PAŘÍŽ – Po strmém propadu hodnoty v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu se rubl vyškrábal zpět na předválečné úrovně. Pro Kreml by to ale mělo být malou útěchou, protože faktory, které vedly k odrazu rublu, předznamenávají další problémy v ekonomické výkonnosti Ruska.
Západ v reakci na válku ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině projevil téměř bezprecedentní jednotu a rozhodnost. Už během tří dnů od začátku invaze západní vlády zmrazily ve svých jednotlivých jurisdikcích velkou část devizových rezerv ruské centrální banky.
Tento krok podnítil v Rusku finanční paniku – a vyvolal silnou reakci tvůrců politik. Centrální banka 28. února zavedla přísnou regulaci kapitálu, utužila restrikce obchodování s měnami a zvedla klíčovou měnověpolitickou sazbu z 9,5 % na 20 %.
Ruská vláda pak nařídila všem ruským vývozcům repatriovat a směnit 80 % svých exportních výnosů za rubly a centrální banka zavedla 30% poplatek (později snížený na 12 %) u nákupů cizích měn. Různým třídám zájemců bylo zakázáno nakupovat americké dolary a držitelé bankovních depozit denominovaných v cizí měně byly vystaveni významným omezením výběru svých úspor.
Navzdory této pohotové politické reakci se však oficiální směnný kurz posunul z 81 rublů za dolar z doby před válkou na 139 za dolar k 9. březnu (třebaže hodnota na černém trhu byla údajně ještě mnohem vyšší). Podstatně zrychlila inflace; v prvních třech týdnech války vystoupalo tempo růstu oficiálního indexu spotřebitelských cen na 2 % za týden (181% roční tempo), než zpomalilo na 1 % za týden (68 % ročně).
Ruská měna se od té doby vrátila do pásma 80 rublů za dolar. Toto zhodnocení ale nemusí být reálné. Pokud je trh s měnou silně svázán, její kurz nemusí odrážet tržní hodnotu. Za sovětské éry vlajkové noviny komunistické strany, Pravda, vytrvale uváděly, že oficiální směnný kurz je 0,6 rublu za dolar, leč nikdo to nepovažoval za vyjádření opravdové síly tamní měny.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Jistěže, existují zřetelné známky, že tlak na rubl polevuje. Koncem minulého týdne centrální banka zrušila 12% poplatek za nákup dolarů, uvolnila některá omezení pro měnové vklady a především snížila měnověpolitickou sazbu z 20 % na 17 %, přičemž dala najevo, že přijde další uvolňování. Tyto činy hovoří hlasitěji než oficiální prohlášení o síle ruské ekonomiky.
Přesto letošní růstové vyhlídka Ruska zůstávají ponuré. Podle centrální banky se HDP v letošním roce sníží o 8 %; před válkou se očekávalo zvýšení o 2,4 %. Institut mezinárodních financí predikuje 15% propad HDP, zatímco Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a většina mezinárodních investičních bank očekávají 10% recesi. Šéf ruské Účetní komory Alexej Kudrin souhlasí.
Nedávné zhodnocení rublu tyto pesimistické názory nevyvrací, protože zotavení směnného kurzu pouze odráží bezprecedentní restrikce dovozu a vyšší ceny ropy a plynu.
Západní vlády uvalily přísné sankce na export technologií do Ruska a ještě je zostřuje bojkot ze strany soukromého sektoru, který vedl ke stažení více než 600 západních společností z Ruska. Domácnosti a podniky ztratily v Rusku přístup k mnoha položkám dováženého spotřebního zboží a vstupních polotovarů, zatímco uzavření vzdušných prostorů a bojkot ze strany Airbusu, Boeingu a předních pojišťoven a leasingových společností Rusům téměř znemožnily vycestovat na Západ.
Poněvadž tyto restrikce podstatně osekaly ruskou poptávku po dovozu, poznamenávají ekonomové Oleg Icchoki a Dmitrij Muchin, snížily také poptávku po dolarech (jichž je k nákupu takového zboží zapotřebí), čímž tlačí směnný kurz rublu nahoru. To ale není dobrá zpráva pro ruskou ekonomiku, která bude nutně zpomalovat.
Tak jako pandemie covidu-19 přinutila firmy po celém světě uvědomit si vlastní závislost na globálních dodavatelských řetězcích, Putinova válka ukazuje ruským podnikům, že se neobejdou bez dovozu. I ty, které si pořizují zásoby na domácím trhu, zjistily, že na dovozu ze Západu závisejí jejich dodavatelé. Právě proto se zadrhl ruský automobilový průmysl, jehož odbyt se v březnu propadl na třetinovou úroveň oproti březnu 2021.
Poptávku po dolarech navíc dále snižují finanční sankce, které pro Rusko v zásadě staví mimo zákon použití americké měny i ke splátkám jeho dolarového dluhu. Tato opatření už vyústila ve formální suverénní platební neschopnost.
Druhým faktorem, který pohání zhodnocování rublu, je vysoká cena ropy, která se vrátila na úrovně roku 2014. Tehdy se ruská měna obchodovala za 38 rublů za dolar, tedy 52 rublů za dolar v dnešních cenách (po korekci o inflaci v Rusku a ve Spojených státech). Dnešní ceny ropy tedy naznačují možnost dalšího zhodnocování rublu, až na fakt, že vlivem geopolitického rizika a úniku kapitálu je rubl slabší, než jinak mohl být.
Dnešní směnné kurzy naznačují, že ruská platební bilance se silně opírá o současné ceny ropy, což znamená, že fiskální výsledky se také drží. Včasné sankce sice zmrazily značnou část Putinovy zásoby peněz, ale vysoké ceny ropy zajišťují podstatné každodenní přílivy.
I to by ale pro Putina mohl začít být problém. Jak nedávno poukázal vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell, EU od začátku války poslala do Ruska 35 miliard eur, ale na pomoc Ukrajině jen miliardu. Tento otřesný rozdíl není evropským lídrům lhostejný, jak dokládá sílící podpora embarga na ropu a plyn. Evropané už ve skutečnosti u embarga neprobírají „jestli“, ale spíš „kdy“.
Rozhodnutí celé EU zastavit dovoz ruské ropy a plynu bude mít katastrofální důsledky pro federální rozpočet Ruska a nedávné zotavení rublu začne být neudržitelné.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
According to the incoming chair of US President Donald Trump’s
Council of Economic Advisers, America runs large trade deficits and
struggles to compete in manufacturing because foreign demand for US
financial assets has made the dollar too strong. It is not a persuasive
argument.
is unpersuaded by the argument made by presidential advisers for unilaterally restructuring global trade.
By launching new trade wars and ordering the creation of a Bitcoin reserve, Donald Trump is assuming that US trade partners will pay any price to maintain access to the American market. But if he is wrong about that, the dominance of the US dollar, and all the advantages it confers, could be lost indefinitely.
doubts the US administration can preserve the greenback’s status while pursuing its trade and crypto policies.
Diane Coyle
suggests ways to account for “free” digital services in economic frameworks, considers how to prevent the emergence of AI monopolies, warns that cutting funding for basic research is tantamount to destroying the US economy’s foundations, and more.
PAŘÍŽ – Po strmém propadu hodnoty v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu se rubl vyškrábal zpět na předválečné úrovně. Pro Kreml by to ale mělo být malou útěchou, protože faktory, které vedly k odrazu rublu, předznamenávají další problémy v ekonomické výkonnosti Ruska.
Západ v reakci na válku ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině projevil téměř bezprecedentní jednotu a rozhodnost. Už během tří dnů od začátku invaze západní vlády zmrazily ve svých jednotlivých jurisdikcích velkou část devizových rezerv ruské centrální banky.
Tento krok podnítil v Rusku finanční paniku – a vyvolal silnou reakci tvůrců politik. Centrální banka 28. února zavedla přísnou regulaci kapitálu, utužila restrikce obchodování s měnami a zvedla klíčovou měnověpolitickou sazbu z 9,5 % na 20 %.
Ruská vláda pak nařídila všem ruským vývozcům repatriovat a směnit 80 % svých exportních výnosů za rubly a centrální banka zavedla 30% poplatek (později snížený na 12 %) u nákupů cizích měn. Různým třídám zájemců bylo zakázáno nakupovat americké dolary a držitelé bankovních depozit denominovaných v cizí měně byly vystaveni významným omezením výběru svých úspor.
Navzdory této pohotové politické reakci se však oficiální směnný kurz posunul z 81 rublů za dolar z doby před válkou na 139 za dolar k 9. březnu (třebaže hodnota na černém trhu byla údajně ještě mnohem vyšší). Podstatně zrychlila inflace; v prvních třech týdnech války vystoupalo tempo růstu oficiálního indexu spotřebitelských cen na 2 % za týden (181% roční tempo), než zpomalilo na 1 % za týden (68 % ročně).
