Ve Spojených státech se tradičně černým pátkem rozumí den po Dni díkůvzdání, který signalizuje začátek svátečních slev. Za rozbřesku lidé stojí před obchodními domy ve frontách, aby na ně vyšly speciální nabídky pro „ranní ptáčata“. V Evropě připadá černá sobota na poslední víkend v červenci, kdy Francouzi a ostatní Evropané houfně vyrážejí do svých středomořských prázdninových letovisek a dálnice ochromují dopravní zácpy.
Tento rozdíl může posloužit jako metafora odlišnosti životních stylů na obou březích Atlantiku. Američané odpracují více hodin týdně a mají méně dovolených, ale zbývá jim více peněz na útraty. Nejenže pracuje vyšší procento Američanů, ale rovněž odpracují více hodin za týden a více týdnů za rok. V roce 2004 Francouzi odpracovali o 28% méně hodin na osobu než Američané a Němci a Holanďané věnovali práci o 25% méně času a vydělali si odpovídajícím způsobem méně peněz – téměř o 30% nižší příjem na osobu, než získali Američané.
Podle ekonoma Oliviera Blancharda z americké univerzity MIT mají prostě Evropané větší požitek ze chvil volna než Američané, byť to znamená, že mají méně peněz. Podle jeho názoru tento rozdíl v přístupu vysvětluje příjmovou propast mezi Evropou a USA.
Ne všichni ovšem s Blanchardem souhlasí. Někteří ekonomové poukazují na to, že práce v Evropě je kvůli vyšším sazbám daní méně výnosná – a volný čas je tedy zajímavější. Jiní ekonomové považují za významný faktor ovlivňující evropské přístupy k práci mocné evropské odborové svazy. Nakonec, zaměstnanci si délku pracovního týdne osobně nedojednávají. Během dřívějších hospodářských poklesů odborové svazy v Evropě vyjednaly kratší pracovní týden nebo delší dovolené bez snížení mezd.
Blanchard navíc pomíjí skutečnost, že záliba ve volném čase není pohlavně nestranná. Transatlantický rozdíl v odpracovaných hodinách lze zčásti vysvětlit srovnáním spotřeby práce evropských a amerických žen. Zatímco Američanky pracují v průměru 36 hodin týdně, Holanďanky stráví v práci jen 24 hodin týdně a Němky 30 hodin. Zaměstnané Francouzky sice pracují průměrně 34 hodin v týdnu, ale procento žen, které pracují mimo domácnost, je ve Francii bezmála o 20% nižší než v USA.
Jsou Evropanky o tolik línější než Američanky? Odpověď závisí na tom, zda zohledníme čas, který ženy v Evropě vynaloží na domácí práce. Ekonomové Ronald Schettkat a Richard Freeman spočítali, že Američanky vařením, uklízením a péčí o děti stráví týdně o deset hodin méně než Evropanky. Místo aby tyto domácí práce vykonávali sami, Američané si od toho platí jiné lidi. Američané častěji jedí v restauracích, hojně využívají služeb prádelen a čistíren, nechají si nakupovat a najímají si chůvy k péči o malé děti.
Secure your copy of PS Quarterly: The Year Ahead 2025
Our annual flagship magazine, PS Quarterly: The Year Ahead 2025, has arrived. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Digital Plus now.
Subscribe Now
V USA skutečně nalezneme všechny druhy osobních služeb, jež v podobném rozsahu v Evropě neexistují. Manikúra, myčka aut nebo masáž je často jen co by kamenem dohodil od vašeho domu. Hotelové domy zajišťují svým obyvatelům nepřetržité služby a o domácí zvířata se během pracovního dne postará profesionál. V New Yorku si o víkendu můžete zavolat pomoc na přípravu jídel na další týden a kulinářský odborník vám poradí s recepty, nakoupí potraviny a uvaří část pokrmů.
Jinými slovy, Američanky odpracují více hodin a vydělané peníze používají na to, že si najímají lidi na provedení úkolů, které samy dělat nemohou, protože jsou v práci. Naproti tomu Evropanky pracují méně a mají méně peněz, které by mohly utratit za služby. Ve svém „volném čase“ mají Evropanky plné ruce práce s úklidem domu a péčí o děti. Celkově vzato tedy Evropanky a Američanky pracují přibližně stejný počet hodin.
V USA se ovšem vytvoří více bohatství než v Evropě. Vždyť kvalifikované ženy nemusí volit mezi kariérou a dětmi, ale mohou se těšit z obojího. Tím, že Američanky část svého vyššího příjmu utratí za práce v domácnosti a osobní služby, snižují svou pracovní zátěž a zároveň vytvářejí poptávku po pracovních místech ve službách, která by jinak neexistovala. Mám-li to říct bez elegance, zabijí se tak dvě mouchy jednou ranou.
V Evropě mouchy zůstávají. Vysoce vzdělané Evropanky, které mají děti, buď zůstávají doma, nebo pracují na částečný úvazek a uvíznou ve špatně placených zaměstnáních. Samy se starají o domácnost a o děti. Přitom není v Evropě dost práce ve službách, aby mohl každý pracovat. Sociální příspěvky vyplácené nezaměstnaným zvyšují daňové zatížení příjmů z pracovní činnosti, což dále ženy odrazuje od práce na plný úvazek. Past volného času drží mimo pracoviště jak ty nejvzdělanější, tak ty nejméně vzdělané.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
By banning TikTok, US authorities have sent American users of the app flocking to Chinese platforms with even fewer safeguards on data security or algorithmic manipulation. Though these, too, might be banned, others will replace them, leading America to construct, one prohibition at a time, its own "Great Firewall."
thinks the US government's ban on the app has left it in an untenable position.
