JOHANNESBURG – Afrika stojí uprostřed vzdělávací krize. Navzdory závazkům zlepšení přístupu ke vzdělání pro všechny děti do roku 2030 mnoho afrických států nedokáže tuto ambiciózní součást Cílů trvale udržitelného rozvoje OSN (SDG) financovat. Stále je čas tento nedostatek financí řešit, ale jen za předpokladu, že začneme razantně přijímat nové investiční strategie.
Přibližně polovina mladých lidí z celého světa včetně zhruba 400 milionů dívek dnes nedostává takové vzdělání, aby mohla obstát na pracovištích budoucnosti. Tento problém je nejpalčivější v Africe; ačkoliv 75% dívek v subsaharské Africe nastoupí do školy, jen 8% z nich si dokončí střední vzdělání. Subsaharská Afrika je jediným regionem, kde se ženy stále ve stejném poměru jako muži nezapisují k terciárnímu vzdělávání nebo ho neabsolvují.
Tyto problémy jsou dobře známé, byť se ne vždy řeší. Méně pochopený je protichůdný dopad budoucího růstu v Africe na dostupnost prostředků určených na vzdělání.
Očekává se, že do roku 2030 dosáhne téměř 30 afrických zemí statusu země s nižším středním příjmem, který Světová banka definuje jako hrubý národní důchod (GNI) na obyvatele ve výši 1026 až 4035 dolarů. Jakmile se státy k této úrovni rozvoje přiblíží, budou potřebovat nové investice do zkvalitňování zdravotnictví a školství, a mobilizace domácích daňových příjmů se tak stane klíčovou složkou rozpočtových strategií.
Momentálně však odhadované daňové příjmy ve většině zemí nebudou stačit k pokrytí nákladů spojených se zlepšováním vzdělávacích výstupů. V důsledku toho hrozí, že krize kolem financování vzdělávání zhatí naděje na trvalý rychlý růst a prosperitu.
Tradiční formy mezinárodní pomoci budou při rozvoji afrického vzdělávacího sektoru i nadále hrát svou roli. Vzhledem k předpokládaným růstům GNI se už však většina zemí s nižšími středními příjmy nebude moci ucházet o granty a úvěry s nízkou či nulovou úrokovou sazbou, které jsou jim v současné době k dispozici. V důsledku toho budou miliony mladých Afričanů trpět následky paradoxu mezinárodního rozvoje: země budou příliš prosperující na to, aby dosáhly na nejlepší možnosti financování, ale příliš chudé na to, aby dokázaly samy uspokojit vzdělávací potřeby svých občanů.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Doufáme, že se nám podaří rozšířit dárcovské záruky v objemu dvou miliard dolarů a poskytnout asi 10 miliard dolarů v podobě grantů a zlevněných zdrojů na vzdělání zemím, které to nejvíce potřebují. Má to však háček: vlády usilující o přístup k těmto prostředkům musí nejprve demonstrovat zájem o dlouhodobou vzdělávací reformu a schopnost ji realizovat.
Tento přístup má zlepšit efektivitu grantů a umožnit státům, aby posilovaly svou ekonomickou odolnost prostřednictvím vzdělanější pracovní síly. Výzkumy ukazují, že v zemích s nižšími středními příjmy zvyšuje každý dolar vynaložený na vzdělání výdělečnou schopnost absolventa o 4 dolary. Náš dlouhodobý cíl je jinými slovy širší než pouhé budování škol či výuka matematiky; jde nám o vytvoření podmínek pro trvalou společenskou a ekonomickou změnu.
Podobné strategie financování už prokázaly svou úspěšnost v sektoru zdravotnictví. Například Mezinárodní finanční nástroj pro imunizaci byl vytvořen za účelem zajišťování financí pro světovou alianci za očkování a imunizaci GAVI. Nakonec se podařilo mobilizovat nové finanční zdroje v objemu několika miliard dolarů, které pomohly naočkovat více než 640 milionů dětí a zachránit přes devět milionů životů. Rovněž ekonomická návratnost byla ohromující: jedna studie, která zkoumala výsledky v 73 zemích, zjistila, že každý dolar vynaložený na imunizace přinesl v oblasti zdravotní péče úspory ve výši 18 dolarů. Nástroj pro financování vzdělání může mít potenciálně podobný dopad.
Miliony mladých lidí z celého světa, zejména mladých dívek v Africe, nemohou vyniknout, protože je jim upírán přístup ke kvalitnímu vzdělání. Pouhých 12 let před vypršením SDG je nutné posunout vzdělávací krizi v Africe na první místo rozvojové agendy. Vedoucí vládní představitelé běžně tvrdí, že děti jsou naše budoucnost. Pokud tomu opravdu věří, musí dát programům typu Mezinárodního finančního nástroje pro vzdělání takovou prioritu, jakou si zaslouží.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
According to the incoming chair of US President Donald Trump’s Council of Economic Advisers, America runs large trade deficits and struggles to compete in manufacturing because foreign demand for US financial assets has made the dollar too strong. It’s an argument that manages to be both logically incoherent and historically wrong.
is unpersuaded by the argument made by presidential advisers for unilaterally restructuring global trade.
By launching new trade wars and ordering the creation of a Bitcoin reserve, Donald Trump is assuming that US trade partners will pay any price to maintain access to the American market. But if he is wrong about that, the dominance of the US dollar, and all the advantages it confers, could be lost indefinitely.
doubts the US administration can preserve the greenback’s status while pursuing its trade and crypto policies.
