NEW YORK – Svět si velmi dobře uvědomuje, že klimatická krize je jednou z hlavních překážek trvale udržitelného rozvoje. Navzdory dramatickým důkazům o smrtících důsledcích klimatických změn a navzdory tomu, že disponujeme znalostmi, technologiemi i prostředky k jejich zmírnění, však dál kráčíme po vysokouhlíkové cestě, která ohrožuje naše přežití.
Zároveň víme, že klimatická stabilizace závisí na celospolečenské reakci, a tudíž na rovné a spravedlivé účasti všech občanů na vládnutí. Ani k tomu však zatím nedošlo: ženy mají v klimatickém rozhodovacím procesu nedostatečné zastoupení. A i když se tento trend pomalu obrací, pro prosazení genderově citlivé reakce na klimatické změny je zapotřebí dělat více. Nabízejí se tři imperativy: vedoucí role žen, práva původních obyvatel a vzdělání.
Snaha o zlepšení rovnosti pohlaví v klimatickém řízení probíhá už téměř deset let. V roce 2014 přijali delegáti konference COP20 Limský pracovní program pro rovnost pohlaví, aby podnítili začlenění většího počtu žen do jednání o klimatických změnách. O pět let později na konferenci COP25 v Madridu však 60% vládních delegátů a 73% šéfů delegací a jejich zástupců tvořili muži.
Tato nerovnováha vedla k přijetí Rozšířeného limského pracovního programu a akčního plánu pro rovnost pohlaví. Podle tohoto rozšířeného plánu se účastníci globálních rozhovorů o klimatu zavázali jmenovat a poskytnout podporu národním genderovým a klimatickým centrům pro jednání o klimatu a také projektové implementaci a monitoringu. Přesto v letech 2019 až 2021 zaujímaly ženy v jednáních o změně klimatu a v expertních mechanismech pouze 33% všech vedoucích pozic.
Snaha začlenit ženy do těchto diskusí však pokračuje. Finální dohoda zveřejněná na závěr listopadové konference COP26 v Glasgowě zahrnovala i rovnost pohlaví a vedoucí roli žen coby stěžejní prvky strategií klimatické politiky a akce. To je jasné uznání, že přechod na čistou nulu bude možný pouze prostřednictvím aktivních občanských postojů, v nichž budou hrát ženy klíčovou roli.
Ženy jsou klimatickými změnami postiženy nepoměrně více než muži, ale zároveň jsou důležitými hybatelkami změn. Dáme-li ženám místo u rozhodovacího stolu a podíváme-li se na strategie nízkouhlíkového rozvoje genderovou optikou, učiníme velký krok vpřed ve snaze zmírnit klimatické změny a adaptovat se na ně.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Přechod na uhlíkovou neutralitu vyžaduje radikální změnu výrobních systémů a zažitých schémat spotřeby ve všech sektorech. Ženy musí být součástí procesu vývoje efektivních politik. Je to olbřímí úkol, ale existují příklady hodné následování.
Například Kostarika si vytyčila jasnou cestu směrem k nulovým emisím oxidu uhličitého. Od roku 2014 pochází více než 98% energie vyrobené v Kostarice z obnovitelných zdrojů. A v roce 2021 získala země cenu Earthshot za svůj model ochrany klimatu, v jehož rámci dostávají místní občané zaplaceno za ochranu a obnovu přírodních ekosystémů včetně deštných pralesů. Úspěch Kostariky lze do značné míry připsat vůli jejích občanů k trvale udržitelnému rozvoji a zapojení domorodých a venkovských žen do klimatické adaptace, produkci znalostí a snah o zvýšení odolnosti.
Právě domorodé a venkovské ženy jsou vůči klimatickým změnám a zhoršování životního prostředí nejzranitelnější. Začlenění těchto žen do tvorby trvale udržitelných postupů je tudíž stěžejním předpokladem zajištění efektivity rozhodnutí týkajících se klimatu. Iniciativy, jako je projekt Sdílené společnosti Madridského klubu, kladou důraz na skutečnost, že i domorodé komunity mají právo být do těchto diskusí zapojeny, a uvědomují si, že místní komunity s vyšší pravděpodobností podpoří a budou realizovat plány ochrany klimatu, pokud se plně začlení do jejich vývoje.
