BRÉMY – Obrázky znečištění oceánu a pláží plasty jsou dnes zcela běžné a problém se pravděpodobně bude dále zhoršovat. První Globální plastový výhled zveřejněný minulý týden OECD odhalil dramatický nárůst objemu plastového odpadu uniklého do vodního prostředí. Tato zpráva přišla pouhý měsíc poté, co Světový fond na ochranu přírody zveřejnil studii, která předpokládá zdvojnásobení objemu mikroplastů v oceánu během několika příštích desetiletí.
Existují sice slibné inovace, které extrahují plast z oceánu nebo ho zachycují v řekách, avšak tyto projekty jen těžko výrazně změní množství plastového znečištění ve světových vodních tocích. I podle nejoptimističtějších scénářů se tyto technologie dotknou jen asi 5-10% veškerého plastu v oceánu.
Více než 1000 organizací včetně firem a vlád podepsalo plán nové, cirkulární ekonomiky plastů. Ani tento typ dobrovolné akce však nestačí.
Problém vyžaduje novou formu globálního řízení, která změní celý cyklus výroby a spotřeby plastů založených na fosilních palivech. Pátá schůzka Environmentálního shromáždění OSN (UNEA-5) nabízí jedinečné fórum, které by mohlo obrátit přílivovou vlnu mořských plastů prostřednictvím právně závazných mechanismů.
Mezinárodní společenství už projevilo schopnost jednat ve vážných ekologických otázkách. Zásadní Montrealský protokol z roku 1987 o látkách narušujících ozonovou vrstvu dokázal utlumit používání chlor-fluorovaných uhlovodíků za pouhých pár let. Mezinárodní smlouva o znečištění plasty bude vyžadovat podobnou změnu priorit společnosti na základě oceánské gramotnosti a nové vize modré ekonomiky.
Účinná mezinárodní dohoda o znečištění oceánů plasty by měla zohledňovat veškeré aspekty plastové produkce – od výroby po likvidaci – a musí zahrnovat vlády, soukromý sektor i veřejnost. Konkrétně by nová dohoda měla řešit šest otázek.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Za prvé se musí ve všech bodech nabídkového řetězce omezit používání plastů. Balení potravin, zejména obalů pro jídlo s sebou, představuje významný zdroj znečištění oceánu. Jeho eliminace bude vyžadovat politickou podporu a financování vývoje novátorských, biologicky rozložitelných obalů na jídlo a také výraznější úsilí o podporu recyklovatelných obalů.
Za druhé musí nová smlouva podpořit růst modré ekonomiky. Vlády by měly vytvořit programy na podporu trvale udržitelného a k oceánu přátelského cestovního ruchu, rybolovu, mořských obnovitelných energií a dalších odvětví. Politici také musí investovat do infrastruktury nakládání s městským odpadem a odpadní vodou, která bude zahrnovat i možnosti zpětného získávání zdrojů.
Za třetí je nutné pravidelně hodnotit a zlepšovat dopad znečištění plasty na mořské prostředí. Nadcházející mezinárodní sympozium o korálových útesech v Brémách nabízí příležitost ke zkoumání, jaký dopad mají mikroplasty a nanoplasty na tyto nádherné a cenné ekosystémy. Výzkum sice naznačuje, že korály jsou vůči znečištění plasty do jisté míry odolné, avšak zároveň čelí bezpočtu jiných hrozeb včetně oceánských vln veder, změn v koncentraci kyslíku nebo ultrafialového záření.
Bude třeba systematičtějších a pravidelnějších vyhodnocování, abychom pochopili dlouhodobé následky pro korály a další oceánský život. Zkušenosti s řízením klimatických změn naznačují, že je zapotřebí činorodější struktura než Mezivládní panel pro změnu klimatu, pokud chceme zlepšit reakční strategie. Jednou z možností jsou pravidelná vyhodnocování oceánu, která budou představovat syntézu zjištění v klíčových oblastech a zapojí příslušné strany.
To vede ke čtvrtému tématu, které nová úmluva o znečištění moře plasty bude muset řešit: k dohodě o právních principech trvale udržitelného řízení oceánu. Vzhledem k tomu, že znečištění plasty má mnoho zdrojů, je nezbytné řádně určit, kdo je za co zodpovědný. Součástí diskuse o těchto principech musí být výrobci obalů, prodejci potravin, zásobovací platformy, námořní dopravci, cestovní agentury a další. Firmy již zveřejňují relevantní údaje o emisích v souladu s ekologickými, společenskými a řídicími standardy reportingu. Vzájemně porovnatelné údaje o plastovém odpadu pak lze do těchto rámců zařadit.
