PAŘÍŽ/STANFORD – Ajay Banga, nově jmenovaný prezident Světové banky, se ujímá žezla v přelomovém okamžiku. Zničující důsledky pandemie covid-19 zbrzdily pokrok v rozvojových zemích a uvrhly 124 milionů lidí do extrémní chudoby. A rozsáhlá invaze Ruska na Ukrajinu, která zhoršila inflaci i napětí mezi USA a Čínou, zřejmě vyvolá ještě větší volatilitu. V důsledku toho banka předpokládá, že ekonomická aktivita v rozvíjejících se ekonomikách se do roku 2024 nevrátí na úroveň před pandemií.
Nízkopříjmové a středněpříjmové země potřebují, aby Světová banka stála v čele globálního úsilí o snížení extrémní chudoby a zvýšení životní úrovně. Pokud by jim banka pomohla snižovat dluhovou zátěž a bojovat proti klimatickým změnám, mohla by tím zároveň zlepšit kvalitu jejich vzduchu a vody, rozšířit jejich přístup k čistým energiím a posílit jejich potravinovou bezpečnost.
V otázce schopnosti banky řešit problémy, jimž rozvojové země čelí, však panuje velká skepse. Sám Banga v nedávném projevu uvedl, že Světová banka potřebuje „novou příručku”, jak jednat s rozvojovým světem. To je sice nepochybně pravda, avšak jakákoliv aktualizovaná strategie musí brát v úvahu jednu základní skutečnost: banka pravděpodobně nebude mít dostatek kapitálu, aby mohla financovat investice nutné k řešení obrovských výzev, jimž chudé země čelí. Vzhledem k tomu musí mobilizovat své znalosti, vztahy i kapitál a podporovat takové investice, které zvýší růst a zaměstnanost, ale současně usnadní i přechod na zelenou energii.
To znamená etablovat se tak, aby byla pro účastnické země partnerem první volby. Bude-li spolupracovat s politiky v rozvojových i rozvinutých zemích, s jinými multilaterálními rozvojovými bankami a se soukromým sektorem, mohla by Světová banka podnítit to, co Banga označuje za „informované podstupování rizik“. Takový přístup by bance umožnil využít omezeného objemu vlastních prostředků k podpoře soukromých, veřejných, bilaterálních i multilaterálních věřitelů, a tím navýšit své roční investice do trvale udržitelného rozvoje z „miliard na biliony“ dolarů. Nejprve však Banga musí dovést svou instituci do stavu úplné transparentnosti.
Podpora transparentnosti přitom začíná uznáním toho, co je zjevné. Dluhovou krizi, která v současnosti zachvacuje rozvíjející se ekonomiky, zhoršila pandemie, avšak dotyčné země byly na nebezpečné cestě už dlouho předtím. Dnešní dluhové trampoty jsou důsledkem toho, že dlužníci i věřitelé – včetně banky samotné – prosazovali projekty s nízkou návratností, které nemohly pokrýt jejich náklady. Chtějí-li se multilaterální instituce vyhnout budoucím dluhovým krizím, musí přestat financovat ekonomicky neudržitelné projekty.
Technické diskuse o tom, jak vygenerovat další finance, mají sice klíčový význam, ale nesmí banku odvádět od životně důležitého úkolu spolupracovat s těmi, kdo rozhodují o vývoji v rozvojových zemích. Identifikace budoucích investic, které by dokázaly zvýšit růst a urychlit energetický přechod, by byla mnohem přínosnější.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
První krok k efektivnější Světové bance už její partneři podnikli během nedávného pařížského Summitu za pakt o novém globálním financování. V době, kdy zhruba 1,2 miliardy lidí v chudých zemích nemá přístup k elektřině a další miliarda bydlí déle než jednu míli od celoročně sjízdné komunikace, by investice do infrastruktury mohly podpořit trvalý růst, napomoci ke snížení dluhu a zmírnit dopady klimatických změn. Vzhledem k tomu, že v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách se do roku 2030 očekává migrace dvou miliard lidí z venkovských do městských oblastí, je naprosto klíčové vybudovat v těchto zemích klimaticky přátelské elektrárny, silnice a železnice.