Další klíčovou složkou inkluzivního klimatického rozhodování je vzdělání. V roce 2021 vyzvalo UNESCO, aby se do roku 2025 stala základním prvkem učebních osnov ve všech zemích ekologická výchova. V Berlínské deklaraci o vzdělání pro trvale udržitelný rozvoj se konstatuje, že ekologická výchova musí být od útlého věku dostupná pro dívky i chlapce, abychom zajistili, že budoucí generace budou mít dostatečné znalosti k tomu, aby na klimatické změny reagovaly. Důraz na rovnost pohlaví a nediskriminační přístup ke klimatickým znalostem a dovednostem zvýší schopnost mladých lidí prosazovat změnu.
Nedávný veskrze pánský „oběd ředitelů“ zorganizovaný na mnichovské bezpečnostní konferenci ukazuje, že v nejvyšších patrech globálního rozhodovacího procesu ženy stále chybějí. Vedoucí role žen je však zapotřebí pro efektivní reakci na společné globální výzvy. Bez aktivní a smysluplné participace žen a dívek na místních, národních i globálních klimatických strategiích zůstane uhlíkově neutrální budoucnost i nadále nedosažitelná.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
With German voters clearly demanding comprehensive change, the far right has been capitalizing on the public's discontent and benefiting from broader global political trends. If the country's democratic parties cannot deliver, they may soon find that they are no longer the mainstream.
explains why the outcome may decide whether the political “firewall” against the far right can hold.
The Russian and (now) American vision of "peace" in Ukraine would be no peace at all. The immediate task for Europe is not only to navigate Donald’s Trump unilateral pursuit of a settlement, but also to ensure that any deal does not increase the likelihood of an even wider war.
sees a Korea-style armistice with security guarantees as the only viable option in Ukraine.
Rather than engage in lengthy discussions to pry concessions from Russia, US President Donald Trump seems committed to giving the Kremlin whatever it wants to end the Ukraine war. But rewarding the aggressor and punishing the victim would amount to setting the stage for the next war.
warns that by punishing the victim, the US is setting up Europe for another war.
Within his first month back in the White House, Donald Trump has upended US foreign policy and launched an all-out assault on the country’s constitutional order. With US institutions bowing or buckling as the administration takes executive power to unprecedented extremes, the establishment of an authoritarian regime cannot be ruled out.
The rapid advance of AI might create the illusion that we have created a form of algorithmic intelligence capable of understanding us as deeply as we understand one another. But these systems will always lack the essential qualities of human intelligence.
explains why even cutting-edge innovations are not immune to the world’s inherent unpredictability.
NEW YORK – Svět si velmi dobře uvědomuje, že klimatická krize je jednou z hlavních překážek trvale udržitelného rozvoje. Navzdory dramatickým důkazům o smrtících důsledcích klimatických změn a navzdory tomu, že disponujeme znalostmi, technologiemi i prostředky k jejich zmírnění, však dál kráčíme po vysokouhlíkové cestě, která ohrožuje naše přežití.
Zároveň víme, že klimatická stabilizace závisí na celospolečenské reakci, a tudíž na rovné a spravedlivé účasti všech občanů na vládnutí. Ani k tomu však zatím nedošlo: ženy mají v klimatickém rozhodovacím procesu nedostatečné zastoupení. A i když se tento trend pomalu obrací, pro prosazení genderově citlivé reakce na klimatické změny je zapotřebí dělat více. Nabízejí se tři imperativy: vedoucí role žen, práva původních obyvatel a vzdělání.
Snaha o zlepšení rovnosti pohlaví v klimatickém řízení probíhá už téměř deset let. V roce 2014 přijali delegáti konference COP20 Limský pracovní program pro rovnost pohlaví, aby podnítili začlenění většího počtu žen do jednání o klimatických změnách. O pět let později na konferenci COP25 v Madridu však 60% vládních delegátů a 73% šéfů delegací a jejich zástupců tvořili muži.
