akisawyerr2_ JEWEL SAMADAFP via Getty Images_women in climate JEWEL SAMAD/AFP via Getty Images

Klimatické vedení potřebuje více žen

FREETOWN – „Čím výš se dostaneš, tím na méně žen narážíš.“ Tento postřeh nositelky Nobelovy ceny míru a ekologické průkopnice Wangari Maathaiové odráží realitu, kterou dobře znají všechny ženy aspirující na vedoucí pozice, přičemž po zintenzivnění klimatické krize získal i pro mě zcela nový význam. Ačkoliv je už zřejmé, že ženy a dívky budou v důsledku klimatických změn čelit větším rizikům a vyšší zátěži, v klimatických a ekologických jednáních jsou i nadále velmi nedostatečně zastoupené.

Zpráva OSN o genderovém složení v roce 2019 konstatovala, že počet žen zastoupených v orgánech Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) není v souladu s úsilím o nastolení rovnováhy pohlaví. V reakci na to přijaly členské státy na Konferenci OSN o klimatických změnách (COP25) v tomtéž roce genderový akční plán. Ten uznával, že „úplná, smysluplná a rovná participace a vedoucí postavení žen ve všech aspektech procesu UNFCCC a v klimatické politice a akcích na národní i místní úrovni jsou pro dosažení dlouhodobých klimatických cílů nezbytně důležité“.

Na konferenci COP26 o dva roky později se však změnilo jen málo. Předsednictví Velké Británie bylo převážně mužské a mezi 74 zástupci afrických zemí figurovalo pouhých 11 žen. Podobnou tendenci navíc vykazuje i Úmluva OSN o biologické rozmanitosti, kde je vyjednávačů zhruba o 60 více než vyjednávaček.

Neschopnost zajistit rovné zastoupení a účast žen v úsilí o řešení klimatických změn a ztráty biodiverzity je přinejlepším krátkozraká a potenciálně nezodpovědná. Navíc je tento problém stále naléhavější. V březnu se delegáti z celého světa sešli v Ženevě k jednomu z posledních kol jednání o uzavření nového Globálního rámce OSN pro biodiverzitu. Tato setkání, která si kladou za cíl urychlit kroky k zamezení dalšího úbytku druhů a řešení klimatických změn, budou v příštích letech určovat podobu globální reakce na obě krize.

Poslední zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) jasně ukazují rozsah těchto krizí. Panel jednoznačně doložil, že lidská činnost otepluje povrch naší planety, což vede k rychlým změnám meteorologických systémů, ztrátě biodiverzity a stále větší nejistotě zdrojů. Do roku 2100 by mohlo vymizet 50% druhů afrických ptáků a savců. Potenciálně tak vstupujeme do éry šestého hromadného vymírání, a zůstane-li tento problém bez kontroly, budou ve stále větším ohrožení také naše zdroje potravin, vody a léků.

Ženy tvoří většinu chudých lidí světa a zmíněné krize se jich dotýkají nepoměrně více. V rozvojovém světě nesou v drtivé míře zodpovědnost za zajišťování potravin a vody pro své rodiny a často mají hlavní roli i při sběru otopu a vedení domácnosti. Ženy také představují téměř polovinu světových malozemědělců a produkují 70% potravin v Africe.

SPRING SALE: Save 40% on all new Digital or Digital Plus subscriptions
PS_Sales_Spring_1333x1000_V1

SPRING SALE: Save 40% on all new Digital or Digital Plus subscriptions

Subscribe now to gain greater access to Project Syndicate – including every commentary and our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – starting at just $49.99.

Subscribe Now

Ženy a dívky jsou často první, kdo zakouší drsnou realitu klimatických změn. Kvůli zakořeněným nerovnostem, které omezily jejich přístup ke vzdělání a zdravotní péči, nerovné míře nezaměstnanosti a nízkému zastoupení ve veřejných úřadech je však u nich méně pravděpodobné než u mužů, že se budou moci podílet na rozhodovacích procesech.

Pokud nám poslední dva roky něco ukázaly, pak je to skutečnost, že v bouřlivých dobách má vedoucí role žen klíčový význam. Podle nedávné studie provedené v 194 zemích byly bezprostřední reakce na pandemii covid-19 systémově lepší v zemích, v jejichž čele stály ženy. Výzkumy také zjistily, že „zastoupení žen vede země k přijímání přísnějších klimatických politik“ a že vysoká míra zastoupení žen v parlamentu zvyšuje pravděpodobnost, že země ratifikuje mezinárodní ekologické úmluvy.

Ženy vnášejí do problému nejen ambice, ale i odlišné pohledy a zkušenosti. V důsledku toho jejich příspěvek nakonec vede k odstíněnějším a inkluzivnějším ekologickým politikám.

V Africe je význam vedoucí role žen tváří v tvář klimatickým změnám a ztrátě biodiverzity evidentní každému, kdo je ochoten se dívat. V Nigérii státní ministryně pro životní prostředí Sharon Ikeazorová prosazuje Vysoce ambiciózní koalici pro přírodu a lidi a prosazuje, aby se dotace fosilních paliv nahradily investicemi do trvale udržitelného nízkouhlíkového rozvoje. Ve Rwandě si ministryně životního prostředí Jeanne d’Arc Mujawamariyaová vysloužila chválu za inkluzivní úsilí o ochranu deštných pralesů. Čadská ekologická aktivistka Hindou Oumarou Ibrahimová dál podporuje místní africké komunity a domorodé národy v nejvyšších patrech OSN. A zde ve Freetownu zasazujeme během tří období dešťů jeden milion stromů, abychom podpořili klimatickou odolnost a tvorbu zelených pracovních míst.

Všechny zmíněné ženy včetně mě podpořily globální kampaň „30x30“, která má do roku 2030 ochránit 30% zemského povrchu. Splnění tohoto cíle by zamezilo dalšímu ničení ekosystému a mohlo by vést k vůbec první celosvětové dohodě o zastavení destrukce přírody.

Se ztrátou biodiverzity a klimatickými změnami se potýká i mnoho dalších žen včetně příslušnic původních kmenů, které využívají jedinečných znalostí místní krajiny k trvale udržitelnějšímu farmaření a k ochraně křehkých ekosystémů, a včetně aspirujících političek kandidujících na společných politických platformách, jež spojují reprodukční zdraví se vzděláním a ochranou životního prostředí. Ženy, které už působí na vedoucích pozicích, se musí zasadit o to, aby i tyto jejich kolegyně dostaly šanci přispět svým dílem.

Od roku 2004, kdy Maathaiová získala Nobelovu cenu míru za svůj příspěvek k trvale udržitelnému rozvoji, demokracii a míru, se toho hodně změnilo. Emise se prudce zvýšily a extrémní meteorologické jevy získaly na četnosti i intenzitě. Řada jiných věcí však zůstala při starém: ženy jsou dál vyřazovány z vedoucích pozic a svět za to dál platí daň.

V době, kdy pokračují závěrečná jednání o novém Globálním rámci pro biodiverzitu a kdy se blíží letošní Konference OSN o biologické diverzitě (CBD COP15) v čínském Kchun-mingu, je naší povinností tato selhání řešit. Nepřivedeme-li k jednacímu stolu více žen, je klimatická katastrofa téměř zaručená.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka

https://prosyn.org/fZETkrCcs