DILLÍ – Dnes více než kdykoliv dříve „není žádná země sama o sobě ostrovem“, abych parafrázoval básníka Johna Donnea. Také Indie si to uvědomila a plně se integrovala do světové ekonomiky prostřednictvím obchodu se zbožím a službami, kapitálových toků, technologií a myšlenek. A jedinečně početná a rozšířená indická diaspora samozřejmě hraje jedinečnou roli při posilování vztahů Indie se světem.
Je to svět, v němž dnes Indie zaujímá zvláštní postavení. Zatímco v řadě zemí – s rozvinutými i rozvojovými ekonomikami – sílí pocit ekonomické úzkosti, ba dokonce i skleslosti, Indie je majákem naděje, pozitivních změn a ekonomické dynamiky.
Naše ekonomika se stabilizovala: inflace klesla, devizový kurz rupie je stálý a náš závazek k fiskální disciplíně solidní. Hospodářský růst, který je dnes nejvyšší ze všech velkých ekonomik, se má dále zrychlovat. Není tedy překvapivé, že se investoři na naše trhy jen hrnou.
Jakkoliv jsme na své úspěchy hrdí, zároveň se hlásíme ke svým závazkům. Naléhavě si uvědomuji, že indický lid dal vládě, ve které působím, mandát k rozhodným ekonomickým změnám a politické reformě. My tento mandát naplníme, což v globalizovaném světě vyžaduje, abychom doma dosáhli začleňujícího růstu a konstruktivně se zapojili do mezinárodního dění.
Jedním z důvodů, proč se zaměřit na začleňující růst, je skutečnost, že dnešní Indové se liší od generace „dětí půlnoci“. Na rozdíl od této generace, která jako první dospívala v éře po získání nezávislosti, se drtivá většina dnešních Indů – i těch nejchudších – pokládá za příslušníky „střední vrstvy“. Ind jednadvacátého století je v průměru mladší než téměř všechny národy na světě. Má sebevědomí a především ctižádost. Protože dnešní Indové zažili pozitivní změny, ochutnali lepší život a viděli či zakusili širší příležitosti, chtějí více – a právem. Naším úkolem je tato očekávání naplnit.
Proto není začleňující růst mantrou, nýbrž existenční nutností. Jsme velká země s mnoha rozdíly: kromě věku, pohlaví a názorů jsou to i rozdíly třídní, kastové, jazykové a náboženské. Pokud se tyto rozdíly zachovávají a vyzdvihují, pak jsou zdrojem kulturní bohatosti a nových myšlenek. Má to však i háček. Ekonomové zjistili, že takové heterogenní společnosti narážejí při podpoře hospodářského růstu a rozvoje na větší překážky.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Existuje také větší prostor pro politický konflikt, který může nahlodat úsilí o hospodářský rozvoj. Jsou-li lidé odlišní, mají zároveň sklon si navzájem nedůvěřovat, takže se jim obtížněji vládne – což může potenciálně vést k horším politickým rozhodnutím.
Dosažení začleňujícího růstu poskytne Indii základnu k mezinárodnímu angažmá. Rok 2015 končí dvěma významnými snahami o mezinárodní/multilaterální spolupráci: konferencí o klimatických změnách COP21 v Paříži a ukončením jednání Světové obchodní organizace o rozvojové agendě z Dauhá v Nairobi. Indie má v úmyslu být v obou projektech konstruktivním hráčem – už proto, že je pro nás tak mnoho v sázce.
Nedávné záplavy ve státě Tamilnádu nám připomínají, že Indie je obzvláště zranitelná vůči klimatickým změnám. Vynaložili jsme značné úsilí, abychom zvýšili podíl obnovitelných zdrojů, přímo i nepřímo oceňovali uhlík a podpořili zelené veřejné investice. Vyzýváme rozvinuté ekonomiky, aby i ony podnikly kroky k ocenění uhlíku, protože to po výrazném poklesu cen ropy a dalších fosilních paliv získalo zvláštní důležitost. Pouze podporou inovací v oblasti zelených technologií včetně zeleného uhlí můžeme dostát naléhavé nutnosti poskytnout energii stamilionům lidí a současně zajistit kvalitní správu naší planety.
Indická vláda i občané si rovněž uvědomují, že motorem růstu a zdrojem efektivity a dynamiky je obchod. Multilateralismus přitom představuje nejlepší způsob, jak zajistit, aby globální trhy zůstaly otevřené všem, nejen hrstce vyvolených. Zachování a revitalizace WHO vyžaduje úspěšné završení kola z Dauhá. Naším cílem je zajistit, aby se ochránily naše zájmy v oblasti rozvoje, zejména živobytí milionů farmářů, a poté vytvořit rámcovou agendu, která zabezpečí klíčovou roli multikulturalismu při ochraně a otevírání trhů v budoucnu pro všechny země.
Otec národa Mahátma Gándhí nejlépe popsal, jak by se Indie měla stavět ke světu. Přál si, aby „kolem mého domu co nejsvobodněji vanuly kultury všech zemí. Odmítám se však nechat odvanout z místa.“
Nechceme, aby byla indická ekonomika ze všech stran obehnaná zdmi, aby naše okna zakrývaly okenice. Chceme, aby kolem indického domu vanuly větry vnějšího poznání a zkušeností, zahraničního kapitálu, technologií a podnikatelského ducha. Indie se bude vůči světu vymezovat s otevřeností a vnímavostí, ale i s důvěrou ve vlastní hodnoty, bohaté dějiny a slibnou budoucnost, která zabrání tomu, aby nás cokoliv odvanulo z místa.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
DILLÍ – Dnes více než kdykoliv dříve „není žádná země sama o sobě ostrovem“, abych parafrázoval básníka Johna Donnea. Také Indie si to uvědomila a plně se integrovala do světové ekonomiky prostřednictvím obchodu se zbožím a službami, kapitálových toků, technologií a myšlenek. A jedinečně početná a rozšířená indická diaspora samozřejmě hraje jedinečnou roli při posilování vztahů Indie se světem.