Ruská měna se od té doby vrátila do pásma 80 rublů za dolar. Toto zhodnocení ale nemusí být reálné. Pokud je trh s měnou silně svázán, její kurz nemusí odrážet tržní hodnotu. Za sovětské éry vlajkové noviny komunistické strany, Pravda, vytrvale uváděly, že oficiální směnný kurz je 0,6 rublu za dolar, leč nikdo to nepovažoval za vyjádření opravdové síly tamní měny.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Jistěže, existují zřetelné známky, že tlak na rubl polevuje. Koncem minulého týdne centrální banka zrušila 12% poplatek za nákup dolarů, uvolnila některá omezení pro měnové vklady a především snížila měnověpolitickou sazbu z 20 % na 17 %, přičemž dala najevo, že přijde další uvolňování. Tyto činy hovoří hlasitěji než oficiální prohlášení o síle ruské ekonomiky.
Přesto letošní růstové vyhlídka Ruska zůstávají ponuré. Podle centrální banky se HDP v letošním roce sníží o 8 %; před válkou se očekávalo zvýšení o 2,4 %. Institut mezinárodních financí predikuje 15% propad HDP, zatímco Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a většina mezinárodních investičních bank očekávají 10% recesi. Šéf ruské Účetní komory Alexej Kudrin souhlasí.
Nedávné zhodnocení rublu tyto pesimistické názory nevyvrací, protože zotavení směnného kurzu pouze odráží bezprecedentní restrikce dovozu a vyšší ceny ropy a plynu.
Západní vlády uvalily přísné sankce na export technologií do Ruska a ještě je zostřuje bojkot ze strany soukromého sektoru, který vedl ke stažení více než 600 západních společností z Ruska. Domácnosti a podniky ztratily v Rusku přístup k mnoha položkám dováženého spotřebního zboží a vstupních polotovarů, zatímco uzavření vzdušných prostorů a bojkot ze strany Airbusu, Boeingu a předních pojišťoven a leasingových společností Rusům téměř znemožnily vycestovat na Západ.
Poněvadž tyto restrikce podstatně osekaly ruskou poptávku po dovozu, poznamenávají ekonomové Oleg Icchoki a Dmitrij Muchin, snížily také poptávku po dolarech (jichž je k nákupu takového zboží zapotřebí), čímž tlačí směnný kurz rublu nahoru. To ale není dobrá zpráva pro ruskou ekonomiku, která bude nutně zpomalovat.
Tak jako pandemie covidu-19 přinutila firmy po celém světě uvědomit si vlastní závislost na globálních dodavatelských řetězcích, Putinova válka ukazuje ruským podnikům, že se neobejdou bez dovozu. I ty, které si pořizují zásoby na domácím trhu, zjistily, že na dovozu ze Západu závisejí jejich dodavatelé. Právě proto se zadrhl ruský automobilový průmysl, jehož odbyt se v březnu propadl na třetinovou úroveň oproti březnu 2021.
Poptávku po dolarech navíc dále snižují finanční sankce, které pro Rusko v zásadě staví mimo zákon použití americké měny i ke splátkám jeho dolarového dluhu. Tato opatření už vyústila ve formální suverénní platební neschopnost.
Druhým faktorem, který pohání zhodnocování rublu, je vysoká cena ropy, která se vrátila na úrovně roku 2014. Tehdy se ruská měna obchodovala za 38 rublů za dolar, tedy 52 rublů za dolar v dnešních cenách (po korekci o inflaci v Rusku a ve Spojených státech). Dnešní ceny ropy tedy naznačují možnost dalšího zhodnocování rublu, až na fakt, že vlivem geopolitického rizika a úniku kapitálu je rubl slabší, než jinak mohl být.
Dnešní směnné kurzy naznačují, že ruská platební bilance se silně opírá o současné ceny ropy, což znamená, že fiskální výsledky se také drží. Včasné sankce sice zmrazily značnou část Putinovy zásoby peněz, ale vysoké ceny ropy zajišťují podstatné každodenní přílivy.
I to by ale pro Putina mohl začít být problém. Jak nedávno poukázal vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell, EU od začátku války poslala do Ruska 35 miliard eur, ale na pomoc Ukrajině jen miliardu. Tento otřesný rozdíl není evropským lídrům lhostejný, jak dokládá sílící podpora embarga na ropu a plyn. Evropané už ve skutečnosti u embarga neprobírají „jestli“, ale spíš „kdy“.
Rozhodnutí celé EU zastavit dovoz ruské ropy a plynu bude mít katastrofální důsledky pro federální rozpočet Ruska a nedávné zotavení rublu začne být neudržitelné.
Z angličtiny přeložil David Daduč