barakat2_ TED ALJIBEAFPGetty Images_vaccination Ted Aljibe/AFP/Getty Images

Investujme do zdravotníků v první linii

ABÚ ZABÍ – Zdravotníci v první linii zajišťují základní služby – od poskytování vakcinací po sběr dat potřebných k předvídání výskytu nemocí – tam, kde jsou nejvíce zapotřebí. Tito pracovníci překonávají složité, často i nebezpečné podmínky, aby se dostali k miliardě lidí z celého světa, kteří mají omezený přístup ke zdravotnickým službám, ať už v odlehlých venkovských oblastech nebo v konfliktních zónách. A jejich podpora je nedostatečná.

Vliv zdravotníků v první linii na zlepšování globálního zdraví je znovu a znovu potvrzován. Například Rwanda a Etiopie na počátku tisíciletí najaly a vycvičily tisíce takových pracovníků, kteří stáli v čele boje proti malárii – školili komunity v otázkách prevence a rozpoznávání, rozdávali nástroje typu síťových lůžek a zajišťovali léčbu. V důsledku toho se výskyt malárie v obou zemích snížil v letech 2000 až 2015 o 75%.

Přesto svět schopnosti a příspěvek zdravotníků v první linii ustavičně podceňuje. To nejen podkopává jejich schopnost efektivně vykonávat svou práci, ale navíc je to vystavuje značnému riziku, kdy například rozšířené dezinformace o vakcínách podněcují útoky proti těm, kdo je poskytují.

Vezměme si Pákistán, kde ultrakonzervativní klerikové a ozbrojení radikálové pokládají vakcinační programy proti obrně za západní čachry s cílem sterilizovat a špehovat muslimy. V dubnu dva ozbrojenci zaútočili na tým zdravotníků, jednoho zabili a druhého kriticky zranili. Stejně tak v Nigérii se islamistické radikální skupině Boko Haram – která tvrdí, že vakcína proti obrně může vést k neplodnosti a poraněním kostí – přisuzuje útok na členy vakcinačního týmu, při němž v roce 2013 zemřelo devět osob.

Takové podmínky odrazují kvalifikované lidi od vstupu do řad zdravotníků v první linii. Světová zdravotnická organizace varuje, že do roku 2030 bude chybět 18 milionů zdravotníků, přičemž obzvláště postižené budou nízkopříjmové a středněpříjmové země.

Bez dostatečného počtu zdravotníků v první linii svět nedokáže splnit cíl skoncovat do roku 2030 s malárií, tuberkulózou a zanedbávanými tropickými onemocněními – což je součást třetího cíle trvale udržitelného rozvoje (SDG) Organizace spojených národů. Loňský závazek 53 vedoucích představitelů zemí Commonwealthu snížit do roku 2023 zátěž malárie o polovinu rovněž zůstane nedosažitelný. Jelikož nedostatek zdravotníků v první linii ochromuje primární zdravotnické systémy, mohl by zvrátit dosavadní pokrok, zejména v chudých a marginalizovaných zemích.

Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
PS_Sales_Winter_1333x1000 AI

Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription

At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.

Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.

Subscribe Now

Naštěstí si to mezinárodní společenství začalo uvědomovat. Světové zdravotnické shromáždění v květnu dospělo ke třem rezolucím: o všeobecném pokrytí zdravotní péčí (zaměřeném na komunitní zdravotníky), o primární zdravotní péči a o vysoké schůzce o všeobecném pokrytí zdravotní péčí, která proběhne příští měsíc.

Na půdorysu Světového zdravotnického shromáždění navíc WHO společně s Mezinárodní farmaceutickou federací zorganizovala schůzku, která se měla zabývat nedostatkem zdravotníků. Ze schůzky vyplynulo šest klíčových poselství, jimiž se má snaha o vyřešení tohoto nedostatku řídit. Prvním poselstvím je pěstovat spolupráci mezi sdruženími zdravotnických profesionálů, aby se mobilizovala multisektorová strategie.

Taková spolupráce je nezbytná. Abychom však zajistili dostatečné financování, musí jít dál. V minulosti hráli velcí dárci typu Francie, Velké Británie a Spojených států významnou roli coby tahouni pokroku v oblasti globálního zdraví, a to jak přímo, tak prostřednictvím Globálního fondu boje proti AIDS, tuberkulóze a malárii. Jejich činnost pak doplňovali nevládní dárci, například Nadace Billa & Melindy Gatesových, Carterovo centrum nebo Jeho Výsost šajch Muhammad bin Zajíd, korunní princ Abú Zabí. V poslední době navyšuje své příspěvky také soukromý sektor; některé farmaceutické společnosti například darovaly vakcíny a léčiva.

Vzhledem k rozsahu problému a častému nedostatku domácích financí musí všichni zúčastnění své příspěvky zvýšit. Za tímto účelem musíme lépe využívat novátorské mechanismy financování, které zmobilizují soukromý kapitál na podporu vytváření pružných zdravotnických systémů a silné zdravotnické obce pro první linii.

Zároveň by se měly podniknout kroky k zajištění co nejefektivnějšího využití získaných financí. To znamená řídit se dalším klíčovým poselstvím květnového zasedání WHO: „zavádět, co funguje“, od komunitního angažmá po přístupy zaměřené na lidi.

Zdravotníci v první linii jsou pro takovou strategii stěžejní. Proto je dalším klíčovým poselstvím „zajistit slušnou práci“: náležitý výcvik, spravedlivé odměňování, dostatečnou podporu a osobní bezpečnost. Experti odhadují, že každý dolar investovaný do komunitních zdravotníků by mohl vygenerovat 10 dolarů v podobě zvýšené produktivity.

Posledním střípkem do mozaiky jsou technologie, které mohou podporovat zdravotníky v terénu. Například mobilní aplikace mohou pomoci propojit zdravotníky s pacienty na nejodlehlejších místech, umožnit jim rychlejší diagnózu a zdravotní rady v reálném čase. Digitální technologie navíc dokážou usnadňovat přesnou analýzu dat, které zdravotníci shromáždí, a tím zkvalitňovat poskytování služeb a detekci výskytu onemocnění.

Zdravotničtí pracovníci v první linii jsou neopěvovanými hrdiny globálního zdraví. Je načase složit jim poklonu – a zavádět takové politiky, které budou jejich hodnotu odrážet.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka

https://prosyn.org/dOwWiBecs