Diane Coyle
suggests ways to account for “free” digital services in economic frameworks, considers how to prevent the emergence of AI monopolies, warns that cutting funding for basic research is tantamount to destroying the US economy’s foundations, and more.
JOHANNESBURG – Afrika stojí uprostřed vzdělávací krize. Navzdory závazkům zlepšení přístupu ke vzdělání pro všechny děti do roku 2030 mnoho afrických států nedokáže tuto ambiciózní součást Cílů trvale udržitelného rozvoje OSN (SDG) financovat. Stále je čas tento nedostatek financí řešit, ale jen za předpokladu, že začneme razantně přijímat nové investiční strategie.
Přibližně polovina mladých lidí z celého světa včetně zhruba 400 milionů dívek dnes nedostává takové vzdělání, aby mohla obstát na pracovištích budoucnosti. Tento problém je nejpalčivější v Africe; ačkoliv 75% dívek v subsaharské Africe nastoupí do školy, jen 8% z nich si dokončí střední vzdělání. Subsaharská Afrika je jediným regionem, kde se ženy stále ve stejném poměru jako muži nezapisují k terciárnímu vzdělávání nebo ho neabsolvují.
Tyto problémy jsou dobře známé, byť se ne vždy řeší. Méně pochopený je protichůdný dopad budoucího růstu v Africe na dostupnost prostředků určených na vzdělání.
Očekává se, že do roku 2030 dosáhne téměř 30 afrických zemí statusu země s nižším středním příjmem, který Světová banka definuje jako hrubý národní důchod (GNI) na obyvatele ve výši 1026 až 4035 dolarů. Jakmile se státy k této úrovni rozvoje přiblíží, budou potřebovat nové investice do zkvalitňování zdravotnictví a školství, a mobilizace domácích daňových příjmů se tak stane klíčovou složkou rozpočtových strategií.
Momentálně však odhadované daňové příjmy ve většině zemí nebudou stačit k pokrytí nákladů spojených se zlepšováním vzdělávacích výstupů. V důsledku toho hrozí, že krize kolem financování vzdělávání zhatí naděje na trvalý rychlý růst a prosperitu.
Tradiční formy mezinárodní pomoci budou při rozvoji afrického vzdělávacího sektoru i nadále hrát svou roli. Vzhledem k předpokládaným růstům GNI se už však většina zemí s nižšími středními příjmy nebude moci ucházet o granty a úvěry s nízkou či nulovou úrokovou sazbou, které jsou jim v současné době k dispozici. V důsledku toho budou miliony mladých Afričanů trpět následky paradoxu mezinárodního rozvoje: země budou příliš prosperující na to, aby dosáhly na nejlepší možnosti financování, ale příliš chudé na to, aby dokázaly samy uspokojit vzdělávací potřeby svých občanů.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Mezinárodní komise pro financování globálních vzdělávacích příležitostí, kde působím jako komisařka, naštěstí pomáhá formulovat řešení. Jde o novátorský přístup s názvem Mezinárodní finanční nástroj pro vzdělání, který si klade za cíl pomáhat zemím s nižšími středními příjmy investovat do vzdělání – zejména do programů pro ženy a dívky – trvaleji udržitelnými způsoby.
Doufáme, že se nám podaří rozšířit dárcovské záruky v objemu dvou miliard dolarů a poskytnout asi 10 miliard dolarů v podobě grantů a zlevněných zdrojů na vzdělání zemím, které to nejvíce potřebují. Má to však háček: vlády usilující o přístup k těmto prostředkům musí nejprve demonstrovat zájem o dlouhodobou vzdělávací reformu a schopnost ji realizovat.
Tento přístup má zlepšit efektivitu grantů a umožnit státům, aby posilovaly svou ekonomickou odolnost prostřednictvím vzdělanější pracovní síly. Výzkumy ukazují, že v zemích s nižšími středními příjmy zvyšuje každý dolar vynaložený na vzdělání výdělečnou schopnost absolventa o 4 dolary. Náš dlouhodobý cíl je jinými slovy širší než pouhé budování škol či výuka matematiky; jde nám o vytvoření podmínek pro trvalou společenskou a ekonomickou změnu.
Podobné strategie financování už prokázaly svou úspěšnost v sektoru zdravotnictví. Například Mezinárodní finanční nástroj pro imunizaci byl vytvořen za účelem zajišťování financí pro světovou alianci za očkování a imunizaci GAVI. Nakonec se podařilo mobilizovat nové finanční zdroje v objemu několika miliard dolarů, které pomohly naočkovat více než 640 milionů dětí a zachránit přes devět milionů životů. Rovněž ekonomická návratnost byla ohromující: jedna studie, která zkoumala výsledky v 73 zemích, zjistila, že každý dolar vynaložený na imunizace přinesl v oblasti zdravotní péče úspory ve výši 18 dolarů. Nástroj pro financování vzdělání může mít potenciálně podobný dopad.
Miliony mladých lidí z celého světa, zejména mladých dívek v Africe, nemohou vyniknout, protože je jim upírán přístup ke kvalitnímu vzdělání. Pouhých 12 let před vypršením SDG je nutné posunout vzdělávací krizi v Africe na první místo rozvojové agendy. Vedoucí vládní představitelé běžně tvrdí, že děti jsou naše budoucnost. Pokud tomu opravdu věří, musí dát programům typu Mezinárodního finančního nástroje pro vzdělání takovou prioritu, jakou si zaslouží.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.