LONDÝN – Nová globální dohoda na řešení problému klimatických změn již získává obrysy, neboť Spojené státy se připojily k Evropské unii a oficiálně předložily plán snížení emisí skleníkových plynů Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC). USA tím vyslaly silný signál, poněvadž jsou jednou z prvních zemí, které vyjádřily svůj závazek ke konkrétní akci v boji proti změně klimatu. Očekává se, že v následujících dnech se s vlastními plány připojí řada dalších zemí včetně Číny a Indie.
Dohromady budou tyto plány (známé jako „zamýšlené národně determinované příspěvky“ neboli INDC) představovat společnou globální snahu investovat do vzkvétající nízkouhlíkové budoucnosti.
A my jako spolupředsedové Aliance států a regionů při Klimatické skupině dnes vyzýváme vedoucí představitele národních vlád, aby se k tomuto úsilí připojili s ambiciózními klimatickými plány. Adresujeme tuto výzvu našim národním lídrům, protože se domníváme, že je správná, a protože víme, že ji lze uskutečnit.
O její správnosti jsme přesvědčeni proto, že jako šéfové vlád velkých států a regionů zodpovědní za realizaci vlastních klimatických plánů jsme pochopili, že řešení otázky klimatických změn je povinností a zároveň příležitostí. Povinnost je to v tom, že změny klimatu dnes mají dopad na naše každodenní životy. A příležitost je to v tom, že podpora trvale udržitelného rozvoje vytváří nová pracovní místa v oblasti čistých technologií a také diverzifikovanější, zelenější a odolnější ekonomiku.
Zároveň víme, že je to možné, protože to právě realizujeme. Každý z našich regionů snížil emise skleníkových plynů na úroveň roku 1990 nebo ještě níže, přičemž od okamžiku, kdy jsme s tímto úsilím započali, naše ekonomiky více než zdvojnásobily velikost. Dosáhli jsme toho zčásti i díky novátorské politice prosazované vládami, v jejichž čele stojíme.
V centru strategie québecké vlády pro boj proti klimatickým změnám stojí trh s uhlíkem pokrývající 85% emisí skleníkových plynů. Prvního ledna 2014 propojil Québec svůj uhlíkový trh s kalifornským, čímž vznikl největší regionální uhlíkový trh v Severní Americe. Veškeré příjmy z prodeje québeckých emisních jednotek putují do Zeleného fondu této provincie a reinvestují se do iniciativ zaměřených na další snižování emisí skleníkových plynů a na pomoc občanům Québeku s adaptací na dopady klimatických změn. Do roku 2020 investuje Québec do dosažení tohoto cíle další více než 3,3 miliardy dolarů, a přispěje tak k růstu své ekonomiky.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Baskické autonomní společenství zavedlo program s názvem Místní agenda 21, jehož cílem je podpořit v celém regionu lokální plány trvalé udržitelnosti. Díky tomuto programu přijaly takové plány téměř všechny městské samosprávy v Baskicku – tvoří je více než 25 000 projektů v oblastech, jako jsou mobilita, hospodaření s odpady či hospodářský rozvoj. Tyto lokální plány jsou dnes hnacím motorem trvale udržitelného rozvoje v regionu, přičemž výměna poznatků mezi jednotlivými samosprávami představuje základ dalšího pokroku.
Svazový stát Jižní Austrálie zase vyvinul nejpodpůrnější regulační rámec pro investice do obnovitelné energie v celé Austrálii. Tento rámec umožnil zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie z faktické nuly v roce 2003 na dnešních téměř 40%. Takový posun stlačuje velkoobchodní ceny elektřiny a krátkodobě kompenzuje náklady tzv. Jihoaustralského cíle obnovitelné energie, to vše ve prospěch spotřebitelů. Jižní Austrálie se tím navíc dostává do pozice lídra v sektorech nové energie. Stát dnes zajišťuje více než 40% celkové provozní kapacity země v oblasti větrné energie a má jednu z nejvyšších penetrací solární energie na světě (každá čtvrtá domácnost vlastní fotovoltaický systém).
Nyní hledíme do budoucnosti. Postavili jsme se do čela, pracujeme na snížení emisí o 20% do roku 2020 v Baskicku a Québeku a o 60% do roku 2050 v Jižní Austrálii, avšak potřebujeme partnery na národní úrovni. Firmy v našich regionech potřebují konzistentní dlouhodobé politické signály, aby dál investovali do nízkouhlíkové ekonomiky. Vzájemnou spoluprací mohou regionální a národní vlády dosáhnout daleko více, než když pracují odděleně.
V době, kdy se připravujeme na prosincovou Konferenci OSN o změně klimatu v Paříži, proto vyzýváme naše národní představitele, aby nezakolísali. Naopak by se k nám měli připojit a postavit se do popředí boje proti klimatickým změnám tím, že předloží ambiciózní národní plány, které rozšíří vedoucí roli regionálních vlád tak, aby dosáhly potřebného snížení emisí skleníkových plynů.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
In the United States and Europe, immigration tends to divide people into opposing camps: those who claim that newcomers undermine economic opportunity and security for locals, and those who argue that welcoming migrants and refugees is a moral and economic imperative. How should one make sense of a debate that is often based on motivated reasoning, with emotion and underlying biases affecting the selection and interpretation of evidence?
