WASHINGTON, DC – Jádrem navrhované ekonomické politiky Donalda Trumpa jsou nové vysoké celní tarify na veškeré zboží dovážené do Spojených států. Bývalý americký prezident tvrdí, že nová cla ochrání pracovní místa, zvýší mzdy a přinesou novou éru americké prosperity. Zdá se, že je přesvědčen, že našel ekonomický všelék, a hrdě sám sebe nazývá „mužem celní sazby“.
Celní sazba je však jen honosný název pro daň uvalenou na ty, kteří kupují dovážené zboží (a cokoli, co vyrobí domácí producenti s použitím dovážených surovin). Trumpův návrh by tak zatížil všechny americké domácnosti, přičemž obzvláště tvrdý dopad by měl na pracující s nižšími příjmy. I kdyby tyto sazby nepřivedly svět do sebedestruktivní tržní války, obchodní partneři USA by pravděpodobně zareagovali protiopatřeními – a to by ublížilo všem, kdo pracují v úspěšném, vysoce produktivním vývozním sektoru USA.
Trump je držitelem titulu z Wharton School (pozn. překl. ekonomická a obchodní fakulta) na Pensylvánské univerzitě a měl by tedy vědět, jak cla fungují. Studium sice dokončil v roce 1968, ale celní analýza byla dobře známá již před 50 lety – a základy se nezměnily.
Kimberly Clausingová a Mary E. Lovelyová, přední světové odbornice v oblasti daní, odhadují, že cla, která Trump chce zavést, by průměrnou americkou domácnost stály více než 2600 dolarů. (Tento odhad byl publikován Petersonovým institutem pro mezinárodní ekonomiku, s nímž jsem dříve spolupracoval, ale na této zprávě ani na žádné související práci jsem se nepodílel.)
Clausingová s Lovelyovou provedly analýzu celního režimu, který by uvalil 60% daň na dovoz z Číny a 20% přirážku na všechny ostatní dovozy, což je Trumpův deklarovaný cíl. Zvýšení daní o 2600 dolarů ročně pro průměrnou domácnost představuje obrovskou ztrátu kupní síly (4,1 % jejich příjmu po zdanění). Pro domácnosti s příjmy ve spodních 20 % je však „spotřebitelská ztráta z navrhované sazby“ ještě větší – více než 6 % příjmu po zdanění.
Naopak pro horní 1 % domácností je ztráta ze sazby pouhých 1,4 %. Tento rozdílný dopad odráží skutečnost, že lidé s nižšími příjmy spotřebovávají více dováženého zboží, ať již přímo nebo nepřímo, ve srovnání s bohatými.
Secure your copy of PS Quarterly: The Climate Crucible
The newest issue of our magazine, PS Quarterly: The Climate Crucible, is here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.
Subscribe Now
Clausingová a Lovelyová rovněž zkoumaly, jaký dopad by mělo pokračování v daňových škrtech Trumpovy éry, které jsou zvláště výhodné pro lidi s vyššími příjmy. Kombinovaný netto efekt prodloužení těchto škrtů – což Trump jednoznačně chce – a zavedení vysokých plošných tarifů na dovoz by zlepšil situaci pro horní 1 %, zatímco všichni ostatní by na tom tratili. To, co Trump navrhuje, je tedy ve skutečnosti obrovská redistribuce příjmů ve prospěch nejbohatších Američanů.
Trump chce zvýšit daně pracujícím Američanům a z nich zaplatit daňové škrty, které primárně zvýhodňují již bohaté. Republikánská strana opakovaně tvrdí, že je proti zvyšování daní pro většinu Američanů. Přesně to však Trump navrhuje. Jak řekl Grover Norquist, zakladatel a předseda organizace Američané pro daňovou reformu: „Cla jsou daně.“ Tyto daně zaplatí Američané, nikoliv zahraniční společnosti, jak Trump nepravdivě tvrdí.
