnímu 3,5 milionu. Děti také stále častěji trpí astmatem. To vše se promítne do většího počtu hospitalizací v důsledku znečištění ovzduší, a to z 3,6 milionu případů v roce 2010 na 11 milionů v roce 2060.
Tyto zdravotní problémy se budou soustředit v hustě osídlených oblastech s vysokými koncentracemi PM, zejména v čínských a indických velkoměstech. V přepočtu na obyvatele dosáhne úmrtnost vysoké úrovně také ve východní Evropě, v oblasti Kavkazu a v dalších koutech Asie, jako je Jižní Korea, kde jsou stárnoucí populace vůči znečištění ovzduší vysoce zranitelné.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Dopady znečištění ovzduší se často vyjadřují v dolarech. Do roku 2060 by mohlo být kvůli nepříznivým zdravotním následkům spojeným se znečištěním ovzduší – ekonomové tomu říkají „negativní užitek nemoci“ – promarněno 3,75 miliardy pracovních dní ročně. Přímý tržní dopad znečištěného ovzduší v podobě nižší produktivity práce, vyšších zdravotních výdajů a nižšího výnosu plodin by mohl do roku 2060 překročit 1% HDP neboli 2,6 bilionu dolarů ročně.
Jakkoliv jsou však tyto dolarové hodnoty mohutné, stále neodrážejí skutečnou cenu za znečištěné ovzduší. Předčasná úmrtí v důsledku vdechování drobných částic a toxických plynů ani bolest a utrpení spojené s respiračními a kardiovaskulárními onemocněními nemají tržní cenu. Stejně tak ji nemá lidská zkušenost s ustavičným vdechováním ošklivě zapáchajícího vzduchu nebo s donucováním vlastního dítěte, aby nosilo roušku, když si chce jít hrát ven. Tato zátěž dopadá na lidi tak tíživě, že to žádná cenovka nemůže vystihnout.
Přesto je pravda, že politici mají sklon reagovat spíše na tvrdá čísla než na abstraktní prožitky. Organizace OECD proto přezkoumala bezpočet ekonomických studií zaměřených na znečištění ovzduší, aby se pokusila kvantifikovat, jakou hodnotu má pro lidi vlastní zdraví.
V průměru byli jednotlivci ochotni zaplatit kolem 30 dolarů za snížení svého ročního rizika předčasného úmrtí o jednu stotisícinu. Tyto údaje o „ochotě platit“ se pak pomocí osvědčených metod převedly na celkovou hodnotu předčasných úmrtí způsobených znečištěním venkovního ovzduší. Výsledek je obsažen například ve studii OECD s názvem Ocenění rizika mortality v ekologické, zdravotnické a dopravní politice.
Podle tohoto ukazatele by globální náklady spojené s předčasnými úmrtími v důsledku znečištění venkovního ovzduší dosáhly do roku 2060 závratných 18-25 bilionů dolarů ročně. Připusťme, že nejde o „opravdové“ peníze a že tyto náklady nesouvisejí s žádnými tržními transakcemi. Odrážejí však hodnotu, kterou lidé dávají svým velmi reálným životům – a také hodnotu, jakou by přiřkli politickým receptům, jež by pomohly oddálit jejich velmi reálná úmrtí.
Je načase, aby vlády přestaly žehrat na náklady spojené se snahou omezit znečištění ovzduší a začaly se znepokojovat daleko vyššími náklady, které vzniknou v případě pokračování současného vývoje. Životy občanů jsou v jejich rukou.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
At the end of a year of domestic and international upheaval, Project Syndicate commentators share their favorite books from the past 12 months. Covering a wide array of genres and disciplines, this year’s picks provide fresh perspectives on the defining challenges of our time and how to confront them.
ask Project Syndicate contributors to select the books that resonated with them the most over the past year.
PAŘÍŽ – Znečištění ovzduší zkracuje lidem životy o celé roky. Způsobuje značnou bolest a utrpení mezi dospělými i mezi dětmi. A poškozuje produkci potravin právě v době, kdy musíme nasytit více lidí než kdykoliv v minulosti. Není to jen ekonomický problém; je to i problém morální.
Vzduch lze znečistit venku i uvnitř. V případě nejchudších rodin je obvykle závažnější problém smogu v interiéru, který vzniká spalováním uhlí nebo zvířecího trusu v kamnech. S rozvojem ekonomik a jejich elektrifikací, motorizací a urbanizací se však větším problémem stává znečištění venkovního ovzduší.