To maintain its position as a global rule-maker and avoid becoming a rule-taker, the United States must use the coming year to promote clarity and confidence in the digital-asset market. The US faces three potential paths to maintaining its competitive edge in crypto: regulation, legislation, and designation.
urges policymakers to take decisive action and set new rules for the industry in 2024.
The World Trade Organization’s most recent ministerial conference concluded with a few positive outcomes demonstrating that meaningful change is possible, though there were some disappointments. A successful agenda of reforms will require more members – particularly emerging markets and developing economies – to take the lead.
writes that meaningful change will come only when members other than the US help steer the organization.
LONDÝN – Nová globální dohoda na řešení problému klimatických změn již získává obrysy, neboť Spojené státy se připojily k Evropské unii a oficiálně předložily plán snížení emisí skleníkových plynů Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC). USA tím vyslaly silný signál, poněvadž jsou jednou z prvních zemí, které vyjádřily svůj závazek ke konkrétní akci v boji proti změně klimatu. Očekává se, že v následujících dnech se s vlastními plány připojí řada dalších zemí včetně Číny a Indie.
Dohromady budou tyto plány (známé jako „zamýšlené národně determinované příspěvky“ neboli INDC) představovat společnou globální snahu investovat do vzkvétající nízkouhlíkové budoucnosti.
A my jako spolupředsedové Aliance států a regionů při Klimatické skupině dnes vyzýváme vedoucí představitele národních vlád, aby se k tomuto úsilí připojili s ambiciózními klimatickými plány. Adresujeme tuto výzvu našim národním lídrům, protože se domníváme, že je správná, a protože víme, že ji lze uskutečnit.
O její správnosti jsme přesvědčeni proto, že jako šéfové vlád velkých států a regionů zodpovědní za realizaci vlastních klimatických plánů jsme pochopili, že řešení otázky klimatických změn je povinností a zároveň příležitostí. Povinnost je to v tom, že změny klimatu dnes mají dopad na naše každodenní životy. A příležitost je to v tom, že podpora trvale udržitelného rozvoje vytváří nová pracovní místa v oblasti čistých technologií a také diverzifikovanější, zelenější a odolnější ekonomiku.
Zároveň víme, že je to možné, protože to právě realizujeme. Každý z našich regionů snížil emise skleníkových plynů na úroveň roku 1990 nebo ještě níže, přičemž od okamžiku, kdy jsme s tímto úsilím započali, naše ekonomiky více než zdvojnásobily velikost. Dosáhli jsme toho zčásti i díky novátorské politice prosazované vládami, v jejichž čele stojíme.
V centru strategie québecké vlády pro boj proti klimatickým změnám stojí trh s uhlíkem pokrývající 85% emisí skleníkových plynů. Prvního ledna 2014 propojil Québec svůj uhlíkový trh s kalifornským, čímž vznikl největší regionální uhlíkový trh v Severní Americe. Veškeré příjmy z prodeje québeckých emisních jednotek putují do Zeleného fondu této provincie a reinvestují se do iniciativ zaměřených na další snižování emisí skleníkových plynů a na pomoc občanům Québeku s adaptací na dopady klimatických změn. Do roku 2020 investuje Québec do dosažení tohoto cíle další více než 3,3 miliardy dolarů, a přispěje tak k růstu své ekonomiky.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Baskické autonomní společenství zavedlo program s názvem Místní agenda 21, jehož cílem je podpořit v celém regionu lokální plány trvalé udržitelnosti. Díky tomuto programu přijaly takové plány téměř všechny městské samosprávy v Baskicku – tvoří je více než 25 000 projektů v oblastech, jako jsou mobilita, hospodaření s odpady či hospodářský rozvoj. Tyto lokální plány jsou dnes hnacím motorem trvale udržitelného rozvoje v regionu, přičemž výměna poznatků mezi jednotlivými samosprávami představuje základ dalšího pokroku.
Svazový stát Jižní Austrálie zase vyvinul nejpodpůrnější regulační rámec pro investice do obnovitelné energie v celé Austrálii. Tento rámec umožnil zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie z faktické nuly v roce 2003 na dnešních téměř 40%. Takový posun stlačuje velkoobchodní ceny elektřiny a krátkodobě kompenzuje náklady tzv. Jihoaustralského cíle obnovitelné energie, to vše ve prospěch spotřebitelů. Jižní Austrálie se tím navíc dostává do pozice lídra v sektorech nové energie. Stát dnes zajišťuje více než 40% celkové provozní kapacity země v oblasti větrné energie a má jednu z nejvyšších penetrací solární energie na světě (každá čtvrtá domácnost vlastní fotovoltaický systém).
Nyní hledíme do budoucnosti. Postavili jsme se do čela, pracujeme na snížení emisí o 20% do roku 2020 v Baskicku a Québeku a o 60% do roku 2050 v Jižní Austrálii, avšak potřebujeme partnery na národní úrovni. Firmy v našich regionech potřebují konzistentní dlouhodobé politické signály, aby dál investovali do nízkouhlíkové ekonomiky. Vzájemnou spoluprací mohou regionální a národní vlády dosáhnout daleko více, než když pracují odděleně.
V době, kdy se připravujeme na prosincovou Konferenci OSN o změně klimatu v Paříži, proto vyzýváme naše národní představitele, aby nezakolísali. Naopak by se k nám měli připojit a postavit se do popředí boje proti klimatickým změnám tím, že předloží ambiciózní národní plány, které rozšíří vedoucí roli regionálních vlád tak, aby dosáhly potřebného snížení emisí skleníkových plynů.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.