Pro tvůrce politiky na úrovni federace by mělo být prioritou vytváření nových kvalitních pracovních míst v Americe. Uvalením vysokého cla na dovoz toho však nedosáhnou. Mnohem lepší strategií by bylo podporovat rozvoj průlomové vědy a komercializaci těchto inovací ve společnostech zakládaných uvnitř USA. Jak vysvětlujeme s Jonathanem Gruberem v knize „Jump-Starting America“, publikované v roce 2019, Spojené státy byly v této oblasti mnohem aktivnější (ve vztahu k velikosti ekonomiky) v období po druhé světové válce.
Bidenova administrativa s podporou obou hlavních stran tento program naštěstí prosadila v Zákoně o čipech a vědě z roku 2022 a Trumpova oponentka, viceprezidentka Kamala Harrisová, předložila příslušné návrhy, které by mohly dovést USA ještě dále. Tohoto směru bychom se měli držet, i když se dostatečné finanční prostředky na jeho podporu objevují příliš pomalu. Harrisová v rámci kampaně navrhla systém daňových úlev „America Forward tax credit“, který „bude cílen na investice a vytváření pracovních míst v klíčových strategických odvětvích.“
Získání a udržení technologického prvenství je důležité. Pokud vytvoříte nový produkt a uvedete jej na trh jako první, máte příležitost vytvořit více kvalitních pracovních míst, která vzniknou v každém novém globálním odvětví. Spojené státy to dokázaly již dříve, ve čtyřicátých, padesátých a šedesátých letech 20. století - v desetiletích sdílené prosperity, během nichž se sazby snižovaly, nikoli zvyšovaly.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
China has built substantial production capacity in green-tech sectors like electric vehicles and solar panels, but has faced rising trade barriers in developed markets whose governments worry about anti-competitive "overcapacity." Fortunately, one hears no such complaints from the Global South.
shows how Chinese industry and capital can accelerate the green transition in developing countries.
While even the world’s poorest economies have become richer in recent decades, they have continued to lag far behind their higher-income counterparts – and the gap is not getting any smaller. According to this year’s Nobel Prize-winning economists, institutions are a key reason why. From Ukraine’s reconstruction to the regulation of artificial intelligence, the implications are as consequential as they are far-reaching.
WASHINGTON, DC – Jádrem navrhované ekonomické politiky Donalda Trumpa jsou nové vysoké celní tarify na veškeré zboží dovážené do Spojených států. Bývalý americký prezident tvrdí, že nová cla ochrání pracovní místa, zvýší mzdy a přinesou novou éru americké prosperity. Zdá se, že je přesvědčen, že našel ekonomický všelék, a hrdě sám sebe nazývá „mužem celní sazby“.
Celní sazba je však jen honosný název pro daň uvalenou na ty, kteří kupují dovážené zboží (a cokoli, co vyrobí domácí producenti s použitím dovážených surovin). Trumpův návrh by tak zatížil všechny americké domácnosti, přičemž obzvláště tvrdý dopad by měl na pracující s nižšími příjmy. I kdyby tyto sazby nepřivedly svět do sebedestruktivní tržní války, obchodní partneři USA by pravděpodobně zareagovali protiopatřeními – a to by ublížilo všem, kdo pracují v úspěšném, vysoce produktivním vývozním sektoru USA.
Trump je držitelem titulu z Wharton School (pozn. překl. ekonomická a obchodní fakulta) na Pensylvánské univerzitě a měl by tedy vědět, jak cla fungují. Studium sice dokončil v roce 1968, ale celní analýza byla dobře známá již před 50 lety – a základy se nezměnily.
Kimberly Clausingová a Mary E. Lovelyová, přední světové odbornice v oblasti daní, odhadují, že cla, která Trump chce zavést, by průměrnou americkou domácnost stály více než 2600 dolarů. (Tento odhad byl publikován Petersonovým institutem pro mezinárodní ekonomiku, s nímž jsem dříve spolupracoval, ale na této zprávě ani na žádné související práci jsem se nepodílel.)
