malpass6_SIMON MAINAAFP via Getty Images_mangrove sustain BARBARA DEBOUTAFP via Getty Images

Eko-ekonomický rozvoj

WASHINGTON – Biodiverzita Země a služby poskytované zdravými ekosystémy se ocitají pod obrovským tlakem kvůli klimatickým změnám a snaze uživit udržitelným způsobem osm miliard lidí. Klíčové služby ekosystému – jako jsou těžba dřeva z pralesů, opylovači nebo oceánský rybolov – je nutné chránit a opečovávat, ale přesto jsou rychle narušovány. Letošní Konference Organizace spojených národů o biologické rozmanitosti (COP15), která se tento měsíc koná v Montrealu, nabízí příležitost stavět na společné vizi lidstva žít v harmonii s přírodou.

Biologická rozmanitost představuje v programech Skupiny Světové banky důležitý cíl. Chceme-li však její úbytek zvrátit, musíme ve svých ekonomických rozhodnutích brát v potaz přírodu. Proto pracujeme na tom, abychom jednotlivým zemím pomohli vtělit přírodu do jejich modelů hospodářského růstu, rozvojových plánů a klimatických agend. Znamená to zavádět takové politiky, které budou brát v úvahu skutečnou ekonomickou hodnotu přírody, budovat instituce, jež přírodu podporují, rozvíjet partnerství veřejného a soukromého sektoru na podporu tohoto cíle a mobilizovat ze všech zdrojů finance na transformaci ekonomik a politik – to dalece přesahuje rámec jednotlivých izolovaných intervencí.

Dobrým příkladem, proč má příroda velký význam pro růst a rozvoj, je rybolov. Stavy ryb celosvětově klesají kvůli trojí hrozbě v podobě klimatických změn, nadměrného rybolovu a znečištění. Bude-li současný přístup pokračovat, mohl by svět do konce století přijít až o 25% celkového úlovku ryb. To by mělo znepokojovat každého, a to z několika důvodů.

Za prvé se už dnes potýkáme s jednou z největších krizí potravinové bezpečnosti v novodobých dějinách. Ryby dnes představují významnou dietní složku pro 3,3 miliardy lidí, a jejich omezená nabídka tak bude dnes i v budoucnu zhoršovat potravinové krize. Ryby jsou bohaté na živiny, které mají zvlášť velký význam pro vývoj dítěte, a pro chudé představují mimořádně cenný zdroj bílkovin, protože se snáze získávají a levněji uchovávají než jiné zdroje. V Ghaně, Mosambiku a Sieře Leone tak ryby představují 50% nebo i více z celkového příjmu živočišných bílkovin. Nedostatek ryb bude mít navíc dopad na celý potravinový řetězec, jelikož rybí produkty jsou důležitou složkou jiných potravin včetně krmiv pro dobytek.

Za druhé platí, že jak ryb ubývá nebo kvůli klimatickým změnám migrují do chladnějších a hlubších vod, mnozí rybáři budou nuceni cestovat za úlovkem dál, změnit způsob rybolovu nebo si najít jinou práci. Mnozí z nich se nedokážou adaptovat. Ze 38 milionů lidí z celého světa, kteří jsou v současné době zaměstnaní v oblasti rybolovu, budou nejtvrději zasaženi ti nejzranitelnější. To platí i o malých rybářských komunitách, jež se často nacházejí v odlehlých oblastech, už tak nepoměrně více postižených klimatickými změnami. Značně postižené budou i ženy, které tvoří až 50% zaměstnanců v širším hodnotovém řetězci vodních potravin. Lidem s nízkým formálním vzděláním se bude alternativní způsob obživy hledat jen těžko.

Za třetí dopad těchto hrozeb postupem času poroste. Rybí hejna nerespektují mezistátní hranice. Bez správných regulací a pobídek se budou rybářské flotily dál snažit o krátkodobou maximalizaci svých úlovků, přičemž velké ekonomiky zatěžují moře nadměrným rybolovem na mnohem větším území, než odpovídá jejich teritoriálním vodám. Pokud se takto budou chovat všechny země, už tak ošklivý problém se ještě výrazně zhorší. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství se před 50 lety přibližně 10% globálních stavů ryb lovilo v biologicky trvale neudržitelném objemu. Dnes toto číslo stouplo na 35%. Trpět tím bude řada zemí, avšak největší ztráty hrozí nejchudším komunitám.

Secure your copy of PS Quarterly: Age of Extremes
PS_Quarterly_Q2-24_1333x1000_No-Text

Secure your copy of PS Quarterly: Age of Extremes

The newest issue of our magazine, PS Quarterly: Age of Extremes, is here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.

Subscribe Now

S ohledem na tyto výzvy už ochranářské úsilí, které pouze zastaví další ztráty, nestačí. My potřebujeme úbytek zvrátit, což znamená změnit způsob, jakým produkujeme a konzumujeme.

Jedním z možných přístupů je investovat do řešení založených na přírodě, která budou chránit přírodu, ale současně podporovat hospodářský rozvoj, vytvářet lidem možnosti obživy a pomáhat státům zmírňovat klimatické změny a adaptovat se na ně. Vezměme si mangrovy, které jsou bohaté na biodiverzitu, chovají se jako líheň pro ryby, chrání více než šest milionů lidí před každoročními záplavami a pohlcují uhlíkové emise. Jejich ekonomické bohatství se odhaduje na 550 miliard dolarů. Dalším příkladem je pěstování vodních řas farmářským způsobem, které má potenciál vytvářet pracovní místa, zvyšovat potravinovou bezpečnost a pohlcovat uhlík.

Skupina Světové banky pracuje na mnoha frontách, aby státům pomohla uvědomit si jak hodnotu přírody, tak i rizika, která by plynula z její ztráty. Často působíme prostřednictvím ministerstev financí a poskytujeme finance, znalosti, rady a technické kapacity k mobilizaci partnerů pro řešení založená na přírodě. S naší podporou už státy identifikují slibné nové intervence, které lze replikovat a rozšířit.

Například Vietnam zapojuje do mořského plánování různé aktéry, čímž omezuje střety ohledně využívání zdrojů jednotlivými sektory. V Číně spolupracujeme se samosprávnými městy Čchung-čching a Ning-po na snížení objemu plastů, které pronikají do oceánu z odpadních vod v řekách, a přitom stavíme na předešlých projektech, které pomohly vytvořit čínské upravárenské kapacity. Aplikací moderních technologií, jako jsou satelity a drony, zase pomáháme Tanzanii a dalším zemím získávat v reálném čase data o degradaci pobřeží a moří, aby mohly zasahovat a bránit se jí. A díky inovativním finančním nástrojům, jako jsou modré uhlíkové kredity, si Ghana klade za cíl obnovit 3000 hektarů mangrovů a získat více soukromých zdrojů.

Pracujeme na rozšíření podobných snah. Mezi krátkodobé cíle patří zajištění většího objemu financí na projekty v chudých zemích, zvýšení role soukromého sektoru a koordinované akce od místních komunit až po národní vlády. Chceme-li však zastavit ztrátu biodiverzity, musíme toho dělat mnohem více – a nejen my, ale i celé globální společenství.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka

https://prosyn.org/O61fkCXcs