Tato nerovnováha vedla k přijetí Rozšířeného limského pracovního programu a akčního plánu pro rovnost pohlaví. Podle tohoto rozšířeného plánu se účastníci globálních rozhovorů o klimatu zavázali jmenovat a poskytnout podporu národním genderovým a klimatickým centrům pro jednání o klimatu a také projektové implementaci a monitoringu. Přesto v letech 2019 až 2021 zaujímaly ženy v jednáních o změně klimatu a v expertních mechanismech pouze 33% všech vedoucích pozic.
Snaha začlenit ženy do těchto diskusí však pokračuje. Finální dohoda zveřejněná na závěr listopadové konference COP26 v Glasgowě zahrnovala i rovnost pohlaví a vedoucí roli žen coby stěžejní prvky strategií klimatické politiky a akce. To je jasné uznání, že přechod na čistou nulu bude možný pouze prostřednictvím aktivních občanských postojů, v nichž budou hrát ženy klíčovou roli.
Ženy jsou klimatickými změnami postiženy nepoměrně více než muži, ale zároveň jsou důležitými hybatelkami změn. Dáme-li ženám místo u rozhodovacího stolu a podíváme-li se na strategie nízkouhlíkového rozvoje genderovou optikou, učiníme velký krok vpřed ve snaze zmírnit klimatické změny a adaptovat se na ně.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Přechod na uhlíkovou neutralitu vyžaduje radikální změnu výrobních systémů a zažitých schémat spotřeby ve všech sektorech. Ženy musí být součástí procesu vývoje efektivních politik. Je to olbřímí úkol, ale existují příklady hodné následování.
Například Kostarika si vytyčila jasnou cestu směrem k nulovým emisím oxidu uhličitého. Od roku 2014 pochází více než 98% energie vyrobené v Kostarice z obnovitelných zdrojů. A v roce 2021 získala země cenu Earthshot za svůj model ochrany klimatu, v jehož rámci dostávají místní občané zaplaceno za ochranu a obnovu přírodních ekosystémů včetně deštných pralesů. Úspěch Kostariky lze do značné míry připsat vůli jejích občanů k trvale udržitelnému rozvoji a zapojení domorodých a venkovských žen do klimatické adaptace, produkci znalostí a snah o zvýšení odolnosti.
Právě domorodé a venkovské ženy jsou vůči klimatickým změnám a zhoršování životního prostředí nejzranitelnější. Začlenění těchto žen do tvorby trvale udržitelných postupů je tudíž stěžejním předpokladem zajištění efektivity rozhodnutí týkajících se klimatu. Iniciativy, jako je projekt Sdílené společnosti Madridského klubu, kladou důraz na skutečnost, že i domorodé komunity mají právo být do těchto diskusí zapojeny, a uvědomují si, že místní komunity s vyšší pravděpodobností podpoří a budou realizovat plány ochrany klimatu, pokud se plně začlení do jejich vývoje.
Další klíčovou složkou inkluzivního klimatického rozhodování je vzdělání. V roce 2021 vyzvalo UNESCO, aby se do roku 2025 stala základním prvkem učebních osnov ve všech zemích ekologická výchova. V Berlínské deklaraci o vzdělání pro trvale udržitelný rozvoj se konstatuje, že ekologická výchova musí být od útlého věku dostupná pro dívky i chlapce, abychom zajistili, že budoucí generace budou mít dostatečné znalosti k tomu, aby na klimatické změny reagovaly. Důraz na rovnost pohlaví a nediskriminační přístup ke klimatickým znalostem a dovednostem zvýší schopnost mladých lidí prosazovat změnu.
Nedávný veskrze pánský „oběd ředitelů“ zorganizovaný na mnichovské bezpečnostní konferenci ukazuje, že v nejvyšších patrech globálního rozhodovacího procesu ženy stále chybějí. Vedoucí role žen je však zapotřebí pro efektivní reakci na společné globální výzvy. Bez aktivní a smysluplné participace žen a dívek na místních, národních i globálních klimatických strategiích zůstane uhlíkově neutrální budoucnost i nadále nedosažitelná.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka