NEW YORK – V nedávném zajímavém článku, který vyšel v týdeníku Times Literary Supplement, vyčinila ukrajinská spisovatelka, esejistka a básnířka Oksana Zabužková západním čtenářům, že nechtějí vidět ruské barbarství. Až příliš mnoho lidí se podle ní domnívá, že slavní ruští spisovatelé jako Fjodor Dostojevskij vyjadřovali humanistické evropské hodnoty. Tito lidé se však prý nedívají dostatečně hluboko do kruté ruské duše.
Zabužková se domnívá, že ruská literatura představuje „starodávnou kulturu, v níž lidé dýchají jen pod vodou a pěstují v sobě banální nenávist k těm, kdo mají místo žáber plíce“. Ruskou invazi na Ukrajinu lze chápat pouze prizmatem „dostojevskismu“, jenž je definován jako „výtrysk ryzího koncentrovaného zla a dlouho potlačované nenávisti a závisti“.
Tento typ kulturní analýzy má v sobě cosi staromódního. Třetí říše se kdysi běžně interpretovala jako nemoc německé duše: „od Luthera k Hitlerovi“, tvrdila tato teorie založená na předpokladu, že Lutherův antisemitismus zasel semínka nacismu už 350 let předtím, než se Hitler vůbec narodil. Takto hrubý pohled na německé dějiny však dnes zastává málokdo.
NEW YORK – V nedávném zajímavém článku, který vyšel v týdeníku Times Literary Supplement, vyčinila ukrajinská spisovatelka, esejistka a básnířka Oksana Zabužková západním čtenářům, že nechtějí vidět ruské barbarství. Až příliš mnoho lidí se podle ní domnívá, že slavní ruští spisovatelé jako Fjodor Dostojevskij vyjadřovali humanistické evropské hodnoty. Tito lidé se však prý nedívají dostatečně hluboko do kruté ruské duše.
Zabužková se domnívá, že ruská literatura představuje „starodávnou kulturu, v níž lidé dýchají jen pod vodou a pěstují v sobě banální nenávist k těm, kdo mají místo žáber plíce“. Ruskou invazi na Ukrajinu lze chápat pouze prizmatem „dostojevskismu“, jenž je definován jako „výtrysk ryzího koncentrovaného zla a dlouho potlačované nenávisti a závisti“.
Tento typ kulturní analýzy má v sobě cosi staromódního. Třetí říše se kdysi běžně interpretovala jako nemoc německé duše: „od Luthera k Hitlerovi“, tvrdila tato teorie založená na předpokladu, že Lutherův antisemitismus zasel semínka nacismu už 350 let předtím, než se Hitler vůbec narodil. Takto hrubý pohled na německé dějiny však dnes zastává málokdo.