Čistší technologie jsou k dispozici a mají potenciál podstatně zlepšit kvalitu ovzduší. Politici však mají sklon krátkozrace se zaměřovat spíše na náklady spojené s činností než na cenu za nečinnost. V době, kdy hospodářský růst a rostoucí poptávka po energii zákonitě vyvolají setrvalý vzestup emisí znečišťujících látek a rychlý růst koncentrací pevných částic (PM) a ozonu v budoucích desetiletích, je však takový přístup neudržitelný.
Nová zpráva OECD s názvem Ekonomické důsledky znečištění venkovního ovzduší odhaduje, že znečištění venkovního ovzduší si do roku 2060 vyžádá 6-9 milionů předčasných úmrtí ročně, oproti třem milionům v roce 2010. To se zhruba rovná jednomu úmrtí každých 4-5 vteřin. Dohromady tak kvůli znečištěnému ovzduší v příštích 45 letech předčasně zemře více než 200 milionů osob.
Zároveň dojde k většímu výskytu onemocnění, která se znečištěním souvisejí. Podle předpovědí se počet nových případů bronchitidy u dětí ve věku 6-12 let zvýší do roku 2060 z dnešních 12 milionů na 36 milionů ročně. U dospělých predikujeme do roku 2060 deset milionů nových případů ročně, oproti dnešnímu 3,5 milionu. Děti také stále častěji trpí astmatem. To vše se promítne do většího počtu hospitalizací v důsledku znečištění ovzduší, a to z 3,6 milionu případů v roce 2010 na 11 milionů v roce 2060.
Tyto zdravotní problémy se budou soustředit v hustě osídlených oblastech s vysokými koncentracemi PM, zejména v čínských a indických velkoměstech. V přepočtu na obyvatele dosáhne úmrtnost vysoké úrovně také ve východní Evropě, v oblasti Kavkazu a v dalších koutech Asie, jako je Jižní Korea, kde jsou stárnoucí populace vůči znečištění ovzduší vysoce zranitelné.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Dopady znečištění ovzduší se často vyjadřují v dolarech. Do roku 2060 by mohlo být kvůli nepříznivým zdravotním následkům spojeným se znečištěním ovzduší – ekonomové tomu říkají „negativní užitek nemoci“ – promarněno 3,75 miliardy pracovních dní ročně. Přímý tržní dopad znečištěného ovzduší v podobě nižší produktivity práce, vyšších zdravotních výdajů a nižšího výnosu plodin by mohl do roku 2060 překročit 1% HDP neboli 2,6 bilionu dolarů ročně.
Jakkoliv jsou však tyto dolarové hodnoty mohutné, stále neodrážejí skutečnou cenu za znečištěné ovzduší. Předčasná úmrtí v důsledku vdechování drobných částic a toxických plynů ani bolest a utrpení spojené s respiračními a kardiovaskulárními onemocněními nemají tržní cenu. Stejně tak ji nemá lidská zkušenost s ustavičným vdechováním ošklivě zapáchajícího vzduchu nebo s donucováním vlastního dítěte, aby nosilo roušku, když si chce jít hrát ven. Tato zátěž dopadá na lidi tak tíživě, že to žádná cenovka nemůže vystihnout.
Přesto je pravda, že politici mají sklon reagovat spíše na tvrdá čísla než na abstraktní prožitky. Organizace OECD proto přezkoumala bezpočet ekonomických studií zaměřených na znečištění ovzduší, aby se pokusila kvantifikovat, jakou hodnotu má pro lidi vlastní zdraví.
V průměru byli jednotlivci ochotni zaplatit kolem 30 dolarů za snížení svého ročního rizika předčasného úmrtí o jednu stotisícinu. Tyto údaje o „ochotě platit“ se pak pomocí osvědčených metod převedly na celkovou hodnotu předčasných úmrtí způsobených znečištěním venkovního ovzduší. Výsledek je obsažen například ve studii OECD s názvem Ocenění rizika mortality v ekologické, zdravotnické a dopravní politice.
Podle tohoto ukazatele by globální náklady spojené s předčasnými úmrtími v důsledku znečištění venkovního ovzduší dosáhly do roku 2060 závratných 18-25 bilionů dolarů ročně. Připusťme, že nejde o „opravdové“ peníze a že tyto náklady nesouvisejí s žádnými tržními transakcemi. Odrážejí však hodnotu, kterou lidé dávají svým velmi reálným životům – a také hodnotu, jakou by přiřkli politickým receptům, jež by pomohly oddálit jejich velmi reálná úmrtí.
Je načase, aby vlády přestaly žehrat na náklady spojené se snahou omezit znečištění ovzduší a začaly se znepokojovat daleko vyššími náklady, které vzniknou v případě pokračování současného vývoje. Životy občanů jsou v jejich rukou.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.