Technické týmy banky musí v úzké spolupráci s jinými multilaterálními věřiteli odhadnout dodatečný výstup, který by každý dolar investovaný do takových projektů mohl generovat. Vezměme si například projekt, jenž za každý dolar investic přispívá k HDP třiceti centy, takže výsledkem je míra návratnosti 30%. Aby se dal takový projekt pokládat za ekonomicky životaschopný, musely by náklady na půjčky zůstat pod úrovní 30%.
Jelikož banka ve stále větší míře vyhodnocuje partnerské návrhy projektů na základě očekávaných výnosů, pravděpodobně narazí na odpor proti klimatickým projektům, jejichž přínos nelze vyčíslit pouze pomocí HDP. Hodnotící proces banky by měl zdůrazňovat, že řada klimatických projektů může vykazovat vysokou návratnost, ale zároveň je důležité si uvědomit, že existují platné důvody, proč investovat i do projektů, které nemusí mít krátkodobý ekonomický přínos. V zájmu zmírnění rizik dluhové udržitelnosti je zároveň nutné opatrně balancovat mezi ekonomickými a neekonomickými investicemi.
S ohledem na to by měl hodnotící proces banky probíhat na dvou úrovních. První úroveň by zahrnovala projekty schválené výlučně na základě očekávaných výnosů, přičemž do druhé úrovně by spadaly projekty, jejichž očekávané environmentální přínosy převažují jejich náklady. Projekty schválené na základě ekonomických měřítek by se mohly dále dělit do dvou skupin: na projekty s vysokým výnosem, které dokážou přitáhnout finance ze soukromého sektoru, a na projekty s nižší výnosností, jež budou vyžadovat zlevněné finance.
Jak nedávno napsal jeden z nás (Henry), Světová banka má finanční i lidské zdroje k tomu, aby implementovala investiční přístup založený na datech. Má-li však uspět, musí vytvářet odhady očekávaných výnosů potenciálních projektů, zajišťovat nezávislé posuzování a ověřování těchto odhadů a dávat tyto informace bezplatně k dispozici vládám, investorům i široké veřejnosti. Zveřejňování těchto dat by vládám umožnilo identifikovat infrastrukturální projekty s největším potenciálem k podpoře růstu, pomáhat soukromým investorům činit informovaná finanční rozhodnutí a umožňovat občanským skupinám vést představitele k zodpovědnosti.
Pěstováním kultury transparentnosti v otázce nákladů a přínosů investic Světové banky by Banga mohl zvýšit její důvěryhodnost. Zvýšená důvěra by pak podnítila akcionáře k úvahám o navýšení kapitálu, přičemž zapojení soukromého sektoru a dalších rozvojových institucí by zajistilo potřebný objem a dynamiku.
Jistě, změna kultury Světové banky nebude snadná. Mnozí lidé z celého světa však na takové úsilí čekají a pravděpodobně by Bangu podpořili ve snaze transformovat letargickou instituci v obrovskou hybnou sílu prosazující spravedlivou a trvale udržitelnou budoucnost.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
With German voters clearly demanding comprehensive change, the far right has been capitalizing on the public's discontent and benefiting from broader global political trends. If the country's democratic parties cannot deliver, they may soon find that they are no longer the mainstream.
explains why the outcome may decide whether the political “firewall” against the far right can hold.
The Russian and (now) American vision of "peace" in Ukraine would be no peace at all. The immediate task for Europe is not only to navigate Donald’s Trump unilateral pursuit of a settlement, but also to ensure that any deal does not increase the likelihood of an even wider war.
sees a Korea-style armistice with security guarantees as the only viable option in Ukraine.