While some observers doubt that US President-elect Donald Trump poses a grave threat to US democracy, others are bracing themselves for the destruction of the country’s constitutional order. With Trump’s inauguration just around the corner, we asked PS commentators how vulnerable US institutions really are.
Ve Spojených státech se tradičně černým pátkem rozumí den po Dni díkůvzdání, který signalizuje začátek svátečních slev. Za rozbřesku lidé stojí před obchodními domy ve frontách, aby na ně vyšly speciální nabídky pro „ranní ptáčata“. V Evropě připadá černá sobota na poslední víkend v červenci, kdy Francouzi a ostatní Evropané houfně vyrážejí do svých středomořských prázdninových letovisek a dálnice ochromují dopravní zácpy.
Tento rozdíl může posloužit jako metafora odlišnosti životních stylů na obou březích Atlantiku. Američané odpracují více hodin týdně a mají méně dovolených, ale zbývá jim více peněz na útraty. Nejenže pracuje vyšší procento Američanů, ale rovněž odpracují více hodin za týden a více týdnů za rok. V roce 2004 Francouzi odpracovali o 28% méně hodin na osobu než Američané a Němci a Holanďané věnovali práci o 25% méně času a vydělali si odpovídajícím způsobem méně peněz – téměř o 30% nižší příjem na osobu, než získali Američané.
Podle ekonoma Oliviera Blancharda z americké univerzity MIT mají prostě Evropané větší požitek ze chvil volna než Američané, byť to znamená, že mají méně peněz. Podle jeho názoru tento rozdíl v přístupu vysvětluje příjmovou propast mezi Evropou a USA.
Ne všichni ovšem s Blanchardem souhlasí. Někteří ekonomové poukazují na to, že práce v Evropě je kvůli vyšším sazbám daní méně výnosná – a volný čas je tedy zajímavější. Jiní ekonomové považují za významný faktor ovlivňující evropské přístupy k práci mocné evropské odborové svazy. Nakonec, zaměstnanci si délku pracovního týdne osobně nedojednávají. Během dřívějších hospodářských poklesů odborové svazy v Evropě vyjednaly kratší pracovní týden nebo delší dovolené bez snížení mezd.
Blanchard navíc pomíjí skutečnost, že záliba ve volném čase není pohlavně nestranná. Transatlantický rozdíl v odpracovaných hodinách lze zčásti vysvětlit srovnáním spotřeby práce evropských a amerických žen. Zatímco Američanky pracují v průměru 36 hodin týdně, Holanďanky stráví v práci jen 24 hodin týdně a Němky 30 hodin. Zaměstnané Francouzky sice pracují průměrně 34 hodin v týdnu, ale procento žen, které pracují mimo domácnost, je ve Francii bezmála o 20% nižší než v USA.
Jsou Evropanky o tolik línější než Američanky? Odpověď závisí na tom, zda zohledníme čas, který ženy v Evropě vynaloží na domácí práce. Ekonomové Ronald Schettkat a Richard Freeman spočítali, že Američanky vařením, uklízením a péčí o děti stráví týdně o deset hodin méně než Evropanky. Místo aby tyto domácí práce vykonávali sami, Američané si od toho platí jiné lidi. Američané častěji jedí v restauracích, hojně využívají služeb prádelen a čistíren, nechají si nakupovat a najímají si chůvy k péči o malé děti.
Secure your copy of PS Quarterly: The Year Ahead 2025
Our annual flagship magazine, PS Quarterly: The Year Ahead 2025, has arrived. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Digital Plus now.
Subscribe Now
V USA skutečně nalezneme všechny druhy osobních služeb, jež v podobném rozsahu v Evropě neexistují. Manikúra, myčka aut nebo masáž je často jen co by kamenem dohodil od vašeho domu. Hotelové domy zajišťují svým obyvatelům nepřetržité služby a o domácí zvířata se během pracovního dne postará profesionál. V New Yorku si o víkendu můžete zavolat pomoc na přípravu jídel na další týden a kulinářský odborník vám poradí s recepty, nakoupí potraviny a uvaří část pokrmů.
Jinými slovy, Američanky odpracují více hodin a vydělané peníze používají na to, že si najímají lidi na provedení úkolů, které samy dělat nemohou, protože jsou v práci. Naproti tomu Evropanky pracují méně a mají méně peněz, které by mohly utratit za služby. Ve svém „volném čase“ mají Evropanky plné ruce práce s úklidem domu a péčí o děti. Celkově vzato tedy Evropanky a Američanky pracují přibližně stejný počet hodin.
V USA se ovšem vytvoří více bohatství než v Evropě. Vždyť kvalifikované ženy nemusí volit mezi kariérou a dětmi, ale mohou se těšit z obojího. Tím, že Američanky část svého vyššího příjmu utratí za práce v domácnosti a osobní služby, snižují svou pracovní zátěž a zároveň vytvářejí poptávku po pracovních místech ve službách, která by jinak neexistovala. Mám-li to říct bez elegance, zabijí se tak dvě mouchy jednou ranou.
V Evropě mouchy zůstávají. Vysoce vzdělané Evropanky, které mají děti, buď zůstávají doma, nebo pracují na částečný úvazek a uvíznou ve špatně placených zaměstnáních. Samy se starají o domácnost a o děti. Přitom není v Evropě dost práce ve službách, aby mohl každý pracovat. Sociální příspěvky vyplácené nezaměstnaným zvyšují daňové zatížení příjmů z pracovní činnosti, což dále ženy odrazuje od práce na plný úvazek. Past volného času drží mimo pracoviště jak ty nejvzdělanější, tak ty nejméně vzdělané.