Clausingová s Lovelyovou provedly analýzu celního režimu, který by uvalil 60% daň na dovoz z Číny a 20% přirážku na všechny ostatní dovozy, což je Trumpův deklarovaný cíl. Zvýšení daní o 2600 dolarů ročně pro průměrnou domácnost představuje obrovskou ztrátu kupní síly (4,1 % jejich příjmu po zdanění). Pro domácnosti s příjmy ve spodních 20 % je však „spotřebitelská ztráta z navrhované sazby“ ještě větší – více než 6 % příjmu po zdanění.
Naopak pro horní 1 % domácností je ztráta ze sazby pouhých 1,4 %. Tento rozdílný dopad odráží skutečnost, že lidé s nižšími příjmy spotřebovávají více dováženého zboží, ať již přímo nebo nepřímo, ve srovnání s bohatými.
Secure your copy of PS Quarterly: The Climate Crucible
The newest issue of our magazine, PS Quarterly: The Climate Crucible, is here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.
Subscribe Now
Clausingová a Lovelyová rovněž zkoumaly, jaký dopad by mělo pokračování v daňových škrtech Trumpovy éry, které jsou zvláště výhodné pro lidi s vyššími příjmy. Kombinovaný netto efekt prodloužení těchto škrtů – což Trump jednoznačně chce – a zavedení vysokých plošných tarifů na dovoz by zlepšil situaci pro horní 1 %, zatímco všichni ostatní by na tom tratili. To, co Trump navrhuje, je tedy ve skutečnosti obrovská redistribuce příjmů ve prospěch nejbohatších Američanů.
Trump chce zvýšit daně pracujícím Američanům a z nich zaplatit daňové škrty, které primárně zvýhodňují již bohaté. Republikánská strana opakovaně tvrdí, že je proti zvyšování daní pro většinu Američanů. Přesně to však Trump navrhuje. Jak řekl Grover Norquist, zakladatel a předseda organizace Američané pro daňovou reformu: „Cla jsou daně.“ Tyto daně zaplatí Američané, nikoliv zahraniční společnosti, jak Trump nepravdivě tvrdí.
Pro tvůrce politiky na úrovni federace by mělo být prioritou vytváření nových kvalitních pracovních míst v Americe. Uvalením vysokého cla na dovoz toho však nedosáhnou. Mnohem lepší strategií by bylo podporovat rozvoj průlomové vědy a komercializaci těchto inovací ve společnostech zakládaných uvnitř USA. Jak vysvětlujeme s Jonathanem Gruberem v knize „Jump-Starting America“, publikované v roce 2019, Spojené státy byly v této oblasti mnohem aktivnější (ve vztahu k velikosti ekonomiky) v období po druhé světové válce.
Bidenova administrativa s podporou obou hlavních stran tento program naštěstí prosadila v Zákoně o čipech a vědě z roku 2022 a Trumpova oponentka, viceprezidentka Kamala Harrisová, předložila příslušné návrhy, které by mohly dovést USA ještě dále. Tohoto směru bychom se měli držet, i když se dostatečné finanční prostředky na jeho podporu objevují příliš pomalu. Harrisová v rámci kampaně navrhla systém daňových úlev „America Forward tax credit“, který „bude cílen na investice a vytváření pracovních míst v klíčových strategických odvětvích.“
Získání a udržení technologického prvenství je důležité. Pokud vytvoříte nový produkt a uvedete jej na trh jako první, máte příležitost vytvořit více kvalitních pracovních míst, která vzniknou v každém novém globálním odvětví. Spojené státy to dokázaly již dříve, ve čtyřicátých, padesátých a šedesátých letech 20. století - v desetiletích sdílené prosperity, během nichž se sazby snižovaly, nikoli zvyšovaly.