Rather than engage in lengthy discussions to pry concessions from Russia, US President Donald Trump seems committed to giving the Kremlin whatever it wants to end the Ukraine war. But rewarding the aggressor and punishing the victim would amount to setting the stage for the next war.
warns that by punishing the victim, the US is setting up Europe for another war.
Within his first month back in the White House, Donald Trump has upended US foreign policy and launched an all-out assault on the country’s constitutional order. With US institutions bowing or buckling as the administration takes executive power to unprecedented extremes, the establishment of an authoritarian regime cannot be ruled out.
The rapid advance of AI might create the illusion that we have created a form of algorithmic intelligence capable of understanding us as deeply as we understand one another. But these systems will always lack the essential qualities of human intelligence.
explains why even cutting-edge innovations are not immune to the world’s inherent unpredictability.
PAŘÍŽ/STANFORD – Ajay Banga, nově jmenovaný prezident Světové banky, se ujímá žezla v přelomovém okamžiku. Zničující důsledky pandemie covid-19 zbrzdily pokrok v rozvojových zemích a uvrhly 124 milionů lidí do extrémní chudoby. A rozsáhlá invaze Ruska na Ukrajinu, která zhoršila inflaci i napětí mezi USA a Čínou, zřejmě vyvolá ještě větší volatilitu. V důsledku toho banka předpokládá, že ekonomická aktivita v rozvíjejících se ekonomikách se do roku 2024 nevrátí na úroveň před pandemií.
Nízkopříjmové a středněpříjmové země potřebují, aby Světová banka stála v čele globálního úsilí o snížení extrémní chudoby a zvýšení životní úrovně. Pokud by jim banka pomohla snižovat dluhovou zátěž a bojovat proti klimatickým změnám, mohla by tím zároveň zlepšit kvalitu jejich vzduchu a vody, rozšířit jejich přístup k čistým energiím a posílit jejich potravinovou bezpečnost.
V otázce schopnosti banky řešit problémy, jimž rozvojové země čelí, však panuje velká skepse. Sám Banga v nedávném projevu uvedl, že Světová banka potřebuje „novou příručku”, jak jednat s rozvojovým světem. To je sice nepochybně pravda, avšak jakákoliv aktualizovaná strategie musí brát v úvahu jednu základní skutečnost: banka pravděpodobně nebude mít dostatek kapitálu, aby mohla financovat investice nutné k řešení obrovských výzev, jimž chudé země čelí. Vzhledem k tomu musí mobilizovat své znalosti, vztahy i kapitál a podporovat takové investice, které zvýší růst a zaměstnanost, ale současně usnadní i přechod na zelenou energii.
To znamená etablovat se tak, aby byla pro účastnické země partnerem první volby. Bude-li spolupracovat s politiky v rozvojových i rozvinutých zemích, s jinými multilaterálními rozvojovými bankami a se soukromým sektorem, mohla by Světová banka podnítit to, co Banga označuje za „informované podstupování rizik“. Takový přístup by bance umožnil využít omezeného objemu vlastních prostředků k podpoře soukromých, veřejných, bilaterálních i multilaterálních věřitelů, a tím navýšit své roční investice do trvale udržitelného rozvoje z „miliard na biliony“ dolarů. Nejprve však Banga musí dovést svou instituci do stavu úplné transparentnosti.
Podpora transparentnosti přitom začíná uznáním toho, co je zjevné. Dluhovou krizi, která v současnosti zachvacuje rozvíjející se ekonomiky, zhoršila pandemie, avšak dotyčné země byly na nebezpečné cestě už dlouho předtím. Dnešní dluhové trampoty jsou důsledkem toho, že dlužníci i věřitelé – včetně banky samotné – prosazovali projekty s nízkou návratností, které nemohly pokrýt jejich náklady. Chtějí-li se multilaterální instituce vyhnout budoucím dluhovým krizím, musí přestat financovat ekonomicky neudržitelné projekty.
Technické diskuse o tom, jak vygenerovat další finance, mají sice klíčový význam, ale nesmí banku odvádět od životně důležitého úkolu spolupracovat s těmi, kdo rozhodují o vývoji v rozvojových zemích. Identifikace budoucích investic, které by dokázaly zvýšit růst a urychlit energetický přechod, by byla mnohem přínosnější.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
První krok k efektivnější Světové bance už její partneři podnikli během nedávného pařížského Summitu za pakt o novém globálním financování. V době, kdy zhruba 1,2 miliardy lidí v chudých zemích nemá přístup k elektřině a další miliarda bydlí déle než jednu míli od celoročně sjízdné komunikace, by investice do infrastruktury mohly podpořit trvalý růst, napomoci ke snížení dluhu a zmírnit dopady klimatických změn. Vzhledem k tomu, že v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách se do roku 2030 očekává migrace dvou miliard lidí z venkovských do městských oblastí, je naprosto klíčové vybudovat v těchto zemích klimaticky přátelské elektrárny, silnice a železnice.
Technické týmy banky musí v úzké spolupráci s jinými multilaterálními věřiteli odhadnout dodatečný výstup, který by každý dolar investovaný do takových projektů mohl generovat. Vezměme si například projekt, jenž za každý dolar investic přispívá k HDP třiceti centy, takže výsledkem je míra návratnosti 30%. Aby se dal takový projekt pokládat za ekonomicky životaschopný, musely by náklady na půjčky zůstat pod úrovní 30%.
Jelikož banka ve stále větší míře vyhodnocuje partnerské návrhy projektů na základě očekávaných výnosů, pravděpodobně narazí na odpor proti klimatickým projektům, jejichž přínos nelze vyčíslit pouze pomocí HDP. Hodnotící proces banky by měl zdůrazňovat, že řada klimatických projektů může vykazovat vysokou návratnost, ale zároveň je důležité si uvědomit, že existují platné důvody, proč investovat i do projektů, které nemusí mít krátkodobý ekonomický přínos. V zájmu zmírnění rizik dluhové udržitelnosti je zároveň nutné opatrně balancovat mezi ekonomickými a neekonomickými investicemi.
S ohledem na to by měl hodnotící proces banky probíhat na dvou úrovních. První úroveň by zahrnovala projekty schválené výlučně na základě očekávaných výnosů, přičemž do druhé úrovně by spadaly projekty, jejichž očekávané environmentální přínosy převažují jejich náklady. Projekty schválené na základě ekonomických měřítek by se mohly dále dělit do dvou skupin: na projekty s vysokým výnosem, které dokážou přitáhnout finance ze soukromého sektoru, a na projekty s nižší výnosností, jež budou vyžadovat zlevněné finance.
Jak nedávno napsal jeden z nás (Henry), Světová banka má finanční i lidské zdroje k tomu, aby implementovala investiční přístup založený na datech. Má-li však uspět, musí vytvářet odhady očekávaných výnosů potenciálních projektů, zajišťovat nezávislé posuzování a ověřování těchto odhadů a dávat tyto informace bezplatně k dispozici vládám, investorům i široké veřejnosti. Zveřejňování těchto dat by vládám umožnilo identifikovat infrastrukturální projekty s největším potenciálem k podpoře růstu, pomáhat soukromým investorům činit informovaná finanční rozhodnutí a umožňovat občanským skupinám vést představitele k zodpovědnosti.
Pěstováním kultury transparentnosti v otázce nákladů a přínosů investic Světové banky by Banga mohl zvýšit její důvěryhodnost. Zvýšená důvěra by pak podnítila akcionáře k úvahám o navýšení kapitálu, přičemž zapojení soukromého sektoru a dalších rozvojových institucí by zajistilo potřebný objem a dynamiku.
Jistě, změna kultury Světové banky nebude snadná. Mnozí lidé z celého světa však na takové úsilí čekají a pravděpodobně by Bangu podpořili ve snaze transformovat letargickou instituci v obrovskou hybnou sílu prosazující spravedlivou a trvale udržitelnou budoucnost.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka