CAMBRIDGE – Nic nenapáchá spoušť – nebo nezprostředkuje konsensus – spolehlivěji než mlhavý jazyk. Ludwig Wittgenstein tvrdil, že filozofické hádanky jsou ve skutečnosti jen důsledkem nesprávného užívání jazyka. Naproti tomu umění diplomacie spočívá v nacházení jazyka, jenž dokáže skrýt nesouhlas.
Jedna z myšlenek, na které se ekonomové téměř jednomyslně shodují, zní tak, že kromě nerostného bohatství lze převážnou část obrovských rozdílů v příjmech bohatých a chudých zemí připsat nikoliv kapitálu či vzdělání, nýbrž spíše „technologiím“. Co to však technologie jsou?
Odpověď na tuto otázku vysvětluje neobvyklou shodu mezi ekonomy, poněvadž „technologie“ se měří jako svého druhu samostatná kategorie, jako jakýsi zbytek – nositel Nobelovy ceny Robert Solow ji označoval za „multifaktorovou produktivitu“, která zůstává nevysvětlená po zohlednění ostatních výrobních vstupů, jako jsou fyzický a lidský kapitál. Jak v roce 1956 trefně poznamenal Moses Abramovitz, tento zbytek není v podstatě ničím více než „měřítkem naší nevědomosti“.
CAMBRIDGE – Nic nenapáchá spoušť – nebo nezprostředkuje konsensus – spolehlivěji než mlhavý jazyk. Ludwig Wittgenstein tvrdil, že filozofické hádanky jsou ve skutečnosti jen důsledkem nesprávného užívání jazyka. Naproti tomu umění diplomacie spočívá v nacházení jazyka, jenž dokáže skrýt nesouhlas.
Jedna z myšlenek, na které se ekonomové téměř jednomyslně shodují, zní tak, že kromě nerostného bohatství lze převážnou část obrovských rozdílů v příjmech bohatých a chudých zemí připsat nikoliv kapitálu či vzdělání, nýbrž spíše „technologiím“. Co to však technologie jsou?
Odpověď na tuto otázku vysvětluje neobvyklou shodu mezi ekonomy, poněvadž „technologie“ se měří jako svého druhu samostatná kategorie, jako jakýsi zbytek – nositel Nobelovy ceny Robert Solow ji označoval za „multifaktorovou produktivitu“, která zůstává nevysvětlená po zohlednění ostatních výrobních vstupů, jako jsou fyzický a lidský kapitál. Jak v roce 1956 trefně poznamenal Moses Abramovitz, tento zbytek není v podstatě ničím více než „měřítkem naší nevědomosti“.