Je to svět, v němž dnes Indie zaujímá zvláštní postavení. Zatímco v řadě zemí – s rozvinutými i rozvojovými ekonomikami – sílí pocit ekonomické úzkosti, ba dokonce i skleslosti, Indie je majákem naděje, pozitivních změn a ekonomické dynamiky.
Naše ekonomika se stabilizovala: inflace klesla, devizový kurz rupie je stálý a náš závazek k fiskální disciplíně solidní. Hospodářský růst, který je dnes nejvyšší ze všech velkých ekonomik, se má dále zrychlovat. Není tedy překvapivé, že se investoři na naše trhy jen hrnou.
Jakkoliv jsme na své úspěchy hrdí, zároveň se hlásíme ke svým závazkům. Naléhavě si uvědomuji, že indický lid dal vládě, ve které působím, mandát k rozhodným ekonomickým změnám a politické reformě. My tento mandát naplníme, což v globalizovaném světě vyžaduje, abychom doma dosáhli začleňujícího růstu a konstruktivně se zapojili do mezinárodního dění.
Jedním z důvodů, proč se zaměřit na začleňující růst, je skutečnost, že dnešní Indové se liší od generace „dětí půlnoci“. Na rozdíl od této generace, která jako první dospívala v éře po získání nezávislosti, se drtivá většina dnešních Indů – i těch nejchudších – pokládá za příslušníky „střední vrstvy“. Ind jednadvacátého století je v průměru mladší než téměř všechny národy na světě. Má sebevědomí a především ctižádost. Protože dnešní Indové zažili pozitivní změny, ochutnali lepší život a viděli či zakusili širší příležitosti, chtějí více – a právem. Naším úkolem je tato očekávání naplnit.
Proto není začleňující růst mantrou, nýbrž existenční nutností. Jsme velká země s mnoha rozdíly: kromě věku, pohlaví a názorů jsou to i rozdíly třídní, kastové, jazykové a náboženské. Pokud se tyto rozdíly zachovávají a vyzdvihují, pak jsou zdrojem kulturní bohatosti a nových myšlenek. Má to však i háček. Ekonomové zjistili, že takové heterogenní společnosti narážejí při podpoře hospodářského růstu a rozvoje na větší překážky.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Existuje také větší prostor pro politický konflikt, který může nahlodat úsilí o hospodářský rozvoj. Jsou-li lidé odlišní, mají zároveň sklon si navzájem nedůvěřovat, takže se jim obtížněji vládne – což může potenciálně vést k horším politickým rozhodnutím.
Dosažení začleňujícího růstu poskytne Indii základnu k mezinárodnímu angažmá. Rok 2015 končí dvěma významnými snahami o mezinárodní/multilaterální spolupráci: konferencí o klimatických změnách COP21 v Paříži a ukončením jednání Světové obchodní organizace o rozvojové agendě z Dauhá v Nairobi. Indie má v úmyslu být v obou projektech konstruktivním hráčem – už proto, že je pro nás tak mnoho v sázce.
Nedávné záplavy ve státě Tamilnádu nám připomínají, že Indie je obzvláště zranitelná vůči klimatickým změnám. Vynaložili jsme značné úsilí, abychom zvýšili podíl obnovitelných zdrojů, přímo i nepřímo oceňovali uhlík a podpořili zelené veřejné investice. Vyzýváme rozvinuté ekonomiky, aby i ony podnikly kroky k ocenění uhlíku, protože to po výrazném poklesu cen ropy a dalších fosilních paliv získalo zvláštní důležitost. Pouze podporou inovací v oblasti zelených technologií včetně zeleného uhlí můžeme dostát naléhavé nutnosti poskytnout energii stamilionům lidí a současně zajistit kvalitní správu naší planety.
Indická vláda i občané si rovněž uvědomují, že motorem růstu a zdrojem efektivity a dynamiky je obchod. Multilateralismus přitom představuje nejlepší způsob, jak zajistit, aby globální trhy zůstaly otevřené všem, nejen hrstce vyvolených. Zachování a revitalizace WHO vyžaduje úspěšné završení kola z Dauhá. Naším cílem je zajistit, aby se ochránily naše zájmy v oblasti rozvoje, zejména živobytí milionů farmářů, a poté vytvořit rámcovou agendu, která zabezpečí klíčovou roli multikulturalismu při ochraně a otevírání trhů v budoucnu pro všechny země.
Otec národa Mahátma Gándhí nejlépe popsal, jak by se Indie měla stavět ke světu. Přál si, aby „kolem mého domu co nejsvobodněji vanuly kultury všech zemí. Odmítám se však nechat odvanout z místa.“
Nechceme, aby byla indická ekonomika ze všech stran obehnaná zdmi, aby naše okna zakrývaly okenice. Chceme, aby kolem indického domu vanuly větry vnějšího poznání a zkušeností, zahraničního kapitálu, technologií a podnikatelského ducha. Indie se bude vůči světu vymezovat s otevřeností a vnímavostí, ale i s důvěrou ve vlastní hodnoty, bohaté dějiny a slibnou budoucnost, která zabrání tomu, aby nás cokoliv odvanulo z místa.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.