Saudi Stock Exchange Fayez Nureldine/Getty Images

Jak navýšit islámské finance na trvale udržitelný rozvoj

WASHINGTON, DC – Přibližně třetina lidí trpících celosvětově extrémní chudobou žije v členských zemích Organizace islámské spolupráce (OIC). Ve 21 z těchto 57 států má méně než polovina populace odpovídající hygienické podmínky. Čtyři procenta novorozenců narozených v těchto zemích umírají před dosažením pěti let věku.

Jednoduše řečeno mnohé země OIC navzdory obrovskému potenciálu jen obtížně dosahují široce založeného rozvoje. U řady států se projevuje nechvalně proslulé „prokletí zdrojů“, v jiných jsou na vině slabé vedení a nefunkční instituce. Situaci neprospívá ani fakt, že převážná většina (přibližně 71%) ze 125 milionů lidí postižených konflikty a přírodními katastrofami žije právě v členských zemích OIC. Nestabilita enormně zatěžuje státní rozpočty.

Tyto země však mají jisté možnosti. Zejména kapitál, který se nahromadil ve finančních soustavách některých států OIC, by mohl hrát významnou roli a pomoci těmto státům při naplňování rozvojových cílů – zejména pokud se plně využije potenciál islámských financí.

Islámské finance mají oproti konvenčním finančním produktům několik důležitých výhod. Zákaz úroků a požadavek, aby byly investice navázané na reálnou ekonomiku, zvyšuje v kombinaci s jejich postojem ke sdílení zisků a ztrát stabilitu finančního sektoru. Islámské finance mohou zvýšit také finanční inkluzi obyvatelstva, neboť začleňují i lidi, kteří jsou z tradičního finančního systému z kulturních či náboženských důvodů vyřazeni. I to je možná důvod, proč islámské finance expandovaly v posledních zhruba deseti letech o 10-12% ročně.

Mají-li hrát islámské finance plnou roli při revitalizaci a diverzifikaci ekonomik zemí OIC, budou muset vlády podniknout důležité reformy. Na prvním místě stojí potřeba silnějších právních institucí, které chrání majetková práva a zajišťují vymahatelnost smluv. Mají-li mít navíc lidé plnou důvěru v islámské finanční produkty, pak bude třeba tento sektor standardizovat a regulovat. Zlepšit se budou muset také státní daňové politiky, aby se předešlo diskriminaci islámských finančních nástrojů.

Skupina Světové banky ve spolupráci s partnery pomáhá tyto reformy realizovat. Navíc zahájila v celém regionu investiční projekty využívající islámské finance. Finanční oddělení Světové banky vydalo řadu různých islámských finančních nástrojů včetně dvou „sukuků“ (dluhopisů splňujících islámská omezení pro úrok), za které získala 700 milionů dolarů. Mezinárodní finanční korporace, což je odnož banky pro privátní sektor, zase založila společnost IFC Sukuk Company, která v roce 2015 vydala certifikáty o svěřenství v hodnotě 100 milionů dolarů.

Secure your copy of PS Quarterly: The Climate Crucible
PS_Quarterly_Q3-24_1333x1000_No-Text

Secure your copy of PS Quarterly: The Climate Crucible

The newest issue of our magazine, PS Quarterly: The Climate Crucible, is here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.

Subscribe Now

Agentura pro multilaterální investiční garance (MIGA), další odnož Světové banky zaměřená na pojištění proti politickým rizikům, poskytla investiční garance vyhovující požadavkům šaríi v objemu 427 milionů dolarů na infrastrukturální projekt v Džibutsku a pojištění proti politickému riziku v hodnotě 450 milionů dolarů na telekomunikační investici v Indonésii. A ve spolupráci se Skupinou Islámské rozvojové banky, Organizací spojených národů a dalšími dárci vytvořila Světová banka společný nástroj, který má pomáhat zemím nejsilněji postiženým nestabilitou formou zlevněného financování, které zahrnuje i poskytnutí islámských financí Libanonu a Jordánsku tak, aby tyto země snáze nesly náklady spojené s podporou syrských uprchlíků.

Životně důležitou roli při zvyšování inkluze finančních systémů, a to zejména u skupin čelících větším překážkám vstupu, mohou hrát nové technologie. Například zhruba 90% syrských uprchlíků má přístup k chytrým telefonům, jejichž prostřednictvím by mohli využívat finančních služeb. Je třeba vyvinout úsilí, abychom těchto technologií maximálně využili.

A konečně jsou zde humanitární cíle. Samozřejmě se pracuje na vyřešení otázky, jak by se daly vakf (islámská dobročinná nadace), zakát (povinná náboženská daň) a řada dalších islámských finančních nástrojů efektivně využít tak, aby naplňovaly humanitární potřeby.

Islámské finance mohou přispět k nalezení tolik potřebných řešení rozvojových problémů muslimského světa. Jejich schopnost zvyšovat finanční stabilitu, podporovat finanční začleňování a být hnacím motorem trvale udržitelného rozvoje by mohla rozproudit transformativní změny v celém regionu. Aby se tento potenciál realizoval, potřebují islámské finance ve stejné míře jako jejich konvenční obdoba odpovídající vstřícné prostředí charakterizované rovnými podmínkami pro všechny, dostatečným regulačním rámcem a efektivními partnerstvími.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

https://prosyn.org/rU3awJdcs