Za páté jsou v oblasti nakládání s odpady a systémů cirkulární ekonomiky zapotřebí zlepšení, a to zejména v klíčových zemích, jako jsou Indonésie a Čína. Politická řešení zahrnují rozšířenou zodpovědnost producenta, daně ze skládek, navracení záloh nebo systém průběžného oceňování vyhazovaného odpadu. Úmluva by měla nabídnout také podporu pobřežním komunitám v jejich úsilí o řízení plastového odpadu. Nové politiky by mohly zavést pilotní schémata financování inovativních místních firem a možnosti zpětného využívání plastů včetně spalovacích zařízení vyrábějících energii.
A konečně za šesté by se měly rozvinout právní principy řízení oceánu jako součásti společného dědictví lidstva, které půjdou nad rámec současného rozsahu Úmluvy OSN o mořském právu. Tyto principy by umožnily proměnit oceán ze skládky ve zdroj globální prosperity. To bude vyžadovat spolupráci vlád a korporací na tvorbě cílených politik a cestovních map pro oceán zbavený plastů.
Soukromý sektor se zatím musí postavit do čela změny trvale neudržitelných vzorců produkce plastového odpadu a podporovat nové inovace, které dokážou plast nahradit nebo omezit nutnost jeho využívání. Spotřebitelská uvědomělost založená na osvětových nástrojích, jako jsou samostatné úvahy o tématu („reflectories“) nebo výukové jednotky o znečištění moří plasty, budou k podpoře tohoto úsilí rovněž zapotřebí.
Mezinárodní smlouva o znečištění moří plasty, založená na znalosti oceánu, transformaci průmyslu a dohodnutých právních principech, by odrážela bezpočet služeb, které nám oceán poskytuje. Je to stěžejní krok směrem k novému „blue dealu“, který klade důraz na rovnost, demokracii a spravedlnost.
In the global effort to rid the world of plastic pollution, governments are increasingly turning to regulation, from taxation to outright bans. But while anti-plastic policies might make sense in some cases, the best way to protect the environment is to improve the product itself.
shows how technological advances can improve the safety and functionality of modernity's ubiquitous material.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
At the end of a year of domestic and international upheaval, Project Syndicate commentators share their favorite books from the past 12 months. Covering a wide array of genres and disciplines, this year’s picks provide fresh perspectives on the defining challenges of our time and how to confront them.
ask Project Syndicate contributors to select the books that resonated with them the most over the past year.
BRÉMY – Obrázky znečištění oceánu a pláží plasty jsou dnes zcela běžné a problém se pravděpodobně bude dále zhoršovat. První Globální plastový výhled zveřejněný minulý týden OECD odhalil dramatický nárůst objemu plastového odpadu uniklého do vodního prostředí. Tato zpráva přišla pouhý měsíc poté, co Světový fond na ochranu přírody zveřejnil studii, která předpokládá zdvojnásobení objemu mikroplastů v oceánu během několika příštích desetiletí.
Existují sice slibné inovace, které extrahují plast z oceánu nebo ho zachycují v řekách, avšak tyto projekty jen těžko výrazně změní množství plastového znečištění ve světových vodních tocích. I podle nejoptimističtějších scénářů se tyto technologie dotknou jen asi 5-10% veškerého plastu v oceánu.
Více než 1000 organizací včetně firem a vlád podepsalo plán nové, cirkulární ekonomiky plastů. Ani tento typ dobrovolné akce však nestačí.
Problém vyžaduje novou formu globálního řízení, která změní celý cyklus výroby a spotřeby plastů založených na fosilních palivech. Pátá schůzka Environmentálního shromáždění OSN (UNEA-5) nabízí jedinečné fórum, které by mohlo obrátit přílivovou vlnu mořských plastů prostřednictvím právně závazných mechanismů.
Mezinárodní společenství už projevilo schopnost jednat ve vážných ekologických otázkách. Zásadní Montrealský protokol z roku 1987 o látkách narušujících ozonovou vrstvu dokázal utlumit používání chlor-fluorovaných uhlovodíků za pouhých pár let. Mezinárodní smlouva o znečištění plasty bude vyžadovat podobnou změnu priorit společnosti na základě oceánské gramotnosti a nové vize modré ekonomiky.
Účinná mezinárodní dohoda o znečištění oceánů plasty by měla zohledňovat veškeré aspekty plastové produkce – od výroby po likvidaci – a musí zahrnovat vlády, soukromý sektor i veřejnost. Konkrétně by nová dohoda měla řešit šest otázek.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Za prvé se musí ve všech bodech nabídkového řetězce omezit používání plastů. Balení potravin, zejména obalů pro jídlo s sebou, představuje významný zdroj znečištění oceánu. Jeho eliminace bude vyžadovat politickou podporu a financování vývoje novátorských, biologicky rozložitelných obalů na jídlo a také výraznější úsilí o podporu recyklovatelných obalů.
Za druhé musí nová smlouva podpořit růst modré ekonomiky. Vlády by měly vytvořit programy na podporu trvale udržitelného a k oceánu přátelského cestovního ruchu, rybolovu, mořských obnovitelných energií a dalších odvětví. Politici také musí investovat do infrastruktury nakládání s městským odpadem a odpadní vodou, která bude zahrnovat i možnosti zpětného získávání zdrojů.
Za třetí je nutné pravidelně hodnotit a zlepšovat dopad znečištění plasty na mořské prostředí. Nadcházející mezinárodní sympozium o korálových útesech v Brémách nabízí příležitost ke zkoumání, jaký dopad mají mikroplasty a nanoplasty na tyto nádherné a cenné ekosystémy. Výzkum sice naznačuje, že korály jsou vůči znečištění plasty do jisté míry odolné, avšak zároveň čelí bezpočtu jiných hrozeb včetně oceánských vln veder, změn v koncentraci kyslíku nebo ultrafialového záření.
Bude třeba systematičtějších a pravidelnějších vyhodnocování, abychom pochopili dlouhodobé následky pro korály a další oceánský život. Zkušenosti s řízením klimatických změn naznačují, že je zapotřebí činorodější struktura než Mezivládní panel pro změnu klimatu, pokud chceme zlepšit reakční strategie. Jednou z možností jsou pravidelná vyhodnocování oceánu, která budou představovat syntézu zjištění v klíčových oblastech a zapojí příslušné strany.
To vede ke čtvrtému tématu, které nová úmluva o znečištění moře plasty bude muset řešit: k dohodě o právních principech trvale udržitelného řízení oceánu. Vzhledem k tomu, že znečištění plasty má mnoho zdrojů, je nezbytné řádně určit, kdo je za co zodpovědný. Součástí diskuse o těchto principech musí být výrobci obalů, prodejci potravin, zásobovací platformy, námořní dopravci, cestovní agentury a další. Firmy již zveřejňují relevantní údaje o emisích v souladu s ekologickými, společenskými a řídicími standardy reportingu. Vzájemně porovnatelné údaje o plastovém odpadu pak lze do těchto rámců zařadit.
Za páté jsou v oblasti nakládání s odpady a systémů cirkulární ekonomiky zapotřebí zlepšení, a to zejména v klíčových zemích, jako jsou Indonésie a Čína. Politická řešení zahrnují rozšířenou zodpovědnost producenta, daně ze skládek, navracení záloh nebo systém průběžného oceňování vyhazovaného odpadu. Úmluva by měla nabídnout také podporu pobřežním komunitám v jejich úsilí o řízení plastového odpadu. Nové politiky by mohly zavést pilotní schémata financování inovativních místních firem a možnosti zpětného využívání plastů včetně spalovacích zařízení vyrábějících energii.
A konečně za šesté by se měly rozvinout právní principy řízení oceánu jako součásti společného dědictví lidstva, které půjdou nad rámec současného rozsahu Úmluvy OSN o mořském právu. Tyto principy by umožnily proměnit oceán ze skládky ve zdroj globální prosperity. To bude vyžadovat spolupráci vlád a korporací na tvorbě cílených politik a cestovních map pro oceán zbavený plastů.
Soukromý sektor se zatím musí postavit do čela změny trvale neudržitelných vzorců produkce plastového odpadu a podporovat nové inovace, které dokážou plast nahradit nebo omezit nutnost jeho využívání. Spotřebitelská uvědomělost založená na osvětových nástrojích, jako jsou samostatné úvahy o tématu („reflectories“) nebo výukové jednotky o znečištění moří plasty, budou k podpoře tohoto úsilí rovněž zapotřebí.
Mezinárodní smlouva o znečištění moří plasty, založená na znalosti oceánu, transformaci průmyslu a dohodnutých právních principech, by odrážela bezpočet služeb, které nám oceán poskytuje. Je to stěžejní krok směrem k novému „blue dealu“, který klade důraz na rovnost, demokracii a spravedlnost.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka